Obecná ustanovení

Smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1759 až 1763

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. 1.3 - Chapter 1 - UNIDROID…

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. 1165 francouzského CC –…

0

Skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1759 až 1763

0
19/02/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. 3.1.3. - Chapter 3 - Sect.…

0

Zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní ochrany.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1759 až 1763

0
21/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
05/08/2014 / Admin Tým

§ 364c ABGB (k 5. 8. 2014) –…

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. 48 CEC – zdroj inspirace

0
(1)

Stanoví-li zákon, že je k účinnosti smlouvy třeba rozhodnutí určitého orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím.

(2)

Nebyl-li návrh na rozhodnutí podán do jednoho roku od uzavření smlouvy, má se za to, že se smlouva od počátku ruší. To platí i v případě, že byl návrh zamítnut.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1759 až 1763

0
16/04/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. 153 CEC – zdroj inspirace

0

Poskytne-li strana postupně uzavřenými smlouvami různým osobám právo užívat nebo požívat tutéž věc v tutéž dobu, nabývá takové právo osoba, které převodce poskytl věc k užívání nebo požívání nejdříve. Není-li nikdo takový, náleží právo osobě, s níž byla uzavřena smlouva, která nabyla účinnosti jako první.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1759 až 1763

0

S ohledem na to, že věcmi v právním smyslu jsou i nehmotné věci (§ 496 NOZ), nedává mi toto ustanovení bohužel příliš smysl. I za současné právní úpravy je kupříkladu ochranná známka věcí. Hlavním ekonomickým smyslem exploatace většiny nehmotných statků (věcí) je však právě to, že právo užívat (oprávnění k výkonu práva užít) tutéž nehmotnou věc je poskytováno zároveň více subjektům.

Předmětné ustanovení by se mělo vztahovat zřejmě pouze na hmotné věci. Nicméně i v takovém případě by to dle mého názoru byla problematická právní úprava, neboť rozdílné užívání či požívání jedné věci (jinými způsoby užití) více subjekty ve stejnou dobu je představitelné a nemusí vést ke konfliktním situacím.

Diskuze
[1] Patrik Müller / 3. 10. 2013 / Potencialni ubikvita nehmotne veci

Myslim, ze je to reakce na nektere judikaty Nejvyssiho soudu, ktere resily soubeh nekolika smluv zrizujicich uzivaci pravo (najemni nebo vecne bremeno) k jedne nemovitosti. Viz napriklad rozhodnuti 26 Cdo 2231/2006. Poskytnutim veci k uzivani se podle meho nazoru mysli predani respektive umozneni s veci fyzicky disponovat. Z techto duvodu souhlasim, ze ustanoveni by se melo aplikovat na hmotne veci.

[2] Martin Prokeš / 3. 10. 2013 / Potenciální ubikvita nehmotné věci

Vyšel bych z toho, že § 1763 míří na situace, kde se výkon dvou nebo více poskytnutých užívacích či požívacích práv vzájemně vylučuje (resp. kdy je takové právo může být či je jen jedno) – není-li tomu tak, pak se neaplikuje. Pokud půjde o duševní vlastnictví a licence: jde-li o právo exkluzivní, pak se aplikuje § 2360/2, nejde-li pak § 2361.

[3] Josef Aujezdský / 3. 10. 2013 / reakce na: [2] / RE: Potenciální ubikvita nehmotné věci

S tím pochooitelně souhlasím, že by to tak mělo být. Nicméně dle mého názoru hypotéza tohoto ustanovení tomu zcela neodpovídá a není koncipována příliš šťastně.

[4] Martin Prokeš / 3. 10. 2013 / reakce na: [2] / RE: Potenciální ubikvita nehmotné věci

1) Necháme-li stranou duševní vlastnictví, u jaké nehmotné věci konkrétně vidíte problém? 2) Souhlasím, že H mohla být formulována lépe. Na druhou stranu myslím, že se ustanovení dá vyložit výše nastíněným způsobem jazykově (arg. „poskytne právo…, nabývá takové právo“, tj. řeší se, která z více osob, které mají na základě smlouvy nabýt jedno a totéž právo, jej skutečně nabude. Může-li k téže věci mít každá z více osob samostatné právo, hypotéza není naplněna) a především teleologickým výkladem; viz § 2 NOZ.

[5] Josef Aujezdský / 3. 10. 2013 / reakce na: [4] / RE: Potenciální ubikvita nehmotné věci

Nedomnívám se, že toto ustanovení je nějaký zásadní právní problém. Chápu, že je možné to vidět jako podružné či vysvětlitelné. Přijde mi však divné, že pokud tvořím kodex, kde si na začátku vydefinuji, že mezi věci patří i nehmotné statky a pak na to v půlce kodexu jakoby „zapomenu“, tak to o něčem svědčí (myslím, že toto není zdaleka jediný případ, kdy k tomu v rámci NOZ došlo). Moje praxe se z 85 % točí kolem nehmotných statků, takže vzniká otázka, jak se k tomu mám postavit. Předstírat, že ustanovení tam není, nebo spoléhat na to, že to asi bylo myšleno jinak, a doufat, že je to jakási obecná úprava, která se u nehmotných statků nepoužije, jelikož existuje speciální ustanovení o licenční smlouvě (přiznám se, že uváděný vztah speciality mi v kontextu těch ustanovení není zcela jasný) či mi zbývá doufat v brzkou novelizaci?

Asi to mělo znít nějak takto: Poskytne-li strana postupně uzavřenými smlouvami různým osobám práva užívat nebo požívat tutéž hmotnou věc v tutéž dobu, a tato práva jsou neslučitelná, nabývá právo osoba, které převodce poskytl věc k užívání nebo požívání nejdříve. Není-li nikdo takový, náleží právo osobě, s níž byla uzavřena smlouva, která nabyla účinnosti jako první.

16/04/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art 47(2) CEC – zdroj inspirace

0

Změna okolností

Změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1764 až 1766

0
16/04/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. 6:111 (ex art. 2.117) PECL…

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. III.- 1:110 DCFR – zdroj…

0
(1)

Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

(2)

Právo podle odstavce 1 dotčené straně nevznikne, převzala-li na sebe nebezpečí změny okolností.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1764 až 1766

0
08/07/2014 / Daniel Pospíšil

Hardship: k soudu nelze jít bez…

1
16/04/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/07/2014 / Daniel Pospíšil

UNIDROIT PICC čl. 6.2.1 až 6.2.3

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. 157 CEC – zdroj inspirace

0
16/04/2015 / Admin Tým

Article 8:108 (ex art 3.108)…

0
16/04/2015 / Admin Tým

Art. 6:111 (ex art. 2.117) PECL…

0
(1)

Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán.

(2)

Soud návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1764 až 1766

0
16/04/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Smlouva ve prospěch třetí osoby

(1)

Má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil.

(2)

Podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí.

(3)

Námitky ze smlouvy má dlužník také proti třetí osobě.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1767 a 1768

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Odmítne-li třetí osoba právo nabyté ze smlouvy, hledí se na ni, jako by nebyla práva na plnění nabyla. Neodporuje-li to obsahu a účelu smlouvy, může věřitel plnění žádat pro sebe.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1767 a 1768

0

Zaváže-li se někdo zajistit pro druhou stranu, aby jí třetí osoba splnila, zavazuje se tím, že se u třetí osoby přimluví, aby ujednané plnění poskytla. Zaváže-li se však někdo k tomu, že třetí osoba splní, co bylo ujednáno, nahradí škodu, kterou věřitel utrpí, pokud k splnění nedojde.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1769

0
16/04/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback