Nejnovější diskuze k článkům

1

1

1

1

1

1

1

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci: jsem vlastníkem pozemku, na němž má manželka zřízeno právo stavby. Na pozemku jsme postavili RD, který je řádně zkolaudován v 09/2016, máme v něm oba trvalé bydliště. Nyní bychom oba chtěli právo stavby zrušit, aby byl pozemek i na něm stojící RD naším standardním majetkem (v rámci společného jmění manželů). Na výstavbu domu byla použita hypotéka, v katastru je tedy zřízeno i věcné břemeno ve prospěch banky. Pochopil-li jsem článek správně, je třeba podepsat dohodu o zrušení práva stavby (je někde k nalezení formulář, nebo je nutné navštívit za tímto účelem některého advokáta?) ke které bude zřejmě nutný i souhlas dotčené banky (?) a dále na základě této dohody zažádat o výmaz v katastru nemovitostí – je tomu tak, nebo je třeba ještě něco jiného? Jaký je Váš názor? Děkuji Vám!

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na povrchu cizího pozemku nebo pod povrchem cizího pozemku stavbu, pak určitě nejsou předem některé věci, ať už jsou brány jako nemovitost nebo movitá věc nebo jako samostatná věc nebo součást pozemku, vyloučeny z toho, být předmětem práva stavby. Ať už je nějaká stavba brána jako samostatná věc nebo jako součást pozemku, musí mít vlastník samostatné věci právní titul k užívání cizího pozemku a stejně ten, kdo nechce, aby se jeho stavba, která není brána jako samostatná věc, stala součástí cizího pozemku přírůstkem. Problém je spíš ve volbě vhodného právního titulu, než se upnout pouze na právo stavby. Hodně lidí si myslí, že právo stavby je „převlečené“ věcné břemeno, jak ho znali z předchozího OZ. Jestliže právo stavby lze zřídit pouze jako dočasné – § 1244, jestliže vlastník pozemku má předkupní právo ke stavbě, která je součástí práva stavby – § 1254, jestliže po uplynutí doby práva stavby přechází stavba za náhradu do vlastnictví vlastníka pozemku – § 1255, určitě bych nesjednával právo stavby pro stavbu, o kterou nehodlám přijít. Ledaže by vlastník pozemku byl svolný ve smlouvě k dohodě, že po uplynutí doby práva stavby se oprávněný z práva stavby stane za náhradu vlastníkem pozemku. Kdo k tomu přistupuje způsobem " po mně potopa", ten si zřejmě smluví právo stavby. Kdo má opačný přístup, spíše se bude snažit smluvit pro svoji stavbu služebnost ( pozemkovou nebo osobní) nebo koupi pozemku nebo nájem pozemku ( půjde-li o samostatnou věc, která není součástí pozemku). Jestliže síťové podnikatele vede zvláštní zákon ( např. energetický zákon) k tomu, aby zřídili věcné břemeno k využití cizího pozemku pro svoji síť, měli by si to nepodnikatelé vzít za příklad a měli by vycházet ze stejné logiky a volit takový právní titul k cizímu pozemku, který nemá za následek ztrátu vlastního majetku, byť by se tak stalo v dlouhodobém horizontu. Takže určité věci by měly být vyloučeny z toho, být předmětem práva stavby, spíše z logiky uvažování rozumného hospodáře, který si je vědom, že problém trvalé stavby na cizím pozemku se právem stavby trvale nevyřeší, ale pouze odsune na chudáky právní nástupce.

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad: na pozemku jiného vlastníka se má budovat komunikace, dešťová kanalizace na odvodnění komunikace a venkovní osvětlení. Všechny části spolu souvisí. Lze zřídit právo stavby pro všechny části? Naši právníci vylučují venkovní osvětlení, protože je to nemovitá věc, která se nestane součástí pozemku. Venkovní osvětlení by se mělo budovat zvlášť a ošetřit se zřízením věcného břemene. Jaký je Váš názor? Děkuji.

Redakčně smazáno

K výše uvedenému tématu z praxe – tento týden nám Městský soud v Praze rozhodl, že je nicotným rozhodnutí valné hromady, které změnilo stanovy akciové společnosti v rozporu s § 447 odst. 2 ZOK – konkrétně tato změna založila právo členů dozorčí rady na samostatný výkon kontrolní činnosti bez rozhodnutí dozorčí rady. Soudkyně to posoudila jako statusovou otázku, při které se nelze odklonit od znění zákona (je kogentní). Věc míří k odvolání a zcela určitě ať již z naší strany nebo od protistrany zamíří na Nejvyšší soud. Osobně s nemožností jiné úpravy souhlasím ( a to nejenom proto, že bylo rozhodnuto v náš prospěch). I když si nejsem jistá, zda se opravdu o statusovou otázku jedná. Spíše bych kogenost odvodila od funkce dozorčí rady v rámci akciové společnosti, ochrany akcionářů apod., než z toho, že by se jednalo o statusovou otázku. Podle mě totiž § 1 odst. 2 NOZ neobsahuje a ani nemůže obsahovat úplný výčet případů, kdy je možné považovat právní úpravu za kogentní. Kogentnost může být dovozována i z jiných důvodů.

pane Lake Lake kde najdu zmínku o Vámi uvedené judikatuře ohledně platby za balkony, lodžie, které jsou ve výlučném vlastnictví bytové jednotky jsou přístupné pouze z této jednotky (bytu). Balkony (lodžie) nejsou v prohlášení vlastníka. Děkuju.

„Věcí v právním smyslu se tak stal i např. Internet, jehož absence zmínky či úpravy byla zákoníku rovněž vytýkána.“ Jsem rád, že je česká právní teorie ve správných rukách. Konečně je možné si bez zbytečných právních oplétaček objednat 100g internetu a 200g peeringu jako oblohu. https://www.youtube.com/watch?…

Ano, je to jeden z hlavních argumentů. Pak se také domnívám, že i pactum de non cedendo je zákonný důvod nepostupitelnosti. Rozdíl např. od pohledávky zanikající smrtí je v tom, že je na vůli stran, zda se pro nepostupitelnost rozhodnou, ale to účinky nesnižuje.