Stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1981

0
04/03/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Započtení

(1)

Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

(2)

Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
13/05/2014 / Patrik Müller

Nová formulace podmínek…

0
19/09/2016 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

K prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou nebo s doložením času se nepřihlíží.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
(1)

Dluží-li dlužník společně a nerozdílně s jinými, může proti věřiteli započíst pohledávku svého spoludlužníka jen do výše podílu spoludlužníka na společném dluhu.

(2)

Dlužník věřitelů oprávněných společně a nerozdílně může vůči některému ze spoluvěřitelů započíst to, co mu spoluvěřitel dluží, jen do výše jeho podílu na společné pohledávce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
19/09/2016 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
19/08/2017 / Admin Tým

Čl. 1678 quebeckého CC – zdroj…

0

Ten, kdo vede pro druhou stranu účet, může započíst peněžní prostředky na něm uložené na úhradu vzájemné pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 361 ObchZ – zdroj inspirace

0

Byla-li pohledávka postupně převedena na několik osob, může dlužník použít k započtení jen pohledávku, kterou měl v době převodu vůči prvnímu věřiteli, a pohledávku, kterou má vůči poslednímu věřiteli.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 363 ObchZ – zdroj inspirace

0
(1)

K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

(2)

Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
23/09/2013 / Patrik Müller

Nejistá a neurčitá

7
20/02/2014 / Roman Kramařík

K pojmu "nejistá nebo neurčitá"

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 581 odst. 2 SOZ – zdroj…

0

6C 150/2015

**POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ

Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou účastníce uzavřely, započítá pohledávku vůči žalobkyni, kdy tato neplnila z pojistné smlouvy vzniklou pojistnou událost ( úraz) a započítává vůči žalobkyni tuto pohledávku i na ty pohledávky, které má žalobkyně vůči jejím rodinným příslušníkům, pak na takovéto pohledávky je třeba nahlížet jako na nejisté a neurčité a takovéto pohledávky nejsou způsobilé k započtení.

Pohledávka tvrzená žalovanou, není judikátní, popř. nevzchází z dvoustranného právního úkonu účastníků a je tudíž sporná, znamená, že je nejistá. Protože pohledávka uplatněná žalovanou k započtení je nejistá a neurčitá, není způsobilá k započtení, a soud proto k této námitce nemohl přihlédnout.

Ačkoliv nároky z pojistné smlouvy uzavřené před 31.12.2013 se i nadále posuzují dle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě , námitka započtení vznesená po 1.1.2014 vůči nárokům z pojistné smlouvy, se posuzuje podle zákona č. 89/2012 Sb.**

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. R.P. jako samosoudkyní ve věci žalobce Č.P. a.s., se sídlem v Praze , IČ , zast. Mgr. Ivanou Zbořilovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, nám. 28. října 20, proti žalované M.N., nar. , bytem Živanice , o zaplacení 3.288,– Kč s přísl. t a k t o :

  1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.288,– Kč s 8% úrokem z prodlení ročně z částky 3.288,– Kč od 4.1.2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
  2. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5.264,– Kč k rukám právní zástupkyně žalobce Mgr. Ivany Zbořilové do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce podal proti žalované návrh na zaplacení shora uvedené částky. Uvedl, že žalovaná uzavřela s žalobcem pojistnou smlouvu č. 24573982–18 o sdruženém pojištění vozidla RZ .....s účinností od 3.10.2013. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že pojištění se sjednává na dobu neurčitou a dle pojistné smlouvy byla žalovaná povinna hradit pojistné za pojistné období jeden rok v dohodnuté částce 10.860,– Kč v čtvrtletních splátkách splatných vždy k třetímu dni prvního, čtvrtého, sedmého a desátého měsíce roku. Žalobce uvedl, že žalovaná dluží na pojistném za období od 3.10.2013 do 21.1.2014 částku 3.288,– Kč. Nejméně do konce dlužného období pojištění trvalo, neboť žalovaná nedoložila žádný zákonný ani smluvní důvod pro dřívější zánik pojištění. Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomenuta, dlužnou částku však žalobci nezaplatila. K námitkám žalované žalobce uvedl, že nárok žalované na odškodnění úrazu, ze kterého žalovaná uplatňuje započtení, žalobce neuznává, neboť žalované nárok na výplatu pojistného plnění ze smlouvy č. 69550965–14 nevznikl. Tato smlouva byla uzavřena dne 10.2.2014 s po­čátkem pojištění od 11.2.2014, jak bylo zjištěno žalovaná neutrpěla úraz dne 18.2.2014, ale úraz se jí stal již dne 14.2.2014. Nárok na pojistné plnění z úrazu nastalého dne 14.2.2014 s ohledem na výluku v pojistných podmínkách nenastal. Jelikož žalované nevznikl nárok na pojistné plnění, nevznikl jí nárok ani na částku 60.067,18 Kč, ze které žalovaná činí zápočet proti svému dluhu. Žalobce uvedl, že započtení nemohlo nastat.

Žalovaná s návrhem nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Uvedla, že důvodem neuznání dluhu vůči žalobci je provedené započtení pohledávky ze dne 20.1.2015, které žalobce převzal dne 23.1.2015. Žalovaná uvedla, že tímto započtením uplatnila vůči žalobci všechny pohledávky, protože žalobce jako pojistitel žalované neplnil z pojistné smlouvy č. 69550965–14 ze dne 10.2.2014. Vzhledem k tomu, že žalobce odmítl plnit, přestala plnit i žalovaná vůči žalobci, a to nejen z této pojistné smlouvy. Všechny pojistné smlouvy odmítly jako rodina hradit (manžel a dcera žijící ve společné domácnosti) poté, co žalobce jako pojistitel porušil zákonné ujednání a nevyplatil žalované jako jedné z pojištěných úraz. Mezi pohledávkami je i pojistná smlouva č. 24573982–18, která je předmětem podaného žalobního návrhu, ve výši 3.288,– Kč. Jako dlužník má žalobce vůči věřiteli, tj. žalované, pohledávku ve výši 60.067,18 Kč, která byla započtena vůči pohledávce žalované, kde jako dlužník vůči žalobci má žalovaná pohledávku ve výši 22.011,17 Kč.

Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

Pojistnou smlouvou č. 24573982–18 ze dne 2.10.2013 měl soud prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou došlo ke sjednání pojistné smlouvy o sdruženém pojištění vozidla RZ …, a to s počátkem pojištění dne 3.10.2013, když roční pojistné bylo sjednáno ve výši 10.860,– Kč s tím, že bude hrazeno 4× ročně vždy k třetímu dni prvního, čtvrtého, sedmého a desátého měsíce roku.

Oznámením ze dne 1.2.2014 sdělil žalobce žalované, že došlo k zániku pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla, a to ke dni 21.1.2014 z důvodu neplacení běžného pojistného a zároveň byla žalovaná vyzvána, aby dlužné pojistné ve výši 3.288,– Kč uhradila. Detailem pohledávky pojistné smlouvy č. 24573982–18 měl soud prokázáno, že dlužné pojistné za období od 3.10.2013 do 21.1.2014 činí částku 3.288,17 Kč.

Dopisem ze dne 23.4.2015 byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobce k úhradě dlužného pojistného za období od 3.10.2013 do 21.1.2014 ve výši 3.288,– Kč, s tím, že pokud dlužná částka nebude zaplacena do 15.5.2015, bude nárok žalobce uplatněn v soudním řízení.

Listinou ze dne 20.1.2015, která byla žalobci doručena dne 23.1.2015, uplatnila žalovaná vůči žalobci zápočet pohledávky. V započtení pohledávky žalovaná uvádí, že uplatňuje vůči žalobci pohledávky z pojistné smlouvy č. 69550965–14 v celkové výši 60.067,18 Kč. Tato pohledávka vznikla neplněním z pojistné smlouvy, když pojistné plnění bylo odmítnuto. Žalované se dne 14.2.2014 stal úraz, který nahlásila dne 7.3.2014 a žalovaná požaduje denní plnění za období od 14.2.2014 do 22.4.2014 po 200,– Kč, tj. 16.200,– Kč, trvalé následky ve výši 40.000,– Kč a úrok z prodlení ve výši 3.867,18 Kč. V započtení pohledávky žalovaná dále uvádí, že pohledávka žalobce k datu 21.1.2015 činí celkovou částku 22.011,17 Kč, a to z titulu pojistných smluv, které s žalobcem uzavřela žalovaná, její manžel V.N. a její dcera V.N. , kteří žijí s žalovanou ve společné domácnosti.

Soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně Z.K. , svědkyně V.N. a svědka M.M.k průběhu jednání účastníků ohledně uzavření pojistné smlouvy o životním pojištění žalované, neboť skutečnosti zjištěné těmito důkazy nejsou pro posouzení této věci právně významné.

Žalobce učinil předmětem řízení dlužné pojistné z pojistné smlouvy uzavřené dne 2.10.2013 a soud o nároku žalobce rozhodoval až po 1.1.2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a proto se musel zabývat tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Vzhledem k tomu, že k uzavření pojistné smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., aplikoval soud právní předpisy účinné ke dni uzavření pojistné smlouvy, tj. zákon č. 37/2004 Sb. ve znění platném ke dni 31.12.2013 a zákon č. 40/1964 Sb. ve znění platném do 31.12.2013. Ža­lovaná uplatnila v řízení námitku započtení pohledávky realizované listinou ze dne 20.1.2015, a to z titulu pojistné smlouvy uzavřené dne 10.2.2014. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, a proto bylo třeba námitku započtení posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb.

Podle § 2 zák. č. 37/2004 Sb. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

Podle § 20 zák. č. 37/2004 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 3.288,– Kč s příslušenstvím je důvodný. V souzené věci došlo mezi účastníky k uzavření pojistné smlouvy, a to s účinností od 3.10.2013, když se jednalo o pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla RZ 4E4 3110. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V řízení bylo nesporné, že pojistné za období jednoho roku činí částku 10.860,– Kč a žalovaná se zavázala toto pojistné hradit ve čtvrtletních splátkách vždy k třetímu dni prvního, čtvrtého, sedmého a desátého měsíce roku. Dopisem ze dne 1.2.2014 oznámil žalobce žalované, že ke dni 21.1.2014 došlo k zániku pojištění a že dluh na pojistném činí částku 3.288,– Kč. Před podáním žalobního návrhu byla žalované dopisem ze dne 23.4.2015 zaslána předžalobní upomínka. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že pojištění na pojistnou smlouvu č. 24573982–18 zaniklo ke dni 21.1.2014, žalovaná netvrdila a neprokázala, že by k zániku pojištění došlo před tímto datem a rovněž neprokázala, že by na sdružené pojištění vozidla v době od 3.10.2013, kdy pojištění nabylo účinnosti, do 21.10.2014 cokoli zaplatila. Pokud by žalovaná na toto pojištění žalobci plnila, pak by toto plnění zcela nepochybně zohlednila v započtení, které vůči žalobci učinila a které namítla i v tomto řízení. K zániku pojištění došlo ke dni 21.1.2014 a teprve dne 10.2.2014 byla mezi žalovanou a žalobcem uzavřena další pojistná smlouva č. 69550965–14 (životní pojištění). Započtení žalovaná realizovala dopisem ze dne 20.1.2015, jež byl žalobci doručen dne 23.1.2015. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila pojistné na sdružené pojištění vozidla včas a řádně, a protože v důsledku toho došlo ke dni 21.1.2014 k zániku pojištění, je žalovaná povinna žalobci dlužné pojistné až do zániku pojištění zaplatit. Dluh na pojistném za období od 3.10.2013 do 21.1.2014 činí částku 3.288,– Kč. S přihlédnutím k ust. § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 31.12.2013, je žalovaná povinna žalobci zaplatit i úrok z prodlení z dlužné částky, a to za období od 4.1.2014 do zaplacení, když výše úroku z prodlení je blíže specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí.

Podle § 1982 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 cit. ust. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

Podle § 1987 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 cit. ust. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

K jednostrannému započtení lze přistoupit jen při střetu splatných pohledávek, je-li plnění stejného druhu a k zániku započítávaných pohledávek dochází zpětně k okamžiku, kdy se pohledávky staly započitatelnými. Jednostranně nelze započíst pohledávky nejisté nebo neurčité, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoliv vyvolání nejasností a následných sporů. Podle § 1987 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. musí jít o pohledávky, které lze uplatnit před soudem a nejsou nejisté nebo neurčité. Další podmínkou je vzájemnost pohledávek, přičemž pohledávky jsou vzájemné, pokud věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé pohledávky a naopak. Započtením zanikají vzájemné pohledávky v rozsahu, v němž se kryjí a účinek závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení. Úkon, resp. jednání, započtení, kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více pohledávek převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoli, je neplatným pro neurčitost. K započtení nejsou způsobilé pohledávky neurčité, ale ani pohledávky nejisté.

Podání žalované, kdy vůči žalobci uplatňuje svoji pohledávku převyšující žalovanou částku, a to k započtení, neposoudil soud jako vzájemný návrh, ale jako obranu proti návrhu, a to vzhledem k tomu, že žalovaná odkazuje na svůj úkon (jednání) započtení ze dne 20.1.2015. Za­počtení, kterým žalovaná započítává proti pohledávce žalobce více svých pohledávek, převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoli, je neplatným jednáním pro neurčitost. To, že pohledávka tvrzená žalovanou, není judikátní, popř. nevzchází z dvoustranného právního úkonu účastníků a je tudíž sporná, znamená, že je nejistá. Protože pohledávka uplatněná žalovanou k započtení je nejistá a neurčitá, není způsobilá k započtení, a soud proto k této námitce nemohl přihlédnout.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Zakazuje se započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný.

(2)

Zakazuje se započtení proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 581 odst. 1 SOZ – zdroj…

0
13/03/2017 / Admin Tým

Původní znění před novelou č.…

0
(1)

Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

(2)

Odsunul-li věřitel k dlužníkově žádosti čas plnění bezúplatně, může svoji pohledávku přesto započíst po uplynutí času, kdy měl dlužník plnit původně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 358 ObchZ – zdroj inspirace

0

Má-li být každá pohledávka uspokojena v jiném místě, nebrání to započtení, ale strana, vůči níž bylo takto započteno, má právo na náhradu škody vzniklé jí tím, že plnění na určeném místě nezíská, nebo že na určeném místě nemůže plnit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 391 BGB – zdroj inspirace

0

Zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly; k ujednání o započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, se však nepřihlíží.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1982 až 1991

0

Ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1992

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 355 ObchZ – zdroj inspirace

0

Splynutí

(1)

Splyne-li jakýmkoli způsobem právo s povinností v jedné osobě, zaniknou právo i povinnost, nestanoví-li zákon jinak.

(2)

Splyne-li právo věřitele s povinností toho, kdo závazek zajišťuje, nezaniká tím hlavní dluh.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1993 a 1994

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 584 SOZ – zdroj inspirace

0

Splynutím práva věřitele a povinnosti jednoho z dlužníků zavázaných společně a nerozdílně zaniká dluh do výše odpovídající podílu tohoto spoludlužníka. Splynutím povinnosti dlužníka a práva jednoho z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně zaniká pohledávka do výše odpovídající podílu tohoto spoluvěřitele.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1993 a 1994

0
28/11/2014 / Jiří Remeš

Rozpor s § 1878 NOZ

0
28/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
28/11/2014 / Admin Tým

Čl. 1301 Code Civil - zdroj…

0

Prominutí dluhu

(1)

Promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu.

(2)

K prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil; vydá-li věřitel kvitanci nebo vrátí-li dlužní úpis na celý dluh jednomu ze spoludlužníků, má se za to, že věřitel prominul dluh všem spoludlužníkům.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1995 až 1997

0
(1)

Promine-li věřitel dluh jednomu z dlužníků zavázaných společně a nerozdílně, má prominutí dluhu účinky vůči ostatním spoludlužníkům v rozsahu podílu toho spoludlužníka, který byl ze závazku propuštěn.

(2)

Promine-li dlužníku dluh jeden z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně, zbavuje to dlužníka dluhu v rozsahu podílu tohoto spoluvěřitele.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1995 až 1997

0
19/08/2017 / Admin Tým

Čl. 1690 quebeckého CC – zdroj…

0

Promine-li věřitel povinnost tomu, kdo dluh zajišťuje, nemá prominutí účinky vůči hlavnímu dluhu. Propustí-li však věřitel ze závazku jednoho ze spoluručitelů, zůstávají ostatním spoluručitelům zachovány námitky, které mohl uplatnit spoluručitel, jehož povinnost byla prominuta.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1995 až 1997

0

Výpověď

(1)

Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.

(2)

Je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1998 až 2000

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem.

(2)

Zavázala-li se strana zdržet se určité činnosti a je-li z povahy závazku zřejmé, že povinnost není časově omezena, ustanovení odstavce 1 se nepoužije.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1998 až 2000

0
31/10/2013 / Marek Buday

Možnost výpovědi u smlouvy o…

0
(1)

Byla-li smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, anebo že zavazuje kohokoli na dobu delší než deset let, lze se po uplynutí deseti let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení. Soud závazek zruší i tehdy, pokud se okolnosti, z nichž strany zřejmě vycházely při vzniku závazku, změnily do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou dále vázána.

(2)

Vzdá-li se strana předem práva domáhat se zrušení závazku, nepřihlíží se k tomu. To neplatí, je-li zavázanou stranou právnická osoba.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1998 až 2000

0
12/05/2014 / Roman Kramařík

Započítávání doby uplynulé do…

0
28/11/2014 / Jiří Remeš

Nejasná druhá věta

0

Odstoupení od smlouvy

Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2001 až 2005

2
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

(2)

Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2001 až 2005

2
19/08/2017 / Admin Tým

§ 345 odst. 2 ObchZ – zdroj…

0
(1)

Jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit.

(2)

Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2001 až 2005

2
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

(2)

Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

(3)

Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2001 až 2005

2
30/07/2014 / Pavlína Komedová

Stavba na pozemku, který má být…

0
(1)

Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

(2)

Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2001 až 2005

2

Následná nemožnost plnění

(1)

Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

(2)

Nemožnost plnění prokazuje dlužník.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2006 až 2008

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 575 odst. 1 a 2 SOZ – zdroj…

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 352 ObchZ – zdroj inspirace

0

Při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, který byl stranám při uzavření smlouvy znám, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam. Není-li tomu tak, zaniká závazek jen co do této části.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2006 až 2008

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 575 odst. 3 SOZ – zdroj…

0

Neoznámí-li dlužník věřiteli, že se splnění dluhu stalo nemožným, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl nebo dozvědět musel, nahradí věřiteli škodu vzniklou tím, že věřitel nebyl o nemožnosti plnění včas vyrozuměn.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2006 až 2008

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 577 odst. 1 SOZ – zdroj…

0
(1)

Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.

(2)

Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2009

0
19/08/2017 / Admin Tým

§ 579 SOZ – zdroj inspirace

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback