Může prokurista překročit své zástupčí oprávnění?

Tento příspěvek byl zpracován v rámci projektu PF UK PRVOUK P05 Soukromé právo pro XXI. století.

I. Základní vymezení

Rozsah zástupčího oprávnění prokuristy je nově vymezen v § 450 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „NOZ“) tak, že prokurista je zmocněn zastupovat podnikatele v právních jednáních, ke kterým dochází při provozu obchodního...

Celý článek

OBCZAN LIVE: Lze zastavit soubor pohledávek?

Na první interpretační besedě dne 10. února 2015 jsem referoval o tématu „Je možné zastavit soubor pohledávek?“

V rámci příspěvku jsem se zejména vymezil proti výkladovému stanovisku Prezidia Notářské komory ČR, přijatému dne 16. 7. 2014 pod č. VS 3/2014. V tomto stanovisku NK ČR zaujala následující závěry: „Soubor pohledávek nenaplňuje definici hromadné věci dle ustanovení § 501 občanského...

Celý článek

OBCZAN LIVE – DUBNOVÁ INTERPRETAČNÍ BESEDA

Příští interpretační beseda se bude konat 14. dubna 2015 v aule PrF MU v Brně, tentokrát pod záštitou místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy

Stejný formát, jako měla první interpretační beseda v Praze na PFUK, chceme nyní zopakovat v Brně.

Místo: Aula Právnické fakulta Masarykovy univerzity
Datum: 14. dubna 2015
Čas: 14:00–17:30

Formát:
Panelová diskuse s aktivní účastí publika. Každé téma bude na úvod krátce...

Celý článek

Forma plné moci podle § 441 odst. 2 ObčZ ve vazbě na § 6 odst. 1 ZOK: opravdu vyřešený problém?

V usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 bylo mj. judikováno, že za korporátní právní jednání, pro která postačí ověřené podpisy podle § 6 ZOK, se považuje také plná moc udělená k jednání, ke kterému je podle ZOK potřeba veřejná listina. Podle NS se proto neuplatní obecné pravidlo v § 441 odst. 2 NOZ, podle kterého by jinak plná moc musela mít stejnou nebo přísnější formu jako jednání, ke kterému je plná moc udělena. Autoři článku s tímto závěrem nesouhlasí. Podle nich je smyslem § 6 ZOK zaprvé zajistit minimálně ověřené podpisy, přičemž přísnější požadavky na formu tím nejsou dotčeny. Z ustanovení také vyplývá, že nedodržení formy korporátních právních jednání je stíháno absolutní neplatostí. Požadavek § 441 odst. 2 NOZ by tedy měl dopadat i na plné moci ke korporátním jednáním v § 6 ZOK, a následkem nedodržení této formy by měla být absolutní neplatnost.

I. Úvod

Před koncem r. 2014 vyvolalo vlnu zájmu nejen právnické obce usnesení Nejvyššího soudu z 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 („Rozhodnutí“), jež představovalo jedno z vůbec prvních rozhodnutí týkajících se mj. vzájemné vazby dvou pilířů nové soukromoprávní...

Celý článek

OBCZAN LIVE: Společné zastupování prokuristy a člena statutárního orgánu – ano nebo ne?

Na první interpretační besedě dne 10. února 2015 jsem vystoupila s tématem „Společné zastupování prokuristy a člena statutárního orgánu – ano nebo ne?“ I když některé společnosti měly v obchodním rejstříku i za platnosti a účinnosti obchodního zákoníku zapsán způsob jednaní člena statutárního orgánu společně s prokuristou, vlivem judikatury, která dospěla k závěru, že taková kombinace je vyloučena, tohoto způsobu zastoupení nevyužívaly. V souvislosti s rekodifikací otevřela L. Josková otázku kombinace zastoupení jednatele (člena představenstva) a prokuristy znovu v článku „Je podle NOZ možná kombinace jednání jednatele (člena představenstva) a prokuristy?“ (Rekodifikace&Praxe 4/2013). Tím se k této věci znovu otevřela diskuse. V zásadě můžeme na věc vysledovat základní dva názory, a sice že společné zastoupení člena statutárního orgánu a prokuristy je bez ohledu na změnu právní úpravy stále nepřípustné a opačný názor, že v důsledku změny právní úpravy je přípustné. Zastánci přípustnosti se pak liší v důvodech, ale i v rozsahu případů, kdy lze o přípustnosti takového způsobu zastoupení uvažovat.

Považuji za korektní hned v úvodu uvést, že předestřenou otázku zkoumám z pohledu člena statuárního orgánu, nikoli z pohledu prokuristy.

A) Argumenty pro

L. Josková se přiklání k závěrům německé doktríny, že společné zastoupení člena statutárního orgánu a prokuristy...

Celý článek

OBCZAN LIVE: Přechodná ustanovení a jejich aplikace v hraničních případech (dodatky, smlouvy o smlouvě budoucí, rámcové smlouvy)

Dalším tématem interpretační besedy byla aplikace přechodných ustanovení v hraničních případech, a to použití § 3028 odst. NOZ na rámcové smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí a dodatky ke smlouvám uzavřeným před účinností NOZ. Referent ve svém příspěvku vystihl důležitost přechodných ustanovení, poukázal na nejednotnost názorů ohledně jejich aplikace a nastínil možná řešení zmíněných problémů.

Kdy dochází ke vzniku právního poměru ve smyslu § 3028 odst. 3

Jistým východiskem pro řešení některých souvisejících otázek je posouzení, kdy dochází ke vzniku právního poměru, o němž hovoří ustanovení § 3028 odst. 3. Konkrétně jde pak o otázku, čím se bude řídit...

Celý článek

OBCZAN LIVE: Témata na dubnovou besedu?

Předně bych rád poděkoval všem, kteří oplodnili první OBCZAN LIVE interpretační besedu svou účastí, diskusí, referáty i anketním hlasováním. Přestože se z besedy musel pro nemoc omluvit Prof. Eliáš, nezůstal autorský tým nezastoupen a účastníci shledávali besedu přínosnou. Přišlo více než 240 právníků různých profesí, z nichž se většina po velmi produktivní a korektní debatě zapojila i do následného anketního hlasování o řešeních diskutovaných výkladových problémů. Kdo přijít nemohl a přesto by toužil zapojit se do diskuse či anketního hlasování, může tak učinit nyní pod jednotlivými “sborníkovými články”, které postupně publikujeme zde na OBCZANu.

Příští interpretační beseda OBCZAN LIVE se uskuteční pod záštitou místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy v aule Právnické fakulty Masarykovy university v Brně.

O tématech rozhodne redakční rada do 16. března. Pokud chcete do tohoto rozhodování zasáhnout, učiňte...

Celý článek

OBCZAN LIVE: Působí pactum de non cedendo pouze inter partes nebo erga omnes? Jaké budou důsledky porušení ze strany věřitele?

Na první interpretační besedě dne 10. února 2015 jsem referoval o tématu „Působí pactum de non cedendo pouze inter partes nebo erga omnes? Jaké budou důsledky porušení ze strany věřitele?“ V tématu jsem nastínil možná řešení poměrně kontroverzní otázky následků porušení smluvního zákazu postoupení podle § 1881 NOZ. Není totiž jasné, zda smluvní zákaz postoupení pohledávky (pactum de non cedendo) působí vůči třetím osobám a případným postupníkům (erga omnes), nebo zda zavazuje pouze dlužníka a věřitele, bez účinků vůči třetím stranám (inter partes) s pouhými nároky z porušení smluvní povinnosti, typicky s náhradou škody.

A) Absolutní neplatnost

V literatuře se objevila celkem tři odlišná řešení problému. Např. JUDr. Jiří Handlar zastává názor o absolutní neplatnosti postupní smlouvy (cese),[1] což by znamenalo, že k postoupení nikdy právně nedojde bez ohledu na (ne)aktivitu dlužníka. Tento...

Celý článek

Předvídatelnost škody v novém občanském zákoníku

Uvádí se, že škůdce je povinen nahradit pouze škodu, kterou mohl rozumně předvídat v době svého jednání. Takové pravidlo upravoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „obch. zák.“) v § 379, podle kterého se nenahrazovala škoda, která převyšovala tzv. předvídatelnou škodu. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“) již podobné ustanovení neobsahuje. Bylo by však nesprávné dovozovat, že podle nového občanského zákoníku se nahrazuje škoda, kterou škůdce nepředvídal. Naopak v tomto článku argumentuji, že se koncept předvídatelnosti škody uplatní i podle nového občanského zákoníku, a to jak v rámci deliktní odpovědnosti za škodu, tak i v případě smluvní odpovědnosti.

V úvodních částech tohoto článku se nejprve věnuji otázce původu pravidla o předvídatelnosti škody a následně pojednávám o účelu tohoto pravidla. V dalších částech se zabývám otázkou, zda předvídatelnost má své místo pouze v rámci smluvní odpovědnosti za škodu...

Celý článek

Pokyny týkající se obchodního vedení kapitálových obchodních společností

Doc. JUDr. Ivana Štenglová, PF UK, Praha, emeritní soudkyně NS ČR

Stejně jako zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „obch. zák.“), obsahuje i zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „z. o. k.“) zákaz udělování pokynů statutárnímu...

Celý článek

Roboti a "lajkování"

Možná jste si všimli, že skokově klesl počet lajků/dislajků u některých textů (palce nahoru a dolů). Důvodem je, že jsme při kontrole nezvykle vysokého počtu kliků u některých textů zjistili, že jsou zčásti tvořeny různými internetovými roboty a všechny lajky/dislajky od těchto robotů (zpětně i do budoucna) jsme jednorázově zakázali, aby nezkreslovaly skutečnost.

Ladění systému na soužití s internetovými roboty je nikdy nekončící souboj, ve kterém jsou roboti vždycky o krok napřed. Když se Vám nebude počet lajků/dislajků u některých textů zdát realistický a dáte nám vědět, pomůžete nám zajistit, aby náskok robotů byl co nejmenší.

Celý článek

NĚKTERÉ OTÁZKY SOUVISEJÍCI S POSTOUPENÍM POHLEDÁVKY

Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš, Ústav státu a práva AV ČR

I. Úvodem

Postoupení pohledávky (cessi) upravil občanský zákoník (o.z.) v souvislosti se změnou obligace v subjektech v § 1879 až 1887 v rámci Dílu 6 (Změny závazků) Hlavy I (Všeobecná ustanovení o závazcích) Části čtvrté (Relativní majetková práva). Uvedená ustanovení...

Celý článek

JŠK, Juristi a OBCZAN vyhlásili soutěž studentských prací

Advokátní kancelář JŠK ve spolupráci s Právnickým akademickým spolkem Juristi vyhlásili za podpory portálu www.obczan.cz soutěž studentských prací určenou všem studentům magisterského studia na některé z právnických fakult v České republice. Tématem je náhrada duševních útrap v souvislosti s poškozením zdraví v rakouském a německém právu, a to se zaměřením na aktuální judikaturu.

Podrobnosti k soutěži naleznete v PDF souboru, který je ke stažení níže.

Celý článek

KOMENTÁŘ K ZMPS

Z podnětu OBCZANa a se souhlasem C. H. Beck a ostatních spoluautorů jsem zde dnes uveřejnil podstatné výňatky z komentáře k ZMPS, který jsme letos na jaře vydali u nakladatelství C. H. Beck.

Na OBCZANovi tak nyní naleznete výňatky z komentáře k následujícím ustanovením:

§ 3 ZMPS (Nutně použitelná ustanovení právních předpisů)
§ 4 ZMPS (Výhrada veřejného pořádku)
§ 5 ZMPS (Obcházení zákona)
§ 23 ZMPS (Zjišťování a používání zahraničního práva)

Celý článek

DOPAD NOZ NA ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK – ZMĚNY UZAVŘENÝCH SMLUV A RÁMCOVÉ SMLOUVY

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen „ZVZ“) i zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), byl v souvislosti s rekodifikací soukromého práva novelizován jen drobně, a to konkrétně částí šedesátou čtvrtou a šedesátou pátou zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Provedené změny se týkají zejména terminologie (zvláště v souvislosti s obnovením institutu pachtu), resp. u koncesního zákona spočívají ve změně právního režimu koncesní smlouvy.

Kromě toho bylo do obou zákonů vloženo specifické přechodné ustanovení, které se týká nedokončených zadávacích řízení. Nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „NOZ“) se však v procesu zadávání veřejných zakázek, jako specifickém a...

Celý článek

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

NOZ § 3074: Re- NOZ § 3074: NOZ na staré nájemní smlouvy - změna poměrů

Zřejmě máte na mysli nájem bytu. Spíše než podle § 1765 bych postupoval podle § 3074 odst. 2 či…
12/09/2016 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

ZOK § 1: Velká novela ZOK

Dle mých informací Ministerstvo spravedlnosti stáhlo návrh velké novely ZOK z legislativního procesu. Novela ZOK nebude v tomto volebním období přijata.
18/04/2017 / Petr Měštánek 0

NOZ § 1180: Zahrnutie spoločných častí vo výlučnom užívaní do výpočtu…

Dobrý deň, v SVJ riešime nasledujúci problém: Dom má na najvyššom poschodí terasy slúžiace aj ako strecha, ktoré sú podľa prehlásenia vlastníka príslušenstvom bytov vo výhradnom užívaní. …
12/03/2017 / Michal Oprendek 1

NOZ § 246: Nejasnost

Zdravím, prosím o zkušenost.** Máme pobočný spolek a jednočlenný statutární orgán – předsedu, dle stanov. který jediný jedná za spolek.** Dále máme volený orgán – výbor, který se pouze stará o…
03/03/2017 / baza 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

NOZ § 2894: 7 As 95/2015 - 49, NSS – Škoda způsobená státu odvodem za porušení…

Právní věta: Ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, podmiňuje odpovědnost vojáka za škodu tím, že škoda vznikla státu, nikoliv dílčí organizační složce státu. Měl…
09/09/2016 / Tomáš Král 0

Feedback