KE SMLOUVĚ O PRODEJI PODNIKU ČI JEHO ČÁSTI V ČASE REKODIFIKACE

Nový občanský zákoník (NOZ) (I), který má nabýt účinnosti k 1. 1. 2014, je největším zásahem do soukromého práva v historii České republiky. V zásadě bude tento velekodex upravovat i veškeré závazkové vztahy. Tak i smlouva o prodeji podniku bude napříště zařazena do komplexu nového chrámu soukromého práva (II).

Na první pohled nejviditelnější změnou stran prodeje podniku je nové názvosloví. Napříště bude podnik „obchodním závodem“, v legislativní zkratce pouhým „závodem“. Změna názvosloví zde na rozdíl od jiných oblastí soukromého práva není samoúčelná (III) pojem závod...

Celý článek

Zákonná záruka podle NOZ opravdu KONČÍ!

V poslední době se objevují protichůdné názory na to, zda zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“) poskytuje záruku za jakost v trvání 24 měsíců, jako je tomu dosud dle § 620 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoník, ve znění pozdějších změn („SOZ“).

Zpravodajské portály informovaly o stanovisku AK PRK Partners, podle něhož se (zejména) spotřebitelé musí připravit na to, že zavedená dvouletá záruka na spotřební zboží koncem roku 2013 končí.[1] Nedlouho na to vydala ministerstva spravedlnosti a vnitra společné stanovisko, dle...

Celý článek

Změny smluv, na základě kterých byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí

Cílem tohoto článku je zhodnotit možnosti provádění změn ve smlouvách, na jejichž základě bylo určité právo zapsáno do katastru nemovitostí České republiky („katastr nemovitostí“) formou vkladu, a to především změn v kupní smlouvě a smlouvě o nájmu.

Přípustnost zásahů do těchto smluv posoudíme z pohledu (a) současného občanského zákoníku („OZ“)[1] a obchodního zákoníku („ObchZ“)[2] , (b) platného katastrálního zákona („katastrální zákon“)[3] , (c) platného zákona o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem...

Celý článek

Nová úprava koncernů v českém zákoně o obchodních korporacích

Nové české právo přináší v oblasti úpravy koncernů alespoň na první pohled značnou změnu, když opouští dosavadní zjednodušený německý model rozlišující koncerny faktické a smluvní. Toho není třeba litovat: ukázalo se, že bez doplnění o fiskální zvýhodnění je smluvní koncern natolik neatraktivní, že by se počet ovládacích smluv, které za více než deset let účinnosti úpravy vznikly, dal spočítat na prstech. Opustit tuto neživotnou koncepci je tedy zřejmě rozumné. Problémem ale je, že ve světě neexistuje jiný vyzkoušený model koncernového práva, který by bylo možno převzít. Tzv. „francouzské“ pojetí, na něž se důvodová zpráva odvolává (judikatura Rozenblum) ve skutečnosti není žádným propracovaným řešením, ale pouhým mlhavým naznačením základního principu. Naše nová úprava je tak do značné míry originální tvorbou autorů (zejména B. Havla). Podívejme se na toto jejich dílo detailněji.

Abychom pochopili nové české koncernové právo, musíme paradoxně začít z druhé strany, totiž vysvětlením odpovědnostních vztahů vznikajících při řízení korporace nekoncernové.

Nová úprava v tomto ohledu zavádí v § 71 ZOK odpovědnost „vlivné“ osoby za újmu, která...

Celý článek

K novaci dle NOZ a jednomu (zdánlivému) rozporu

Úprava změn v závazkových právních vztazích je obsažena v části čtvrté, hlavě I, dílu 6 a pododdílu 2 NOZ. Tradičně rozlišujeme mezi privativní a kumulativní novací, kdy v prvém případě dochází k zániku původního závazku a jeho nahrazení novým (proto byla tato forma novace v SOZ upravena jako forma zániku závazku v § 570), zatímco v druhém případě vedle sebe původní i nový závazek obstojí. Vedle těchto tradičních institutů však existují ještě změny závazků, které nezpůsobují jejich zánik a nahrazení novými závazky, ale které dosavadní závazek pouze v méně významných či zevrubnějších aspektech modifikují. Tyto změny byly za časů OZO dokonce výslovně upraveny zákonem. Ve vztahu k SOZ se jim věnovala pouze teorie. Odlišování marginálních změn od novace má navýsost praktické dopady a umožňuje vysvětlit i vztah mezi § 564 a § 1906 NOZ, které jsou někdy pro jejich zdánlivý rozpor považovány za chybu autorů.

Privativní novaci upravuje § 1902 NOZ tak, že „dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem“. Kumulativní novace je poté obsažena ve větě druhé § 1902 NOZ, podle které „Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát,...

Celý článek

K metodologickému dopadu § 10 odst. 2 NOZ

Tento článek se zaměří na takřka revoluční změnu způsobu nalézání práva skrytou v § 10 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., (nového) občanského zákoníku. Na první pohled nenápadné a pro laiky i mnohé právníky jistě líbivé ustanovení bude mít nejspíše silný dopad na roli soudců v ČR, celkové pojetí justice jak ji známe a její pravomoc konkurující až moci zákonodárné.

Celkově lze říct, že pro mnohé rutinéry musí NOZ a zejména jeho „obecná“ obecná část, tj. § 1 až 14, působit, jako něco, co spadlo z Marsu. Nejde jen o to, že NOZ má znova ambici být opravdovým celistvým kodexem a obecným předpisem pro celé soukromé právo po vzoru slavných...

Celý článek

KONSTRUKTIVNÍ KRITIKA § 498 NOZ

Stále účinný občanský zákoník č.40/1964 Sb. (OZ) rozeznává jen dva druhy nemovitostí – a to pozemek a stavbu spojenou se zemí pevným základem (§ 119 odst. 2 OZ). Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) do českých zemí opětovně zavádí zásadu superficies solo cedit. Dlužno dodat na obhajobu tvůrců NOZ, že rozšířenou po celé západní Evropě. Jiné důvody však (tedy, že superficies non solo cedit je přežitek komunistického práva a že se tím, že jí dáváme sbohem, vracíme do civilizované Evropy) nejsou nikde k dohledání.

Shora zmíněná zásada projevuje se v NOZ především tím, že právě stavby spojené se zemí pevným základem zanikají jako samostatné nemovité věci a stávají se součástí pozemku. NOZ však dává vzniknout (zejména) prostřednictvím § 498 NOZ mnoha jiným nemovitým věcem [1].

Celý článek

K NĚKTERÝM ASPEKTŮM ODPOVĚDNOSTI ČLENA STATUTÁRNÍHO ORGÁNU V NOZ A ZOK

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK) se od 1. ledna 2014 dotknou bez výjimky každé obchodní společnosti (resp. korporace v terminologii nové úpravy). Tato nová úprava přináší mimo jiné i změny v odpovědnosti členů statutárních orgánů. Jaké změny tedy nastávají v oblasti péče řádného hospodáře a co se rozumí pravidlem podnikatelského úsudku? A jak bude hrazena případná újma způsobená členem statutárního orgánu?

Povinnost péče řádného hospodáře

Podle NOZ má každý, kdo přijme funkci voleného orgánu, povinnost vykonávat ji s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí (I), jinými slovy s péčí řádného hospodáře. NOZ tak nabízí zákonnou definici tohoto pojmu, jehož...

Celý článek

NÁHRADA ÚJMY ZA NARUŠENÍ DOVOLENÉ

Při pročítání novinových článků informujících o změnách, které přinese nový občanský zákoník, jsem narazila na zajímavý pojem, který autor jednoho z článků použil – „škoda za zážitky“.

Když jsem si chtěla rozšířit své obzory a poučit se, jaký že nový pojem ještě budoucí úprava přináší, byla jsem trochu zklamaná, neboť dotyčný autor „smíchal hrušky s jablky“ a jednak evidentně vymyslel nový termín a jednak pod něj přiřadil zároveň náhradu újmy...

Celý článek

Právo stavby v NOZ

S účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) dojde v soukromém právu České republiky k návratu institutu práva stavby, který byl součástí právních předpisů do roku 1964 a k jehož zrušení došlo platným občanským zákoníkem (tj. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

S ohledem na aplikaci zásady superficies solo cedit představuje právo stavby (upravené v ustanovení § 1240 až 1256 NOZ) možnost stavebníka mít na, resp. pod cizím pozemkem stavbu, a to nejen právo stavbu nově vybudovat, ale také již zřízenou stavbu převzít a „mít“ (I) . Toto...

Celý článek
« Předchozí 1 2 3 4 5 6 Další »

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

NOZ § 3074: Re- NOZ § 3074: NOZ na staré nájemní smlouvy - změna poměrů

Zřejmě máte na mysli nájem bytu. Spíše než podle § 1765 bych postupoval podle § 3074 odst. 2 či…
12/09/2016 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

ZOK § 1: Velká novela ZOK

Dle mých informací Ministerstvo spravedlnosti stáhlo návrh velké novely ZOK z legislativního procesu. Novela ZOK nebude v tomto volebním období přijata.
18/04/2017 / Petr Měštánek 0

NOZ § 1180: Zahrnutie spoločných častí vo výlučnom užívaní do výpočtu…

Dobrý deň, v SVJ riešime nasledujúci problém: Dom má na najvyššom poschodí terasy slúžiace aj ako strecha, ktoré sú podľa prehlásenia vlastníka príslušenstvom bytov vo výhradnom užívaní. …
12/03/2017 / Michal Oprendek 1

NOZ § 246: Nejasnost

Zdravím, prosím o zkušenost.** Máme pobočný spolek a jednočlenný statutární orgán – předsedu, dle stanov. který jediný jedná za spolek.** Dále máme volený orgán – výbor, který se pouze stará o…
03/03/2017 / baza 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

NOZ § 2894: 7 As 95/2015 - 49, NSS – Škoda způsobená státu odvodem za porušení…

Právní věta: Ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, podmiňuje odpovědnost vojáka za škodu tím, že škoda vznikla státu, nikoliv dílčí organizační složce státu. Měl…
09/09/2016 / Tomáš Král 0

Feedback