OBCZAN LIVE: Zakládá obchodní podíl v SJM účast druhého manžela v obchodní korporaci?

0

Na červnové interpretační besedě jsem se zabýval tématem, zda obchodní podíl v SJM zakládá účast druhého manžela v obchodní korporaci či nikoli. Podstatou mého příspěvku bylo shrnutí doposud publikovaných názorů na otázku, zda podíl v obchodní korporaci, který jeden z manželů nabyl za trvání manželství, zakládá podle nového práva také účast druhého manžela v této korporaci, tedy zda se i druhý manžel stává (spolu)společníkem.

Dosavadní pojetí

Klíčovým ustanovením dosavadního SOZ v této otázce byl § 142 odst. 3, podle kterého platilo, že: "Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.“ K tomuto ustanovení zaujal Nejvyšší soud ve známém judikátu publikovaném jako R 68/2005[1] výklad, kterým u obchodního podílu rozdělil složku majetkovou a účastnickou (korporátní). Součástí společného jmění se stávala pouze majetková složka podílu, k té bylo také nutné při vypořádání SJM přihlížet. Manžel se však nestal dalším nebo kolektivním společníkem. Práva vyplývající z účasti měl pouze manžel-společník, a pouze tento manžel měl tedy např. právo hlasovat na valné hromadě.[2]

Nová dikce NOZ

Nová dikce NOZ již neobsahuje výslovnou doložku o tom, že by podíl v SJM nezakládal účast druhého manžela v korporaci. Ustanovení § 709 odst. 3 stanoví, že „Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.“

Už před účinností NOZ toto ustanovení vyvolalo spory o to, zda lze toto ustanovení vykládat stejně jako doposud, či zda tím došlo ke kvalitativní změně a nabytí podílu či akcie za trvání SJM účast manžela v obchodní korporaci zakládá.[3]

Názory pro kontinuitu

Kontinuitu s dosavadním pojetím zastávají autoři J. Dědič s P. Šukem,[4] K. Eichlerová,[5] I. Štenglová,[6] M. Zuklínova[7] a Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k tzv. malé novele,[8] která se má dotknout také předmětného ustanovení § 709 odst. 3 NOZ (o novele viz níže). Nejvíce argumentů uvádí prve jmenovaní autoři a M. Zuklínová. Ministerstvo spravedlnosti se ke všem z nich hlásí a dodává několik vlastních.

Uvedení autoři například uvádí, že práva vyplývající z účasti jsou práva osobní, a proto dosavadní závěr plyne už ze systematiky předměného ustanovení (je zařazeno v rubrice Manželské majetkové právo). Z použití singuláru (stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo družstva) dále dovozují, že zákon předpokládá, že se společníkem stane jen jeden manžel, a pro tento případ stanovuje § 709 odst. 3 následek. Pokud by ustanovení mělo znamenat opak, pak by bylo zbytečné, aby jej zákonodárce do § 709 NOZ vložil, neboť k tomu by postačil § 709 odst. 1 NOZ. Argumetuje se také právní jistotou společníků či spoluzakladatelů, kteří uzavírají společenskou smlouvu zpravidla jenom s jedním z manželů, a očekávají, že jen onen se stane společníkem. Proto se také uvádí, že nelze někomu vnutit účast v obchodní korporaci bez toho, aniž by společník/člen družstva projevil souhlas.

Názory proti kontinuitě

Naproti tomu se vyskytli také autoři, kteří s kontinuitou nesouhlasí, a tvrdí, že nabytí podílu za trvání manželství účast druhého manžela skutečně zakládá. Mezi tyto autory se řadí P. Bezouška s B. Havlem,[9] P. Čech,[10] F. Melzer s P. Téglem,[11] J. Pokorná[12] a J. Psutka.[13] Prozatím nejvíce argumentů podle mne uvedli P. Čech a P. Bezouška s B. Havlem.

Tito autoři argumentují dikcí zákona a odpadnutím legislativní překážky tohoto výkladu. Argumentují také tím, že (obchodní) podíl je věcí, proto nelze přejímat judikaturu, která se vytvořila k bezpodílovému spoluvlastnictví manželů (BSM) a jejíž závěry byly převzaty i při aplikaci ustanovení o SJM. Dále mají být práva vyplývající z podílu majetková, nikoli osobní, a tedy ani systematika nebrání tomuto závěru. Argumentuje se jednotností podílu, ze kterého nelze oddělovat režim majetkový a účastnický. Projev vůle nelze vyžadovat, podobně jako v případě nabytí (nemovitých) věcí do SJM. Podobné řešení je také běžné například v Německu.

Průběh besedy

V debatě byly mnohé uvedené argumenty zopakovány a prohloubeny, padly ale i další. Prof. Černá uvedla, že k podílu nelze přistupovat jako k běžným věcem, a například ve Francii panuje doktorína odlišující hodnotu a titul k podílu. Uvedla rovněž, že takový názor by založil zákaz konkurence tohoto manžela.[14] Dr. Tégl rozvedl, že úprava SJM v NOZ byla převzata z polského práva, kde spory o povahu podílu také trvaly dlouho, nakonec převážil názor, že SJM zakládá účast druhého manžela. Dr. Korbel toto podpořil tím, že jistotu dalších společníků nelze brát za jedinou hodnotu, a uvedl příklady, kdy dochází ke změně v korporátní struktuře bez souhlasu dalších společníků.

Diskuse se zabývala také připravovanou (tzv. malou) novelou, která se má mj. dotknout dikce předmětného § 709 odst. 3 NOZ. Do ustanovení má být vložen dovětek, který v podstatě kopíruje stav a dikci § 143 odst. 2 SOZ.[15] Někteří například uváděli, že novela spíše uškodí, protože nebude jasné, jak posoudit mezidobí před účinností této novely. Dr. Eichlerová však novelu přivítala, protože v této otázce alespoň činí jasno.

Názor referentův

Osobně se kloním k tomu, že podíl, který jeden z manželů nabude během trvání manželství, založí také účast druhého manžela v této obchodní korporaci. Práva váznoucí k podílu vnímám spíše jako majetková než osobní, a to i pokud jde např. právo hlasování na valné hromadě apod. Uznávám však, že dosavadní výklad je mnohdy praktičtější a lze předpokládat, že z toho důvodu tento názor také nakonec převáží.

Výsledky hlasování

Prostor na besedě neumožnil blíže rozebrat další spojené otázky s tím, pokud podíl v SJM také zakládá účast druhého manžela. Nezmiňoval jsem se proto o intertemporalitě nebo o otázkách vyplývající z vlastnictví podílu v zahraničních korporacích. Pominul jsem také otázku, zda manželé mají povinnost zvolit si společného zástupce podle § 32 odst. 4 ZOK. Ti autoři, kteří se k otázce vyjadřují, tvrdí, že ano. Pokud s tímto názorem nesouhlasíte nebo si jím nejste jisti, ale domníváte se, že podíl v SJM účast druhého manžela zakládá, zvolte prosím možnost A).

Anketní otázka zněla: „Zakládá obchodní podíl v SJM účast druhého manžela v obchodní korporaci?

  1. Ano. Pro: 10 hlasů (14 %)
  2. Ano, a manželé si musí zvolit společného správce podílu. Pro: 18 hlasů (25 %)
  3. Ne. Pro: 35 hlasů (50 %)
  4. Nejsem přesvědčen/a o žádné z možností. Pro: 8 hlasů (11 %)

Celkový počet hlasujících: 71

Níže v příloze naleznete PPT prezentaci přednesenou na besedě.

A jaký je Váš názor? Vyjádřete jej prosím prostřednictvím online hlasování níže, popř. komentářem k tomuto článku. Pokud jste již hlasoval/a na besedě, Váš hlas je do výsledků započítán a prosíme, abyste se online hlasování zdržel/a.

  1. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004.
  2. Nejvyšší soud v odůvodnění konkrétně judikoval, že: „[§ 143 odst. 2 SOZ] nelze vykládat jinak, než že jím není dotčena skutečnost, že následkem vynaložení prostředků patřících do společného jmění, aniž by se současně stali „kolektivními“ společníky ve společnosti s ručením omezeným, se obchodní podíl nabytý jedním z manželů stává součástí společného jmění obou manželů. Důsledkem ustanovení § 143 odst. 2 ObčZ je toliko oddělení či odlišení právního postavení společníka – manžela, jenž se stal společníkem obchodní společnosti, od právního postavení druhého manžela, který se společníkem nestal. Jen manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě.“
  3. viz Čech, P. Činí rekodifikace z obou manželů společníky? Právní rádce č. 10/2013.
  4. Dědič, J. Šuk, P. K některým výkladovým otázkám právní úpravy podílu v obchodní korporaci. Obchodněprávní revue č. 6/2014.
  5. Eichlerová, K. in Černá, S., Štenglová, Pelikánová, I. a kol. Právo obchodních korporací. Praha : Wolters Kluwer, 2015, s. 309. (ve vztahu k podílu v s.r.o.).
  6. Štenglová, I. in Černá, S., Štenglová, Pelikánová, I. a kol. Právo obchodních korporací. Praha : Wolters Kluwer, 2015, s. 455. (ve vztahu k členství v nebytových družstvech).
  7. Zuklínová, M. in Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha : Wolters Kluwer, 2014, komentář k § 709 NOZ.
  8. Průběh legislativní přípravy je přístupný online v aplikaci ODOK pod čj. OVA 483/15, PID: RACK9QMEL7OO. Novou dikci i důvodovou zprávu si lze přečíst také na těchto stránkách u § 709 NOZ.
  9. Bezouška, P., Havel, B. Podíl v obchodní korporaci ve společném jmění manželů, prý vše jasné… Obchodněprávní revue č. 4/2015.
  10. Čech, P. Činí rekodifikace z obou manželů společníky? Právní rádce č. 10/2013.
  11. Melzer, F., Tégl, P. in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník. IV. svazek. § 655–975. Rodinné právo. Praha: Leges, 2015 (dosud nevydáno, názor je uváděn in op. cit. sub 9, P. Tégl se však k názoru na besedě přihlásil).
  12. Pokorná, J. in Lasák, J., Pokorná, J., Čáp, Z., Doležil, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2014, komentář k § 32 ZOK.
  13. Psutka, J. in Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 169–71.
  14. K diskusi k této otázce srov. mé shrnutí z druhé interpretační besedy, kde se probíral zákaz konkurence společníka: OBCZAN LIVE: Vztahují se pravidla o střetu zájmu podle ZOK také na společníka/ak­cionáře kapitálové obchodní korporace; a v jakém rozsahu?, dostupné online https://obczan.cz/…akem-rozsahu.
  15. Ustanovení § 709 odst. 3 NOZ má nově znít takto: „Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva; nabytí podílu však nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.“

Hlasování

Zakládá obchodní podíl v SJM účast druhého manžela v obchodní korporaci?

  • Celkem hlasů: 98

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

NOZ § 3074: Re- NOZ § 3074: NOZ na staré nájemní smlouvy - změna poměrů

Zřejmě máte na mysli nájem bytu. Spíše než podle § 1765 bych postupoval podle § 3074 odst. 2 či…
12/09/2016 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2580: § 629 ObchZ - zdroj inspirace

§ 629 Prováděcí předpisy mohou upravit odchylně přepravu železniční, leteckou, silniční, vnitrozemskou vodní a námořní, pokud jde o vznik smlouvy, přepravní doklady, vyloučení věci z přepravy,…
14/09/2017 / Admin Tým 0

NOZ § 2547: § 651l(4) BGB - zdroj inspirace

§ 651l Gastschulaufen­thalte (…) (4) Der Reisende kann den Vertrag bis zur Beendigung der Reise jederzeit kündigen. Kündigt der Reisende, so ist der Reiseveranstalter berechtigt, den vereinbarten…
12/09/2017 / Admin Tým 0

NOZ § 2543: čl. 7A:510 nizozemského BW - zdroj inspirace

Artikel 510 Een tekortkoming in de nakoming van een verbintenis die hem kan worden toegerekend, verplicht de reisorganisator mede tot vergoeding van ander nadeel dan vermogensschade, voor zover…
12/09/2017 / Admin Tým 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback