ZAJIŠŤOVACÍ PŘEVOD PRÁVA DLE BUDOUCÍ ZÁKONNÉ ÚPRAVY A SOUČASNÝ PŘÍSTUP

0
18. 12. 2013 / Mgr. et Mgr. JAN PARMA

V zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, pojednává o zajišťovacím převodu práva pouze jeden paragraf. Tato skutečnost přímo vybízela smluvní strany k různým úpravám dle jejich vůle. Ze zákona tedy vyplývá široká smluvní volnost, která vedla i k různým soudním vymezením a interpretacím tohoto institutu. Zásadní změna nastala rozhodnutím velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, které stanovilo určitá kritéria pro platnost zajišťovacího převodu práva.

S odkazem na toto přelomové rozhodnutí soudy v následujících letech stanovily judikaturní výklad zajišťovacího převodu práva, který zákonné vymezení výrazně upravil. Tento výklad lze zjednodušeně shrnout do několika vět: Jde o převod práva s rozvazovací podmínkou. Věřitel, který takto právo získá, není neomezeným oprávněným z převedeného práva. Již od počátku musí být mezi věřitelem a dlužníkem dohodnut postup pro případ, že dlužník splní závazek až v době, kdy je v prodlení. Ani v případě prodlení dlužníka se věřitel nestane neomezeným oprávněným z převedeného práva a je povinen převedené právo zpeněžit. Tyto zásady musí smlouva o zajišťovacím převodu práva splňovat pod hrozbou sankce neplatnosti.

V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojednává o zajišťovacím převodu práva pět paragrafů. V § 2040 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. je stanoveno vyvratitelnou domněnkou, že zajišťovací převod je převodem s rozvazovací podmínkou. („Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.“) Z § 2044 zákona č. 89/2012 Sb. pak vyplývá, že věřitel se při nenastoupení rozvazovací podmínky stane nepodmíněným oprávněným a může si převedené právo ponechat. („Není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva.“)

Zdá se tedy, že nová zákonná úprava od 1. 1. 2014 umožní sjednat zajišťovací převod i jako fiduciární převod. Tj. není zde zákonem předpokládaná rozvazovací podmínka a je tak možné, že se dlužník bude muset domáhat soudní cestou, aby věřitel převedl právo zpět poté, co bude splněna zajišťovaná povinnost. Dále pak zákon umožňuje, aby si věřitel převedené právo ponechal, pakliže nenastoupí rozvazovací podmínka. Současná judikatura je zásadně proti těmto možnostem. Dlužníkovi je nyní poskytována vyšší ochrana, když převedené právo na něj přechází automaticky splněním povinnosti. Rovněž si věřitel nemůže převedené právo ponechat, neboť takováto situace je až nápadně podobná dnes zakázané propadné zástavě. Je tak zjevné, že nová právní úprava se odchyluje od současného přístupu k zajišťovacímu převodu práva. Lze předpokládat, že v případě širokého výkladu, který nová zákonná úprava umožňuje, se dlužníci budou bránit i s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, a na něj navazující judikaturu. Bude pak na soudech, aby posoudily, zda současný judikatorní výklad zajišťovacího převodu práva bude možno beze zbytku použít i na novou úpravu a vymezit onu zamýšlenou širokou volnost. Anebo se bude čekat na nové soudní rozhodnutí ve věci výkladu zajišťovacího převodu práva.

Domnívám se, že je škoda, když zákonodárce nevyužil příležitosti a při tvorbě nové zákonné úpravy nezohlednil judikatorní výklad. Je tak nejspíše možno očekávat, že až do případného budoucího rozhodnutí Nejvyššího soudu bude užívání zajišťovacího převodu zatíženo poměrně vysokou mírou nejistoty. Je totiž nutno si uvědomit, že rozhodnutí sp. zn. 31 Odo 495/2006 bylo přelomové i ve svém faktickém zpětném účinku na smlouvy uzavřené před jeho vydáním (které při neexistenci tohoto výkladu velmi obtížně mohly respektovat všechny soudem uvedené podmínky). Z tohoto důvodu se obávám, aby smluvní ujednání, která by využila široké smluvní volnosti nové zákonné úpravy, nebyla následně třeba i za několik let shledána jako neplatná. V takovém případě by poškozenou stranou byli zejména věřitelé spoléhající na smluvní volnost z nové zákonné úpravy. A proto buďme při užívání zajišťovacího převodu práva opatrní i v budoucnu, protože nová zákonná úprava sice posiluje smluvní volnost, která však může přerůst až do nejistoty u praktického užívání. S ohledem na snahu předcházet problémům a případným neplatným smluvním ujednáním vidím jako možné řešení, aby i budoucí praxe respektovala závěry rozhodnutí sp. zn. 31 Odo 495/2006 a nepřistupovala k širokému výkladu, i když jej nová zákonná úprava umožňuje.

Autor je advokátním koncipientem v Brně.

Tento text byl převzat z Bulletinu Advokacie s jeho souhlasem.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback