(1)

To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

(2)

Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 708

0
03/01/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Zákonný režim

(1)

Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

  1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
(2)

Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

(3)

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Komentáře

24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
10/11/2014 / Admin Tým

Návrh tzv. malé novely…

0
17/12/2014 / Česká advokátní…

Stanovisko ČAK k tzv. malé…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 709 až 711

0
13/03/2017 / Admin Tým

Původní znění před novelou č.…

0

Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

  1. se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  2. je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Komentáře

20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 709 až 711

0
(1)

O nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona.

(2)

Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

(3)

Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti.

Komentáře

20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 709 až 711

0

Není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 712

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Správa v zákonném režimu

(1)

Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

(2)

Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.

(3)

Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 713 a 714

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

(2)

Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 713 a 714

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
26/01/2015 / Jiří Buchvaldek

Dotaz k § 714 odst. 2

0
(1)

Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.

(2)

Má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, platí odstavec 1 obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 715

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Smluvený režim

(1)

Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.

(2)

Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 716

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

(2)

Smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 717

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
25/08/2013 / Petr Měšťánek

22 Cdo 2480/2010

0
(1)

Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.

(2)

Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství; jedná-li se o uspořádání pro případ zániku manželství smrtí, považuje se v této části smlouva za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti.

(3)

Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 718

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu.

(2)

Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 719

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství. Týká-li se smlouva již existující věci zapsané do veřejného seznamu, lze provést do tohoto seznamu zápis změny až po uzavření manželství.

(2)

Týká-li se smlouva manželů o manželském majetkovém režimu již existující věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu, ledaže tento zákon stanoví jinak.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 720

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů.

(2)

Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 721

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Správa ve smluveném režimu

(1)

Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, která se odchyluje od ustanovení § 713 a 714; ustanovení § 719 a 720 platí i pro tuto smlouvu.

(2)

Smlouva podle odstavce 1 obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 722

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení, ledaže je dále stanoveno jinak.

(2)

Manžel, který spravuje všechno společné jmění, může právně jednat jen se souhlasem druhého manžela

  1. při nakládání se společným jměním jako celkem,
  2. při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění.
(3)

Ustanovení § 714 odst. 2 platí obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 723

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Režim založený rozhodnutím soudu

(1)

Je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.

(2)

Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 724

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 725 až 727

0
18/08/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Soud může společné jmění poté, co je zrušil, obnovit; soud tak rozhodne zejména, když pominou důvody zrušení společného jmění. To platí i v případě, že manžel navrhne, aby společné jmění, jehož rozsah byl zúžen, bylo rozšířeno do zákonného rozsahu.

(2)

Zaniklo-li společné jmění na základě zákona, soud jej na návrh manžela obnoví, pokud je to v zájmu obou manželů.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 725 až 727

0
(1)

Rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti.

(2)

Rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 725 až 727

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 728

0

Režim oddělených jmění

V režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 729

0
01/09/2014 / Lea Nováková

obvyklé vybavení domácnosti,…

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, rozdělí si příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 730

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Ochrana třetích osob

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 731 a 732

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 731 a 732

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Analytická právní věta

Exekuci na majetek patřící do SJM lze vést pro dluh, který vznikl jednomu z manželů před uzavřením manželství, pouze tehdy, pokud vymáhaný dluh vznikl po 1.1.2014, třebaže to dikce ust. § 42 ex. řádu č. 120/2001 Sb. ve znění po 1.1.2014 výslovně nestanoví. Jedině tak lze s ohledem na principy intertemporálního práva uvedené ustanovení vykládat.

Výňatky z rozhodnutí:

Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 10. října 2105, č. j. 8 C 141/2014–66, zamítl žalobu na vyloučení 20 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč společnosti WTS-J a. s., IČ 28102916, se sídlem Tábor, nám. Fr. Křižíka 2840, PSČ 390 01, zapsané v obchodním rejstříku Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddíl B, vložka 1824 (dále jen „společnost“), sepsaných v protokolu o soupisu movitých věcí, který provedl dne 30. ledna 2014 JUDr. Filip Exner, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 7 (dále jen „soudní exekutor“), pod sp. zn. 151 EX 1285/13, a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 8 712 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované. Uvedl, že exekuce je soudním exekutorem vedena pro dluh, který vznikl před uzavřením manželství povinného jako donedávna manžela žalobkyně (manželství bylo rozvedeno rozsudkem téhož soudu ze dne 29. května 2014, č. j. 18 C 120/2014–13). Majetek, jehož vyloučení se žalobkyně domáhá, sice pravděpodobně je jejím výlučným majetkem, neboť byl z režimu společného jmění mezi žalobkyní a povinným vyloučen dohodou sepsanou ve formě notářského zápisu před uzavřením jejich manželství. Ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. ledna 2014, ale umožňuje vést exekuci i na tento majetek, z uvedeného důvodu bylo proto nutné žalobu zamítnout.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. května 2015, č. j. 27 Co 530/2014–105, rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. října 2105, č. j. 8 C 141/2014–66, změnil tak, že z exekuce vedené soudním exekutorem pod sp. zn. 151 EX 1285/13 se vylučuje 20 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč společnosti sepsaných v protokolu o soupisu movitých věcí sp. zn. 151 EX 1285/13 ze dne 30. ledna 2014 sepsaného soudním exekutorem, žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, ani právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že v exekuci vedené soudním exekutorem pod sp. zn. 151 EX 1285/13 jde o vymáhání závazku vzniklého bývalému manželu žalobkyně před uzavřením manželství s žalobkyní na základě smlouvy ze dne 4. května 2006, kdy manželství bylo uzavřeno dne 3. června 2006. Podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 nebylo možné pro pohledávku vzniklou před manželství vést exekuci i na majetek ve společném jmění žalobkyně a povinného (jejího bývalého manžela), to umožnila až právní úprava účinná od 1. ledna 2014, která však na tuto věc nedopadá. Manželství žalobkyně a povinného bylo uzavřeno za právní úpravy účinné do 31. prosince 2013. Je tudíž v souladu s principem legitimního očekávání a zákazem retroaktivity přípustný jen takový výklad ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu, podle kterého se právní úprava účinná od 1. ledna 2014 použije jen na manželství uzavřená po účinnosti této právní úpravy, nikoliv před ní. I kdyby se navíc účinky dohody o modifikaci společného jmění žalobkyně a povinného ze dne 15. května 2006 ve vztahu k žalované neuplatnily, je v této věci spíše než existence dohody rozhodná skutečnost, že je exekuce vedena pro výlučný dluh povinného vzniklý před uzavřením manželství žalobkyně a povinného, u něhož nelze postihnout akcie nabyté za trvání manželství jeho (bývalou) manželkou (žalobkyní), a to bez ohledu na to, zda podle žalované údajně došlo k účelovému utlumení podnikatelské aktivity povinného a jejímu faktickému přesunu na společnost žalobkyně, o jejíž akcie v této věci jde.

Podle ustanovení § 42 ex. řádu ve znění účinném do 31. prosince 2013 1) exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze vést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství; 2) v exekučním řízení se také nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li smlouvou rozšířen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky; 3) při posuzování skutečností podle odstavců 2 a 3 exekutor vždy přihlédne k tomu, co v řízení vyšlo najevo.

K zásadní změně ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu došlo v souvislosti se vstupem občanského zákoníku v účinnost (srov. čl. LI bod 28 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, dále jen „zákon č. 303/2013 Sb.“), když od 1. ledna 2014 ustanovení § 42 odst. 1 ex. umožňuje na majetek patřící do společného jmění manželů vést exekuci také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl (nejen) za trvání manželství ale i před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Podle přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 396/2012 Sb.“) podle čl. VI bodu 1 řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (do 31. prosince 2012) se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Zákon č. 303/2013 Sb. relevantní pro řízení zahájená od 1. ledna 2013 ale v čl. LII na rozdíl od zákona č. 396/2012 Sb. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 31. března 2015, sp. zn. Pl. ÚS 1/14) neobsahuje přechodná ustanovení, podle kterých by bylo možné určit rozhodnou právní úpravu pro řízení zahájená od 1. ledna 2013, tj. pro posuzovanou věc.

Nová právní úprava má obvykle vliv i na právní vztahy, které vznikly před jeho účinností; v takovém případě nastává tzv. zpětná účinnost (retroaktivita) nového právního předpisu. Při absenci právní úpravy přechodných ustanovení musí být východiskem úvah zásady, ze kterých vychází při řešení otázky zpětné účinnosti právních předpisů, obecná nauka právní. Právní teorie rozeznává zpětnou účinnost pravou (pravou retroaktivitu) a nepravou (nepravou retroaktivitu). O pravou zpětnou účinnost (pravou retroaktivitu) jde tehdy, jestliže se novým právním předpisem má řídit vznik právního vztahu a práv a povinností účastníků z tohoto vztahu také v případě, kdy právní vztah, nebo práva a povinnosti z něj vyplývající, vznikly před účinností nového právního předpisu. Nepravá zpětná účinnost (nepravá retroaktivita) znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy, vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a práva a povinnosti z těchto vztahů, vzniklé před účinností nového právního předpisu, se spravují dosavadní právní úpravou. Nepravá zpětná účinnost (retroaktivita) tedy ve skutečnosti zpětnou účinností zákona není, na rozdíl od pravé zpětné účinnosti.

Pro nepravou zpětnou účinnost (retroaktivitu) platí zásada obecné přípustnosti, ze které existují výjimky její nepřípustnosti. Na druhou stranu pravá zpětná účinnost (retroaktivita) není v českém právním řádu přípustná, neboť k definičním znakům právního státu patří princip právní jistoty a ochrany důvěry účastníků právních vztahů v právo. Součástí právní jistoty je také zákaz pravé zpětné účinnosti (pravé retroaktivity) právních předpisů; tento zákaz, který je pro oblast trestního práva hmotného vyjádřen v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, lze pro ostatní právní odvětví dovodit z čl. 1 Ústavy České republiky (srov. například právní názor uvedený v nálezu Ústavního soudu ze dne 28. února 1996, sp. zn. Pl. ÚS 9/95).

Ze shora uvedeného vyplývá, že zpětná působnost exekučního řádu ve znění zákona č. 303/2013 Sb. účinného od 1. ledna 2014 na právní jednání, k nimž došlo před tímto datem, vybudovaná na principech pravé retroaktivity, je nepřípustná. Přestože je nepravá retroaktivita „zásadně přípustná“, v případě absence explicitních přechodných ustanovení, tj. za situace, kdy zákonodárce mlčí jak k otázce, zda je nárok podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové úpravy, je třeba primárně přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního práva (práva na legitimní očekávání) – srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. února 2007, sp. zn. Pl. ÚS 38/06, a v něm citovaná rozhodnutí.

Výše citované ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014 je procesně-právním odrazem právní úpravy obsažené mimo jiné v ustanovení § 732 věta druhá OZ, podle níž vznikl-li dluh jednoho z manželů ještě před uzavřením manželství, může být společné jmění postiženo do výše, jíž by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742 OZ. Na rozdíl od zákona č. 303/2013 Sb. však občanský zákoník v přechodných ustanoveních § 3028 až 3079 výslovně vyjadřuje (kromě jiného) nepravou zpětnou účinnost tohoto zákona, což znamená, že vznik právních vztahů (poměrů) a práva a povinnosti z nich vzniklé v době do 31. prosince 2013 se i v době od 1. ledna 2014 řídí dosavadní právní úpravou.

V posuzované věci jde o to, zda lze v exekučním řízení zahájeném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 vymáhat pohledávku povinného, která vznikla před uzavřením manželství povinného a jeho manželky (zde žalobkyně), podle ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu účinného od 1. ledna 2014, když ke vzniku pohledávky, stejně jako k uzavření manželství, došlo právě za (dosavadní) právní úpravy, která neumožňovala k uspokojení v rámci exekuce (výkonu rozhodnutí) vedené pro závazek jednoho z manželů vzniklý před uzavřením manželství použít majetek ve společném jmění či majetek, který se za takový majetek považuje pro účely exekuce (výkonu rozhodnutí). Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že je v souladu s principem legitimního očekávání takový výklad, podle něhož se ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014 uplatní jen tehdy, pokud nikoliv k uzavření manželství, nýbrž ke vzniku pohledávky, došlo v době od 1. ledna 2014. V opačném případě by dopad ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014 měl ve vztahu k manželům, jejichž pohledávka vznikla do 31. prosince 2013, pravé retroaktivní účinky a byl by v rozporu s jejich legitimním očekáváním v době vzniku závazku v tom směru, že dluh vzniklý před uzavřením manželství je výlučným dluhem dlužného manžela a jako takový může být uspokojen toliko z výlučného majetku dlužného manžela, nikoliv z majetku ve společném jmění manželů či majetku, který se za takový majetek považuje pro účely exekučního řízení nebo řízení o výkon rozhodnutí. Rozhodujícím okamžikem přitom není, jak se domnívá odvolací soud, okamžik uzavření manželství, ale to, kdy došlo ke vzniku pohledávky (srov. § 732 OZ).

Je nepochybné, že pod vlivem právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 došlo v uspokojování výlučných dluhů jednoho z manželů k posunu relevantní právní úpravy (srov. § 732 OZ). I při změně právní úpravy je však třeba dbát na obecná východiska spravedlivého rozhodování tak, aby nově vytvářené závěry rozhodovací praxe nevedly ke zřejmě nespravedlivému rozhodnutí v konkrétní právě posuzované věci, které by bylo mimo jiné ve zjevném rozporu s legitimním očekáváním v tomto případě především dlužného manžela jako povinného z exekučního řízení a žalobkyně jako manželky povinného, byť se shora uvedený výklad může jevit jako nespravedlivý vůči žalované jako oprávněné z exekučního řízení. Interpretace relevantních ustanovení však musí odpovídat nejen výslovné dikci zákona, ale mimo jiné i jeho účelu, historii a systematické souvislosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 4. února 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96). Účelem právní úpravy obsažené v ustanovení § 732 OZ a přenesené do ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu účinného od 1. ledna 2014 spojením „(…) nebo před uzavřením manželství (…)“ je vyvážení ochrany věřitele a ochrany společného jmění, resp. druhého manžela, resp. rodiny (srov. důvodovou zprávu k občanskému zákoníku). K takovému účelu však nelze dospět nepřípustným retroaktivním výkladem a zjevně v rozporu s legitimním očekáváním povinného i druhého manžela.

S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soudu uzavírá, že odvolací soud v exekučním řízení zahájeném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 posoudil správně nemožnost vymáhání pohledávky povinného, která vznikla před uzavřením manželství povinného a jeho manželky do 31. prosince 2013, z majetku ve společném jmění manželů či majetku, který se za takový majetek považuje pro účely exekučního řízení nebo řízení o výkon rozhodnutí, tj. když vycházel z ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu účinného do 31. prosince 2013 místo z ustanovení § 42 odst. 1 ex. řádu účinného od 1. ledna 2014; Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 733 a 734

0

Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 733 a 734

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Neuzavřou-li spolu manželé, kteří mají v úmyslu dosáhnout rozvodu manželství způsobem uvedeným v § 757, dohodu o uspořádání majetkových povinností a práv pro případ rozvodu, v níž pod podmínkou, že manželství bude rozvedeno, rovněž ujednají, jak budou v době odděleného hospodaření nabývat práva a zavazovat se, platí pro dobu odděleného hospodaření manželů ustanovení o společném jmění přiměřeně, ledaže tento zákon stanoví jinak.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 735

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Vypořádání společného jmění

Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 736 až 738

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

(2)

Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 736 až 738

0
16/02/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

(2)

Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 736 až 738

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

(2)

Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení, jak se vypořádali.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 739

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 740

0

Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že

  1. hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
  2. ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
  3. ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 741

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:

  1. podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
  2. každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
  3. každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
  4. přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
  5. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
  6. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.
(2)

Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 742

0

Některá ustanovení o bydlení manželů

(1)

Manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.

(2)

Žádá-li manžel z vážných důvodů o přeložení rodinné domácnosti, má mu druhý manžel vyhovět, ledaže důvody pro setrvání převažují nad důvody pro tuto změnu.

(3)

Manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 743

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 744 a 745

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, ujednají-li si manželé něco jiného.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 744 a 745

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

(2)

Manžel, který má právo bydlení, má postavení ručitele svého manžela.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 746

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.

(2)

Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 747 až 749

0
27/05/2015 / miluše skoupilová

prodej nemovitost v OV bez…

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Mají-li manželé společné nájemní právo k domu nebo bytu, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, platí § 747 odst. 1 věta první obdobně. Manžel nesmí bez souhlasu druhého manžela nájem ukončit, nebo jej omezit právem, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny.

(2)

Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 747 až 749

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Souhlas manžela podle § 747 a 748 vyžaduje písemnou formu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 747 až 749

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Dohodnou-li se manželé, popřípadě snoubenci, odchylně od ustanovení § 747 a 748, nesmí dohoda zhoršit postavení jejich společného nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, které žije s nimi v rodinné domácnosti a vůči kterému mají vyživovací povinnost, popřípadě nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a bylo svěřeno do společné péče manželů nebo jednoho z nich; dohoda se dále nesmí dotknout práv třetích osob, ledaže s takovou dohodou souhlasily.

(2)

Dohoda i souhlas třetích osob podle odstavce 1 vyžadují písemnou formu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 750

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Zvláštní ustanovení proti domácímu násilí

(1)

Stane-li se další společné bydlení manželů v domě nebo bytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů, pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije, může soud na návrh dotčeného manžela omezit, popřípadě i vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytě bydlet.

(2)

Stejně jako v odstavci 1 lze postupovat v případě, že se jedná o manžele rozvedené, jakož i v případě, kdy manželé nebo rozvedení manželé bydlí společně jinde než v rodinné domácnosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 751 až 753

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Omezení, popřípadě vyloučení práva manžela v domě nebo bytě bydlet, určí soud nejdéle na dobu šesti měsíců. Soud na návrh rozhodne znovu, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 751 až 753

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Právo domáhat se ochrany proti domácímu násilí má také každá jiná osoba, která žije spolu s manžely nebo rozvedenými manžely v rodinné domácnosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 751 až 753

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

NOZ § 3074: Re- NOZ § 3074: NOZ na staré nájemní smlouvy - změna poměrů

Zřejmě máte na mysli nájem bytu. Spíše než podle § 1765 bych postupoval podle § 3074 odst. 2 či…
12/09/2016 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

ZOK § 1: Velká novela ZOK

Dle mých informací Ministerstvo spravedlnosti stáhlo návrh velké novely ZOK z legislativního procesu. Novela ZOK nebude v tomto volebním období přijata.
18/04/2017 / Petr Měštánek 0

NOZ § 1180: Zahrnutie spoločných častí vo výlučnom užívaní do výpočtu…

Dobrý deň, v SVJ riešime nasledujúci problém: Dom má na najvyššom poschodí terasy slúžiace aj ako strecha, ktoré sú podľa prehlásenia vlastníka príslušenstvom bytov vo výhradnom užívaní. …
12/03/2017 / Michal Oprendek 1

NOZ § 246: Nejasnost

Zdravím, prosím o zkušenost.** Máme pobočný spolek a jednočlenný statutární orgán – předsedu, dle stanov. který jediný jedná za spolek.** Dále máme volený orgán – výbor, který se pouze stará o…
03/03/2017 / baza 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

NOZ § 2894: 7 As 95/2015 - 49, NSS – Škoda způsobená státu odvodem za porušení…

Právní věta: Ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, podmiňuje odpovědnost vojáka za škodu tím, že škoda vznikla státu, nikoliv dílčí organizační složce státu. Měl…
09/09/2016 / Tomáš Král 0

Feedback