Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 419

0
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

5

David Šimonek, partner Baker&McKenzie s.r.o., advokátní kancelář

Definice spotřebitele a podnikatele v NOZ na první pohled ponechává prostor pro jakousi třetí sběrnou kategorii osob, které nebudou ani podnikatelem a ani spotřebitelem. V souvislosti s tím je pak otázkou, zda stávající definice NOZ jsou dostatečné pro posouzení postavení osob v některých specifických situacích, zejména v okamžiku poskytování nepodnikateli zajištění za dluhy podnikatelů. Ač logickou úvahou (pokud tato je vůbec při výkladu pozitivního práva relevantní) je nutné dojít k závěru, že spotřebitelská ochrana by v takovém případě poskytnuta být neměla. Znění NOZ ovšem jednoznačnou odpověď neposkytuje.

V souvislosti s výše uvedeným předkládám následující úvahu JUDr. Zbyňka Pražáka, advokáta (samozřejmě s jeho souhlasem):

Zvýšená ochrana spotřebitele je poskytována spotřebiteli pouze a jenom proto, že ve vztazích s podnikatelem spotřebitel vystupuje jako osoba konsumující zboží či služby poskytované právě jí jako spotřebiteli osobou zabývající se profesionálně (podnikatelsky) poskytováním zboží či služeb právě spotřebiteli.

Judikatura postupně dospěla k závěru, které osoby opravdu nelze za spotřebitele považovat, i když v závazkovém vztahu vystupují mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.
Např. NS 23 Cdo 1835/2012: Spotřebitel je vymezen jako osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby.
NS, 30 Cdo 1022/2013: Pro zjištění, zda jde o spotřebitele či nikoliv, není rozhodující pouze formální postavení, ale skutečný účel jednání. Spotřebitelem je ten, kdo jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby, a to zejména své, ale nutně se to vztahuje i na spotřebu jiných osob, například jeho dětí, manžela, rodiny. Sama skutečnost, že fyzická osoba není podnikatelem, ještě neznamená, že musí být chráněna jako spotřebitel. Rozhodující bude účel jednání. Pokud bude nést znaky podnikání, nemůže jít o spotřebitele. Je třeba přitom chránit dobrou víru druhé strany. Jestliže dodavatel jedná v dobré víře, že druhá strana není spotřebitel, např. s ohledem na použití obchodních listin, nemůže se tato osoba dovolávat toho, že měla postavení spotřebitele.

Pokud ručitel ručí za závazky podnikatele, nevztahují se na něj ustanovení na ochranu spotřebitele, protože ručení je poskytnuto kvůli závazkům z podnikání.

K tomu dospěl např. komentář k ust. § 419 „nového“ občanskému zákoníku Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., Obecná část (§1–654). Komentář. 1.vydání, Praha: C.H.Beck, 2014, a to na straně 1598: „Podobně nejde o spotřebitele, přestože fyzická osoba není podnikatel, pokud účelem jednání této osoby je podnikání jiné osoby. Jednání ručitele či jiné osoby poskytující zajištění za podnikatelský úvěr jiné osoby tedy nemá spotřebitelský charakter.

Jednání ručitele či jiné osoby poskytující zajištění nemá spotřebitelský charakter, přestože tato osoba není podnikatelem a jako ručitel vystupuje mimo rámec svého podnikání (obdobně Rozhodnutí ESD pod č. C-45/96, ve věci Byerische Hypotheken- und Wechselbank AG proti Edgarovi Dietzingerovi).
Již ze samotné povahy ručení jako vedlejšího (akcesorického) závazku vyplývá, že ručení sdílí osud hlavního (zajišťovaného) závazku. Proto i ten, kdo ručí za podnikatelský závazek jiné osoby, nemůže v tomto právním vztahu vystupovat jako spotřebitel. Rozlišení spočívá v tom, že vztah mezi věřitelem a ručitelem nespadá pod definici spotřebitelského vztahu, jak vyplývá ze směrnice 2011/83/EU (viz úvahu na straně 431 u Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol., Občanský zákoník I., 1. Vydání, Praha, C.H.Beck, 2008).

Nebo pokud se i ve věci směnky fyzická osoba jako směnečný rukojmí zaručí za závazky právnické osoby, na níž má úzkou profesionální či podnikatelskou či i jen osobní vazbu (je jednatelem nebo v níž má výrazný podíl), nemůže být v tomto vztahu fyzická osoba považována za spotřebitele (rozsudek ESD C-419/11 ve věci Česká spořitelna, a. s. versus Gerald Feichter).

Zatím žádné diskuzní příspěvky
14/08/2014 / Zuzana Dendisová

§ 13 BGB (k 14. 8. 2014) –…

0

Kalendář akcí

Na některé z těchto akcí je pro omezený počet autorů píšících na www.obczan.cz volný nebo zvýhodněný vstup. Máte-li o něj zájem, napište nám na redakce@obczan.cz
Zánik závazku v novém občanském zákoníku
24/04/2017 / Budova ČS VTS
JUDr. Petr Čech,Ph.D., LL.M.
Nemajetková újma podle nového občanského zákoníku
25/04/2017 / Budova ČS VTS
JUDr. Petr Vojtek

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

NOZ § 3074: Re- NOZ § 3074: NOZ na staré nájemní smlouvy - změna poměrů

Zřejmě máte na mysli nájem bytu. Spíše než podle § 1765 bych postupoval podle § 3074 odst. 2 či…
12/09/2016 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 2254: RE: retroaktivita úročení?

A to že si sjednám nižší úrok než je ona „zákonná sazba“, to není zkracující jednání podle §2235?
30/08/2016 / Pavel

Poslední komentáře

ZOK § 1: Velká novela ZOK

Dle mých informací Ministerstvo spravedlnosti stáhlo návrh velké novely ZOK z legislativního procesu. Novela ZOK nebude v tomto volebním období přijata.
18/04/2017 / Petr Měštánek 0

NOZ § 1180: Zahrnutie spoločných častí vo výlučnom užívaní do výpočtu…

Dobrý deň, v SVJ riešime nasledujúci problém: Dom má na najvyššom poschodí terasy slúžiace aj ako strecha, ktoré sú podľa prehlásenia vlastníka príslušenstvom bytov vo výhradnom užívaní. …
12/03/2017 / Michal Oprendek 0

NOZ § 246: Nejasnost

Zdravím, prosím o zkušenost.** Máme pobočný spolek a jednočlenný statutární orgán – předsedu, dle stanov. který jediný jedná za spolek.** Dále máme volený orgán – výbor, který se pouze stará o…
03/03/2017 / baza 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

NOZ § 2894: 7 As 95/2015 - 49, NSS – Škoda způsobená státu odvodem za porušení…

Právní věta: Ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, podmiňuje odpovědnost vojáka za škodu tím, že škoda vznikla státu, nikoliv dílčí organizační složce státu. Měl…
09/09/2016 / Tomáš Král 0

Feedback