Předseda představenstva zaměstnancem? Aneb jak je to s přípustností souběhu pracovního poměru s funkcí člena statutárního orgánu po rekodifikaci

1

Souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem je takový právnický evergreen. Nejdříve byl rozsudkem VS z roku 1993 (1) a následnou konstantní judikaturou NS zakázaný, od novely ObchZ č. 351/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 byl naopak výslovně dovolený. A jak tomu je po 1. 1. 2014? Názory se různí. Autor tohoto článku porovnává hlavní argumenty pro i proti, aby se nakonec přiklonil k argumentům pro nepřípustnost.

Exkurz do nedávné historie

Do 31. 12. 2011 byl výklad zákona poměrně jednoznačný. Ačkoli v praxi k souběhům funkcí, tedy situacím, kdy například člen představenstva akciové společnosti byl zároveň v pracovněprávním vztahu s touto společností coby generální ředitel, docházelo poměrně často, soudy konstantně judikovaly proti a podobné pracovní smlouvy prohlašovaly za neplatné [2]. Zjednodušeně řečeno, zvolením do funkce člena orgánu docházelo ke konkludentnímu rozvázání pracovního poměru dohodou. Pomyslným mezníkem v úpravě souběhů bylo přijetí zákona č. 351/2011 Sb., který do obchodního zákoníku s účinností od 1. 1. 2012 vložil § 66d, který stanovil, že statutární orgán společnosti mohl pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohly být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec mohl být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Toto ustanovení tedy naopak výše popsanou praxi souběhu funkcí výslovně dovolilo. S obdobným ustanovením počítali autoři i v ZOK (§ 47 vládního návrhu) [3] , nicméně v rámci legislativního procesu došlo k jeho vypuštění [4] , čímž se otevřel prostor pro dohady, zda jsou nyní souběhy přípustné či nikoli.

Argumenty pro přípustnost souběhů

Mezi nejvýraznější zastánce přípustnosti souběhů patří jeden z autorů nové úpravy – doc. Bohumil Havel [5]. Vypuštění § 47 z původního návrhu ZOK podle něho totiž nutně neznamená, že by souběhy nyní měly být zakázané, ale jde v podstatě jen o to, že toto ustanovení bylo zcela nadbytečné v „obecně dispozitivní“ koncepci nové úpravy soukromého práva, kterou nám zdůrazňuje § 1 odst. 2 NOZ. Doc. Havel dále uznává, že regulace orgánů je „spádově kogentní“, že jde o otázky statusové povahy, tudíž že i proto zde zákon udává jasné limity, jakkoli při výkonu funkce jde o věc dohody stran. Naproti tomu ale tvrdí, že v případě vnitřní strukturace výkonu funkce o kogentní výklad nejde a ani jít nemá. Jinými slovy, zákon souběhy výslovně nezakázal a současně úprava vnitřní strukturace je podle doc. Havla dispozitivní [6] . Z toho vyplývá, že by ve smyslu § 1 odst. 2 NOZ souběhům nemělo nic bránit.

Argumenty proti přípustnosti souběhů

Zastáncem opačného názoru je například dr. Petr Čech [7]. Na rozdíl od doc. Havla se domnívá, že vypuštění § 66d ObchZ obnoví stav před rokem 2012, tudíž že soudy nepřipustí, aby na výkon funkce člena statutárního orgánu byla uzavřena současně smlouva o výkonu funkce i pracovní smlouva. Z § 1791 NOZ [8] dovozuje, že na tutéž činnost ve stejné době a pro jednu smluvní stranu nelze uzavřít dvě odlišné smlouvy, neboť by zde docházelo k absenci kauzy (důvodu) pro uzavření smlouvy na něco, na co už jiná smlouva existuje. Z toho vyplývá, že jiná smlouva (pracovní) by mohla teoreticky být uzavřena pouze na činnost neobsaženou ve smlouvě o výkonu funkce. Na druhou stranu ale připomíná, že díky prolomení dvojkolejnosti občanského a obchodního práva se na obě výše zmíněné smlouvy subsidiárně uplatní NOZ. V ZOK je toto upraveno v § 59, který říká, že práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními NOZ o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Dr. Čech se proto domnívá, že nová úprava nevylučuje, aby i smlouva o výkonu funkce měla režim pracovní smlouvy, neboť zákon připouští odlišnou úpravu od příkazní smlouvy a netrvá již ani na obchodněprávním režimu, proto je na vůli stran zda chtějí podřídit tento závazek zákoníku práce. Nutno ale dodat, že ani takováto smlouva nezaloží členu orgánu pracovní poměr. Odlišnost pracovního poměru od běžných závazků totiž podle dr. Čecha spočívá v ochraně zaměstnance v oblastech typu neomezené náhrady škody, odměňování, možnosti ho kdykoliv odvolat bez udání důvodu, péče řádného hospodáře, povinnosti loajality atd. Ve všech těchto oblastech ale zákoník práce či ujednání mezi stranami musí ustoupit ustanovením ZOK. Z tohoto důvodu se dr. Čech domnívá, že v případě člena orgánu o pracovní poměr nepůjde právě kvůli tomu, že to podstatné se zákoníkem práce řídit nebude.

K podobnému závěru jako dr. Čech se kloní i prof. Stanislava Černá [9], která ale má pro své závěry poněkud odlišnou argumentaci. Uznává, že v ZOK výslovný zákaz souběhů není, nicméně právní řád je ale i tak třeba brát jako celek. Pracovněprávní vztahy jsou upraveny v zákoníku práce, přičemž jejich definice je obsažena v § 1, který říká, že tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Už jen z této definice podle ní plyne, že vztah mezi členem voleného orgánu a obchodní korporací není vztahem pracovněprávním, protože v žádném případě nelze mluvit o závislé práci ve smyslu zákoníku práce. Představenstvo obchodní korporace je totiž na valné hromadě nezávislé a nikdo není oprávněn dávat jeho členům závazné pokyny (pouze na žádost). Kontrola představenstva valnou hromadou je v podstatě zajišťována pouze snahou jeho členů o (znovu)zvolení do funkce, respektive strachem z odvolání – samotný výkon je pak nezávislý [10].

Lze ale z pojmu „obchodní vedení“, které je zákonem svěřeno představenstvu, vyčlenit určité činnosti, na které by byla pracovní smlouva aplikovatelná? Jinými slovy, lze za obchodní vedení považovat pouze „zvedání rukou“ na schůzi představenstva s tím, že zbytek (například každodenní náplň práce marketingového ředitele či vedoucího právního oddělení) by byl vykonáván v režimu pracovní smlouvy? Prof. Černá se domnívá, že nikoli, neboť pojem obchodní vedení je nesmírně široký a nelze z něj „vykusovat“ jednotlivé činnosti. Vnitřní vztahy v rámci korporace by tedy měly být taktéž obsaženy ve smlouvě o výkonu funkce, respektive v jakési její zvláštní části, která by odlišovala náplň práce jednotlivých členů (HR ředitel, finanční ředitel atd.) včetně podrobného vymezení odměňování i jiných ujednání. Průnik funkce člena orgánu a náplně práce zaměstnance v jedné osobě by tedy měl být nulový, což se shoduje s názorem dr. Čecha a navazuje na starou judikaturu Nejvyššího soudu, která umožňovala souběh funkce leda tak s pozicemi typu vrátný či uklízeč [11].

Praktické důsledky

Pokud jde o staré souběhy po rekodifikaci, tak se názory opět různí. Doc. Havel se kloní k aplikaci § 3028 odst. 3 NOZ, tedy že souběžné vztahy vzniklé před novým rokem by měly běžet dál a nadále se řídit starou úpravou. Dr. Čech se naopak kloní k použití § 3041 odst. 1 NOZ, tedy podřízení souběhů nové úpravě nabytím účinnosti. Přijde mu nelogické, aby různí členové stejného orgánu podléhali každý jiné právní úpravě. S tímto počítá i § 777 odst. 3 ZOK, který říká, že ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. Toto by dle dr. Čecha těžko mohlo fungovat při aplikaci staré právní úpravy. I za použití podpůrné argumentace paragrafem 775 ZOK [12] se dr. Čech domnívá, že souběhy skončí 2. července 2014 ve smyslu § 777 odst. 3 ZOK.

Závěr

Ať už se judikatura v budoucnu vydá kteroukoli cestou, hrozba bezplatného výkonu funkce je natolik závažná, že lze jen stěží doporučit podstoupení takovéhoto rizika. Nehledě na to, pozitiva plynoucí z využití souběhů jsou v podstatě mizivá, neboť dřívější výhody pracovní smlouvy již nejsou kvůli novelám v oblasti pojištění, daní či sociálního zabezpečení aktuální [13]. Z pracovní smlouvy člena statutárního orgánu by zbyla v podstatě jen kostra, neboť převážná její část by musela ustoupit kogentním ustanovením ZOK. Odchylná ujednání týkající se například odpovědnosti, odvolávání, volby, odměňování atp. by byla beztak neúčinná. Nehledě na to, že výhody neodporující ZOK a plynoucí ze zákoníku práce mohou být i po rekodifikaci vloženy do smlouvy o výkonu funkce. Je tedy možné touto formou sjednat například dovolenou, odstupné, pojištění či celou řadu dalších benefitů. Osobně se přikláním k výkladu, že souběhy byly rekodifikací zapovězeny.

  1. rozsudek VS v Praze sp. zn. 6 Cdo 108/92 ze dne 21. 4. 1993
  2. Např. rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 3250/2012, ze dne 14. 11. 2013.
  3. § 47 vládního návrhu ZOK: statutární orgán může pověřit obchodním vedením obchodní korporace zcela nebo zčásti jiného. Osobou pověřenou obchodním vedením může být i osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem. Důvodová zpráva výslovně potvrzuje úmysl souběhy dovolit. Dostupné na: http://www.psp.cz/…xt/tiskt.sqw?…
  4. K vypuštění došlo na základě doporučení ústavně právního výboru pod vedením předsedy Marka Bendy (ODS) již v prvním čtení.
  5. Např. článek v Právním rádci ze dne 28. 11. 2013 s názvem Souběhy či smlouvy na doručitele. Zbláznil se stát? Dostupný na http://pravniradce.ihned.cz/…znil-se-stat
  6. Vnitřní strukturalizace tedy podle něj nespadá pod statusové otázky ve smyslu § 1 odst. 2 NOZ věty za středníkem.
  7. Např. článek v Právním rádci ze dne 24. 10. 2013 s názvem Souběhy funkcí zpět do neznáma Dostupný na http://pravniradce.ihned.cz/index.php?…[id]=61051260
  8. “Vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na jehož základě má dlužník povinnost plnit; věřitel je však povinen prokázat důvod závazku.“
  9. Přednáška prof. Černé na PF UK na téma Corporate governance dne 20. 3. 2014.
  10. Přednáška prof. Černé na PF UK na téma Corporate governance dne 20. 3. 2014.
  11. Např. rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 1781/2012, ze dne 29. 05. 2013.
  12. Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti. Dr. Čech pod toto řadí např. právo na odměnu, náhradu škody atd. vznikající po 1. 1. 2014 ve stávajících vztazích.
  13. V souvislosti s vložením § 66d do obchodního zákoníku došlo v této oblasti ke zrovnoprávnění jednatelů a členů představenstva se zaměstnanci
Diskuze
[1] Lenka Šídlová / 6. 2. 2015 / MS ČR - souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem k téže činnosti je nepřípustný

Ministerstvo spravedlnosti 11. července 2014 ve svém stanovisku k souběhu uvedlo, že „stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný s ohledem na ustanovení § 1791 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy a dále, že „souběžný pracovněprávní poměr postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru.“
Pokud tedy dokážeme oddělit náplň práce ředitele a obchodní vedení člena statutárního orgánu, pak nepůjde o souběh funkcí. Argument závislé práce je zavádějící, uvážíme-li, že je možné, aby mezi členem statutárního orgánu a společností byl uzavřen pracovní poměr, kde druhem práce bude jiná činnost než výkon funkce statutárního orgánu a zákaz souběhu funkcí z tohoto tedy neplyne. Navíc ustanovení § 61 odst. 3 ZOK hovoří o určení mzdy či jiného plnění zaměstnance, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti – tedy pracovní smlouvu vedle smlouvy o výkonu funkce výslovně umožňuje a předpokládá.
Smlouva o výkonu funkce jistě může obsahovat obdobné nároky, jako z pracovního poměru a chová se i daňově stejně. To, co ale nezakládá, je právě vztah nadřízenosti člena statutárního orgánu k zaměstnancům – „podřízeným“. Právě pro systém organizace a řízení zejména menších firem je zákaz souběhu funkcí problémem. A proč na zákazu souběhu funkcí právní teorie tak trvá, když v případě modelu, kdy členem statutárního orgánu je právnická osoba, která pověří výkonem této funkce fyzickou osobu totožnou s ředitelem společnosti, jejíhož statutárního orgánu je právnická osoba členem, o souběh funkcí nepůjde?! Smlouvu o výkonu funkce má v takovém případě uzavřenou právnická osoba a jí pověřená fyzická osoba v takovém případě může mít se společnosti pracovní smlouvu na ředitele a vykonávat všechny činnosti člena statutárního orgánu společnosti bez smlouvy o výkonu funkce. Aneb když dva dělají totéž, není to totéž.

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback