komunitní portál o rekodifikaci
Nedávno mi jedna notářka říkala, že každý slušný člověk, který se v dohledné době chystá na onen svět, tak učiní nejpozději do konce roku 2013. Tímto bonmotem bych rád uvedl tento stručný článek, který by měl být rovněž záchytným bodem pro diskusi o tom, co všechno je nutné stihnout ještě v roce 2013, protože později to už nepůjde. Z naší praxe a z diskusí na různých fórech (včetně OBCZANa) vyplynula dvě témata, kterým je nutné se věnovat ještě před koncem roku 2013: udělení plných mocí zahraničním společníkem ještě podle SOZ a změna stanov či společenských smluv umožňující jejich budoucí úpravy valnou hromadou namísto souhlasu všech společníků.
Značnou nevoli a překvapení vzbudilo mezi právníky ustanovení § 441, odst. 2 NOZ: …Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Jinými slovy, pokud bude od...
Celý článekV zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, pojednává o zajišťovacím převodu práva pouze jeden paragraf. Tato skutečnost přímo vybízela smluvní strany k různým úpravám dle jejich vůle. Ze zákona tedy vyplývá široká smluvní volnost, která vedla i k různým soudním vymezením a interpretacím tohoto institutu. Zásadní změna nastala rozhodnutím velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, které stanovilo určitá kritéria pro platnost zajišťovacího převodu práva.
S odkazem na toto přelomové rozhodnutí soudy v následujících letech stanovily judikaturní výklad zajišťovacího převodu práva, který zákonné vymezení výrazně upravil. Tento výklad lze zjednodušeně shrnout do několika vět: Jde o převod práva s rozvazovací podmínkou. Věřitel,...
Celý článekZ právního pohledu je smrt člověka (fyzické osoby) tzv. objektivní právní skutečností, která vyvolává právní následky bez ohledu na lidskou vůli. Vydědění můžeme volně definovat jako tzv. jednostranný právní úkon, kterým zůstavitel odnímá svému potomkovi jako neopomenutelnému dědicovi právo dědit, jež by mu jinak ze zákona náleželo. Z formálního hlediska musí tento projev vůle zůstavitele splňovat stejné náležitosti, jaké zákon vyžaduje pro závěť. V právně-filozofické rovině je možno institut vydědění vnímat jako určitý korektiv [1] k nastolení spravedlnosti v rámci dědického řízení. [2]
Jelikož řada právních aspektů vydědění, jak je známe dnes – resp. bychom znát měli – Ignorantia legis non excusat – je totožná s novou právní úpravou v NOZ, proto si ji nejdříve připomeňme. Nejprve se zamyslíme, z jakých důvodů může dnes např.
Celý článekZde je další myšlenková mapa od jednoho z našich uživatelů - studenta PF UK Martina Archalouse. Tentokrát si můžete stáhnout PROMLČENÍ.
I nadále platí, že přiložený PDF soubor mohou stahovat pouze registrovaní uživatelé. Registrace je zdarma a pokud jste se ještě neregistrovali, můžete tak učinit zde . Vaše údaje nebudeme s nikým sdílet ani je nebudeme užívat pro žádný jiný účel než komunikaci s tímto...
Celý článekTento příspěvek je určen především těm, kteří se odhodlávají napsat nějaký příspěvek na tento portál, ale nejen jim. S rostoucím množstvím uživatelů – jak těch, kteří píší, tak těch, kteří jen čtou – je důležité zmínit některá pravidla a doporučení.
Rekodifikace je skutečností. Smiřte se s tím. Většina přispěvatelů se – bohudík – soustředí na to hlavní, o čem je tento komunitní portál – na výklad nejasných a problematických ustanovení. Ty, kteří neudrží emoce na uzdě a chtěli by na těchto stránkách rekodifikaci...
Celý článekToto není vyloženě článek "per se", nýbrž spíše podnět k diskusi a vytříbení si názorů na jedno žhavé téma související s rekodifikací. Otázka zní, jak nejlépe vykládat § 777 odst. 5 větu první ZOK (zák. č. 90/2012 Sb., obchodních korporacích). Mají dosavadní společnosti povinnost či právo se do dvou let podřídit ZOK?
Klíčové ustanovení zní: „§ 777 (5) Obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna...
Celý článekProtože se nové soukromé právo již vyčuje na fakultách, můžeme Vám přinést – v přiloženém PDF souboru - zápisky jednoho z uživatelů Obczan.cz – studenta PFUK Martina Archalouse z přednášek. Jsou zpracované do podoby tzv. myšlenkových map. Pro úplnost dodáváme, že se nejedná o dokument autorizovaný fakultou ani tímto serverem. Martinovi každopádně patří velký dík! V příštích týdnech zde budete nacházet obdobně zpracované přehledné mapy na následující témata:
Přiložený PDF soubor mohou stahovat pouze registrovaní...
Celý článekMezi populárním významem pojmu „smlouva“ a jeho adekvátním významem právním je podstatný rozdíl. Široká veřejnost totiž smlouvu často chápe jako cosi hmatatelného a zároveň právně významného, tj. jako něco podobného cennému papíru. Mít smlouvu tedy může znamenat její fyzické ovládání a podobnou logikou je možno smlouvu dostat či odevzdat, ztratit nebo třeba sníst.
Právní terminologií, která má podle všeho od běžného jazyka čím dál tím větší tendenci se odklánět[1], je však smlouvou označován souhlasný projev vůle stran, který směřuje k založení jejich vzájemných závazků[2]. Nejedná se tedy o kategorii...
Celý článekOd 1/1/2014 má dojít přímo k revolučním změnám v českém soukromém právu. Nabude účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), přičemž dochází mimo jiné ke zrušení současného občanského zákoníku a ke zrušení stávajícího obchodního zákoníku. Navíc nejpozději do října 2013 má Česká republika do svého právního řádu zapracovat ustanovení směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů. Zdali k této implementaci dojde včas, není v tuto chvíli jasné. Nicméně ustanovení této směrnice byla již zapracována do znění nového občanského zákoníku. V rámci tohoto příspěvku se budeme zabývat některými plánovanými změnami souvisejícími s velmi populárním institutem odstoupení od kupní smlouvy bez uvedení důvodu (při nákupu v e-shopu či prostřednictvím jiného zásilkového prodeje).
Základní předpoklady pro oprávnění spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy bez uvedení důvodu zůstávají nezměněny, musí se jednat o smlouvu uzavřenou na dálku (kupříkladu prostřednictvím internetu či telefonu) mezi podnikatelem a spotřebitelem. Základní úprava je obsažena...
Celý článekSmlouva o dílo je zřejmě druhým nejčastěji používaným smluvním typem (po smlouvě kupní), proto považujeme za vhodné věnovat se této smlouvě – nově upravené v novém občanském zákoníku. Základní ustanovení určuje, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za...
Celý článekRekodifikace soukromého práva(I) (dále jen „nový občanský zákoník“) zavádí zvláštní úpravu správy cizího majetku(II) a speciální institut svěřenského fondu. Inspirativním zdrojem normativní úpravy svěřenského fondu byla především právní úprava anglo-saského právního institutu trustu, tak, jak je normativně upraven ve Skotsku a Quebecku. Zda nový občanský zákoník inkorporuje trusty do českého právního řádu, je možné posoudit pouze s ohledem pochopení tohoto specificky anglo-saského právního institutu a jeho inkorporace ve státech s kontinentální nebo smíšenou právní kulturou.
Institut trustu nevznikl legislativní činností zákonodárce, ale je výsledkem rozsáhlé judikatury soudů právního systému common law, nadále však podléhá dynamickému judikatornímu, ale i legislativnímu vývoji[3]. Z těchto důvodů neexistuje jednotná akademická ani legální...
Celý článekVztahy mezi advokátem a klientem jsou založeny na vzájemné důvěře a řídí se víc obecnými pravidly slušnosti a etickým kodexem než zákonem. Vliv nového občanského zákoníku na reálné vztahy mezi advokátem a klientem proto nelze přeceňovat. Přesto od 1. 1. 2014 s účinností zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, nastanou některé změny, které stojí za povšimnutí.
Podle současné právní úpravy jsou odlišně upraveny vztahy mezi advokátem a klientem – nepodnikatelem a klientem – podnikatelem. První se řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazní smlouvě, druhé ustanoveními obchodního zákoníku o smlouvě...
Celý článekNový civilní kodex výslovně poskytuje právo domáhat se soudní ochrany držby nejen vlastníku, ale výslovně i držiteli věci (§ 1003 a násl., § 043 násl. NOZ).(I)
Ve své důslednosti nový zákoník navíc rozeznává jednak provizorní právo na „uchování“ držby (§ 1006 a násl. NOZ), které soud poskytne usnesením vydaným ve zvláštním řízení podle § 176 a násl. nového OSŘ (II), (ustanovení § 176 až § 180 nového OSŘ, jež upravují...
Celý článekV roce 2012 Parlament České republiky přijal zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ("NOZ"). Jde o základní kodex soukromého práva, kterým se zcela nahrazuje stávající občanský zákoník z roku 1964, obchodní zákoník a řada dalších zákonů upravujících soukromé právo v České republice. Tomuto významu NOZ odpovídá i četnost ohlasu ze strany veřejnosti, ať už příznivého či negativního. Intenzita a rozporuplnost tohoto ohlasu byla již zaznamenána i řadou zahraničních investorů a může v nich důvodně vyvolat obavu, zda jsou dostatečně informováni o podmínkách podnikání v České republice, a zda z hlediska jejich investice tento zákon nepřináší nová rizika.
Pokud jde o vlastníky nemovitostí, resp. nebytových prostor určených k pronajímání, jejich zájem o NOZ je zvýšen tím, že NOZ obsahuje přechodná ustanovení, která povedou k aplikaci NOZ i na nájemní smlouvy týkající se nebytových prostor uzavřené před 1. lednem 2014, tj.
Celý článekOchrana osobnosti je institut, který je v občanském zákoníku (1964) od jeho počátku. Tato úprava upřesňuje čl. 10 Listiny základních práv a svobod, která u nás platí od roku 1993. Avšak do roku 1990 šlo o institut, který byl, alespoň co do četnosti rozhodování NS ČR, institutem velmi okrajovým. Krom roku 1969 nevydal NS ČR k ochraně osobnosti žádný judikát. V roce 1978 NS SR vydal jediné stanovisko k celé ochraně osobnosti. „Došlo-li k neoprávněnému zásahu do práva žalobce na ochranu osobnosti před 1. dubnem 1964, nevznikl mu nárok na ochranu osobnosti podle § 11 a násl. o. z.“
Ochrana osobnosti je institut, který je v občanském zákoníku (1964) od jeho počátku. Tato úprava upřesňuje čl. 10 Listiny základních práv a svobod, která u nás platí od roku 1993.
Avšak do roku 1990 šlo o institut, který byl, alespoň co do četnosti rozhodování NS...
Celý článek
352.42 kB
123.59 kB
NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208
NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…
NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl