ZÁLOHA NA PODÍL NA ZISKU V KAPITÁLOVÝCH SPOLEČNOSTECH
Kapitálovým společnostem do 31. prosince 2013 bylo výslovně zakázáno vyplácet zálohy na podíl na zisku.
Tento zákaz byl pro akciové společnosti zakotven v § 178 odst. 1 in fine zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „obch. zák.“) a pro společnosti s ručením omezeným v § 123 odst. 2 druhá věta ve spojení s § 178 odst. 1 in fine obch. zák. Výplata zálohy na podíl na zisku ostatním obchodním korporacím nebyla výslovně zakázána.[1]
Výslovný zákaz výplaty zálohy na podíl na zisku kapitálovými
společnostmi se dostal do obchodního zákoníku zákonem č. 370/2000 Sb.,
s účinností od 1. ledna 2001. Obchodní zákoník ve znění do
31. prosince 2000 tedy výslovný zákaz výplaty zálohy na podíl na zisku
neobsahoval,...
Celý článek
OBCZAN LIVE: V jakém rozsahu odpovídá dodavatel za újmu způsobenou poddodavatelem a v jakém rozsahu naopak odpovídá přímo poddodavatel za újmy způsobené objednateli?
Na druhé interpretační besedě dne 14. dubna 2015 jsem vystoupil s tématem „Rozsah odpovědnosti poddodavatele / pomocníka“. Cílem debaty měl být rozbor poměrně širokého tématu odpovědnosti vůči třetí osobě, tedy osobě, s níž není odpovědná osoba v přímém smluvním vztahu, ale je ve vztahu nepřímém skrze svého smluvního partnera. V rámci tohoto tématu nebylo možné shromáždit argumenty pro a proti, ale spíše provést mnohovrstevnou úvahu na téma vzájemných vztahů odpovědností těchto osob a jejich rozsahu, a to odpovědností vyplývající jak ze smluv mezi nimi uzavřených, tak i odpovědností mimosmluvní.
Rozhodujícími ustanoveními NOZ, kterých se debata týkala, byla
ustanovení § 1935, § 2913 odst. 1, § 2914, věta druhá, a § 2630 odst.
1, písm. a).
§ 1935 NOZ
Pokud se jedná o § 1935, byla položena otázka, zda u tohoto ustanovení
je nějaký prostor pro výklad, či zda je zjevné,...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Vztahují se pravidla o střetu zájmu podle ZOK také na společníka/akcionáře kapitálové obchodní korporace; a v jakém rozsahu?
Na druhé interpretační besedě OBCZAN LIVE v Brně jsem přednesl příspěvek k otázce "Vztahují se pravidla o střetu zájmu podle ZOK také na společníka/akcionáře kapitálové obchodní korporace; a v jakém rozsahu?" Literatura zatím řeší otázku dvěma možnými způsoby a na besedě jsem představil argumenty a zastánce obou z nich.
Podstata problému
V příspěvku jsem se pokusil zpracovat názory na výklad § 70 ZOK.
Podle tohoto ustanovení se pravidla o střetu zájmu v § 54 až
56 použijí také na nejvyšší orgán kapitálové společnosti a družstva.
Z uvedeného ustanovení se však nepodává zda se tato...
Celý článek
Může prokurista překročit své zástupčí oprávnění?
Tento příspěvek byl zpracován v rámci projektu PF UK PRVOUK P05 Soukromé právo pro XXI. století.
I. Základní vymezení
Rozsah zástupčího oprávnění prokuristy je nově vymezen v § 450 odst.
1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „NOZ“) tak, že
prokurista je zmocněn zastupovat podnikatele v právních jednáních, ke
kterým dochází při provozu obchodního...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Lze zastavit soubor pohledávek?
Na první interpretační besedě dne 10. února 2015 jsem referoval o tématu „Je možné zastavit soubor pohledávek?“
V rámci příspěvku jsem se zejména vymezil proti výkladovému
stanovisku Prezidia Notářské komory ČR, přijatému dne 16. 7. 2014 pod
č. VS 3/2014. V tomto stanovisku NK ČR zaujala následující závěry:
„Soubor pohledávek nenaplňuje definici hromadné věci
dle ustanovení § 501 občanského...
Celý článek
OBCZAN LIVE – DUBNOVÁ INTERPRETAČNÍ BESEDA
Příští interpretační beseda se bude konat 14. dubna 2015 v aule PrF MU v Brně, tentokrát pod záštitou místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy
Stejný formát, jako měla první interpretační beseda v Praze na PFUK,
chceme nyní zopakovat v Brně.
Místo: Aula Právnické fakulta Masarykovy
univerzity
Datum: 14. dubna 2015
Čas: 14:00–17:30
Formát:
Panelová diskuse s aktivní účastí publika. Každé téma bude na úvod
krátce...
Celý článek
Forma plné moci podle § 441 odst. 2 ObčZ ve vazbě na § 6 odst. 1 ZOK: opravdu vyřešený problém?
V usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 bylo mj. judikováno, že za korporátní právní jednání, pro která postačí ověřené podpisy podle § 6 ZOK, se považuje také plná moc udělená k jednání, ke kterému je podle ZOK potřeba veřejná listina. Podle NS se proto neuplatní obecné pravidlo v § 441 odst. 2 NOZ, podle kterého by jinak plná moc musela mít stejnou nebo přísnější formu jako jednání, ke kterému je plná moc udělena. Autoři článku s tímto závěrem nesouhlasí. Podle nich je smyslem § 6 ZOK zaprvé zajistit minimálně ověřené podpisy, přičemž přísnější požadavky na formu tím nejsou dotčeny. Z ustanovení také vyplývá, že nedodržení formy korporátních právních jednání je stíháno absolutní neplatostí. Požadavek § 441 odst. 2 NOZ by tedy měl dopadat i na plné moci ke korporátním jednáním v § 6 ZOK, a následkem nedodržení této formy by měla být absolutní neplatnost.
I. Úvod
Před koncem r. 2014 vyvolalo vlnu zájmu nejen právnické obce usnesení
Nejvyššího soudu z 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014
(„Rozhodnutí“), jež představovalo jedno z vůbec prvních rozhodnutí
týkajících se mj. vzájemné vazby dvou pilířů nové soukromoprávní...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Společné zastupování prokuristy a člena statutárního orgánu – ano nebo ne?
Na první interpretační besedě dne 10. února 2015 jsem vystoupila s tématem „Společné zastupování prokuristy a člena statutárního orgánu – ano nebo ne?“ I když některé společnosti měly v obchodním rejstříku i za platnosti a účinnosti obchodního zákoníku zapsán způsob jednaní člena statutárního orgánu společně s prokuristou, vlivem judikatury, která dospěla k závěru, že taková kombinace je vyloučena, tohoto způsobu zastoupení nevyužívaly. V souvislosti s rekodifikací otevřela L. Josková otázku kombinace zastoupení jednatele (člena představenstva) a prokuristy znovu v článku „Je podle NOZ možná kombinace jednání jednatele (člena představenstva) a prokuristy?“ (Rekodifikace&Praxe 4/2013). Tím se k této věci znovu otevřela diskuse. V zásadě můžeme na věc vysledovat základní dva názory, a sice že společné zastoupení člena statutárního orgánu a prokuristy je bez ohledu na změnu právní úpravy stále nepřípustné a opačný názor, že v důsledku změny právní úpravy je přípustné. Zastánci přípustnosti se pak liší v důvodech, ale i v rozsahu případů, kdy lze o přípustnosti takového způsobu zastoupení uvažovat.
Považuji za korektní hned v úvodu uvést, že předestřenou otázku
zkoumám z pohledu člena statuárního orgánu, nikoli z pohledu
prokuristy.
A) Argumenty pro
L. Josková se přiklání k závěrům německé doktríny, že společné
zastoupení člena statutárního orgánu a prokuristy...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Přechodná ustanovení a jejich aplikace v hraničních případech (dodatky, smlouvy o smlouvě budoucí, rámcové smlouvy)
Dalším tématem interpretační besedy byla aplikace přechodných ustanovení v hraničních případech, a to použití § 3028 odst. NOZ na rámcové smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí a dodatky ke smlouvám uzavřeným před účinností NOZ. Referent ve svém příspěvku vystihl důležitost přechodných ustanovení, poukázal na nejednotnost názorů ohledně jejich aplikace a nastínil možná řešení zmíněných problémů.
Kdy dochází ke vzniku právního poměru ve smyslu § 3028 odst. 3
Jistým východiskem pro řešení některých souvisejících otázek je
posouzení, kdy dochází ke vzniku právního poměru, o němž hovoří
ustanovení § 3028 odst. 3. Konkrétně jde pak o otázku, čím se bude
řídit...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Témata na dubnovou besedu?
Předně bych rád poděkoval všem, kteří oplodnili první OBCZAN LIVE interpretační besedu svou účastí, diskusí, referáty i anketním hlasováním. Přestože se z besedy musel pro nemoc omluvit Prof. Eliáš, nezůstal autorský tým nezastoupen a účastníci shledávali besedu přínosnou. Přišlo více než 240 právníků různých profesí, z nichž se většina po velmi produktivní a korektní debatě zapojila i do následného anketního hlasování o řešeních diskutovaných výkladových problémů. Kdo přijít nemohl a přesto by toužil zapojit se do diskuse či anketního hlasování, může tak učinit nyní pod jednotlivými “sborníkovými články”, které postupně publikujeme zde na OBCZANu.
Příští interpretační beseda OBCZAN LIVE se uskuteční pod záštitou
místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy v aule Právnické
fakulty Masarykovy university v Brně.
O tématech rozhodne redakční rada do 16. března. Pokud chcete do tohoto
rozhodování zasáhnout, učiňte...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Působí pactum de non cedendo pouze inter partes nebo erga omnes? Jaké budou důsledky porušení ze strany věřitele?
Na první interpretační besedě dne 10. února 2015 jsem referoval o tématu „Působí pactum de non cedendo pouze inter partes nebo erga omnes? Jaké budou důsledky porušení ze strany věřitele?“ V tématu jsem nastínil možná řešení poměrně kontroverzní otázky následků porušení smluvního zákazu postoupení podle § 1881 NOZ. Není totiž jasné, zda smluvní zákaz postoupení pohledávky (pactum de non cedendo) působí vůči třetím osobám a případným postupníkům (erga omnes), nebo zda zavazuje pouze dlužníka a věřitele, bez účinků vůči třetím stranám (inter partes) s pouhými nároky z porušení smluvní povinnosti, typicky s náhradou škody.
A) Absolutní neplatnost
V literatuře se objevila celkem tři odlišná řešení problému. Např.
JUDr. Jiří Handlar zastává názor o absolutní neplatnosti postupní
smlouvy (cese),[1] což by znamenalo, že k postoupení nikdy právně
nedojde bez ohledu na (ne)aktivitu dlužníka. Tento...
Celý článek
Předvídatelnost škody v novém občanském zákoníku
Uvádí se, že škůdce je povinen nahradit pouze škodu, kterou mohl rozumně předvídat v době svého jednání. Takové pravidlo upravoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „obch. zák.“) v § 379, podle kterého se nenahrazovala škoda, která převyšovala tzv. předvídatelnou škodu. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“) již podobné ustanovení neobsahuje. Bylo by však nesprávné dovozovat, že podle nového občanského zákoníku se nahrazuje škoda, kterou škůdce nepředvídal. Naopak v tomto článku argumentuji, že se koncept předvídatelnosti škody uplatní i podle nového občanského zákoníku, a to jak v rámci deliktní odpovědnosti za škodu, tak i v případě smluvní odpovědnosti.
V úvodních částech tohoto článku se nejprve věnuji otázce původu
pravidla o předvídatelnosti škody a následně pojednávám o účelu
tohoto pravidla. V dalších částech se zabývám otázkou, zda
předvídatelnost má své místo pouze v rámci smluvní odpovědnosti za
škodu...
Celý článek
Pokyny týkající se obchodního vedení kapitálových obchodních společností
Doc. JUDr. Ivana Štenglová, PF UK, Praha, emeritní soudkyně NS ČR
Stejně jako zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen
„obchodní zákoník“ nebo „obch. zák.“), obsahuje i zákon č.
90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „zákon
o obchodních korporacích“ nebo „z. o. k.“) zákaz udělování pokynů
statutárnímu...
Celý článek
Roboti a "lajkování"
Možná jste si všimli, že skokově klesl počet lajků/dislajků u některých textů (palce nahoru a dolů). Důvodem je, že jsme při kontrole nezvykle vysokého počtu kliků u některých textů zjistili, že jsou zčásti tvořeny různými internetovými roboty a všechny lajky/dislajky od těchto robotů (zpětně i do budoucna) jsme jednorázově zakázali, aby nezkreslovaly skutečnost.
Ladění systému na soužití s internetovými roboty je nikdy nekončící
souboj, ve kterém jsou roboti vždycky o krok napřed. Když se Vám nebude
počet lajků/dislajků u některých textů zdát realistický a dáte nám
vědět, pomůžete nám zajistit, aby náskok robotů byl co nejmenší.
Celý článek
NĚKTERÉ OTÁZKY SOUVISEJÍCI S POSTOUPENÍM POHLEDÁVKY
Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš, Ústav státu a práva AV ČR
I. Úvodem
Postoupení pohledávky (cessi) upravil občanský zákoník (o.z.)
v souvislosti se změnou obligace v subjektech v § 1879 až 1887 v rámci
Dílu 6 (Změny závazků) Hlavy I (Všeobecná ustanovení o závazcích)
Části čtvrté (Relativní majetková práva). Uvedená ustanovení...
Celý článek
352.42 kB
123.59 kB
NOZ § 2001: RE: Týká se 1126 a násl
NOZ § 1987: RE: Týká se 1126 a násl
NOZ § 1123: RE: Týká se 1126 a násl