(1)
Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném
rozsahu jako zmocněnec.
(2)
Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li
se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc
v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma,
udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání
forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu
jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.
Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však
strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného
důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť
závažný důvod.
Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění
do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je
oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí.
(1)
Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho
jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění,
byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že
zmocnění bylo uděleno.
(2)
Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým
právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později
zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud
tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.
Jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti
sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této
skutečnosti nevěděl ani nemohl vědět.
Překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím
zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez
zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl.
Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba,
s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností
poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.
Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy
osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za
porušení zástupčího oprávnění.
(1)
Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo
zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel
odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li
některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění,
ledaže bylo ujednáno něco jiného.
(2)
Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž
účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat
strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a
mohla vědět.
(1)
Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec
ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce
neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by
zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel
nebo jeho právní nástupce.
(2)
Zmocněnec vydá bez zbytečného odkladu po zániku zmocnění vše, co mu
zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal. Zemřel-li
zmocněnec, má vůči zmocniteli tuto povinnost každý, kdo má tyto věci
u sebe.
Kde začíná problém, tam končí komentář; kde končí komentář, tam začíná Obczan.cz
352.42 kB
123.59 kB
Komentáře
Návrh tzv. malé novely…
1 0 0Křížové odkazy
0 0 0Ustanovení na podporu turismu?
7 2 0Poslední větu § 441 odst. 2 NOZ bych viděl jako výrazně problematickou z hlediska advokátní praxe. Pokud jí dobře rozumím, v případě, že bude chtít klient zmocnit advokáta k právnímu jednání, jež má mít formu notářského zápisu (§ 3026/2 NOZ), musí tak učinit ve formě notářského zápisu. V takovém případě ztrácí role advokáta do značné míry smysl.
Navíc notářský zápis lze vyhotovit pouze notářem na území České republiky. Tedy kupříkladu, pokud bude chtít zahraniční osoba založit v České republice obchodní společnost, bude muset nově přijet osobně do České republiky. Představa jak CEO nadnárodní společnosti cestuje do ČR, aby zde založil jednu z 200 lokálních dceřiných společností, není zcela veselá. Pochopitelně by mělo být možné to „vyřešit“ získáním české ready-made společnosti, ale o konkurenceschopnosti českého korporátního práva, o kterém tak intenzivně hovoří důvodová zpráva k ZOK, nemůže být ani řeč.
Je mi známo, že většina změn v rámci obchodních korporací je v režimu osvědčování právně významných skutečností, neboť nejde o právní jednání (úkon). Doufám tedy, že nějaký učený kolega nedojde k závěru, že rozhodování valné hromady či jediného společníka je právním jednáním.
Ustanovení se mi jeví natolik krokem mimo, že bych poprosil ostatní kolegy o názor, zdali není chyba na mé straně. Děkuji. Pokud to již někde bylo diskutováno, tak se omlouvám.
Diskuze
No, to bohužel chápete správně, to je docela velký problém. Pokud vím, zatím se alespoň prosazuje výklad (i u notářů), že hlasování na VH a rozhodnutí VH jsou dvě různé věci, takže když zákon předepisuje pro rozhodnutí VH formu NZ, není požadována stejná forma pro hlasování společníka a tedy ani pro PM k tomu hlasování. Ale např. pro rozhodnutí jediného společníka už to nefunguje :(
Do diskuse je dobré vnést ještě jeden aspekt. Ustanovení se týká formy plné moci. Ne dohody o plné moci. Tudíž pro samotné zmocnění není přísná forma vyžadována. Zmocnění je proto platné a účinné i když bude sjednáno ústně. Jako zmocněnec se budu prokazovat plnou mocí, pro kterou je předepsána přísná forma. Ale akceptuje-li mé zmocnění druhá strana i jen po předložení prosté plné moci v písemné formě bez ověření, nelze z toho dovozovat žádný negativní následek.
Nejsem si zcela jist, jak tento aspekt reflektuje praktickou situaci, aby zahraniční klienti nemuseli jezdit do ČR, když je potřeba učinit právní jednání ve formě notářského zápisu. Děkuji.
Co se týče zastupování jediného společníka, napadá mne snad řešení, dle kterého „zmocněnec“ bude pouhým poslem, který fakticky odnese vůli společníka notáři. Pravděpodobně by to vyžadovalo, aby jediný společník sám rozhodl a minimálně nechal na svém rozhodnutí ověřit podpisy, nicméně bych řekl, že výsledek bude o osobní statečnosti každého jednoho notáře.
snad ještě jedna poznámka: asi lze doporučit v případě sro rozhodování per rollam, kdy se NZ nevyžaduje dle § 175(3)
k tomu snad jen lze doplnit odkaz na § 444 odst. 1 NOZ, ze kterého by šlo dovodit, že pokud zmocnitel bude adresovat přímo danému notáři sdělení, že opravdu zmocněnce k danému jednání zmocnil, tak by snad bylo možné dovodit, že i v tomto případě by se mohl notář cítit safe. To platí samozřejmě pouze s výhradou, že nedostatek formy plné moci nezpůsobuje neplatnost dohody o plné moci.
Doplním ještě podněty od kolegy notářského kandidáta. Z toho, co mi napsal cituji:
a) U osvědčování valných hromad, zde zákon nevyžaduje „pro právní jednání zvláštní formu“, vyžaduje pouze osvědčení ve formě NZ, takže tady plné moci ve formě NZ být nemusí.
b) U zakladatelských dokumentů je to jinak, tady to bude ten problém
c) Rozhodnutí jediného společníka chápu jako právní úkon, tj. ten samý problém jako shora, bude dle mého muset být PM NZ.
Viz komentář: „Zastánci názoru, že rozhodnutí jediného společníka není právním úkonem, odmítali notářský zápis podle § 62 a násl. NotŘ, nicméně většina teoretiků, jakož i praxe se přiklonili k názoru, že o rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným je třeba sepsat notářský zápis o právním úkonu podle § 62 a násl. NotŘ. “
Judikát Usnesení VS v Praze ze dne 7. 1. 2003, sp. zn. 7 Cmo 448/ 2001: „Jde-li o rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným při výkonu působnosti valné hromady ve formě notářského zápisu, vyhotoví notář o takovém rozhodnutí notářský zápis o úkonu podle § 62 a násl. NotŘ a nikoli notářský zápis podle § 80a a násl. NotŘ.“
Stanovisko KANCLu
7 0 1Pracovní verze návrhu zákona,…
3 0 0Stanovisko ČAK k tzv. malé…
0 0 0NS: stačí ověřené podpisy
14 1 0Specialita § 441 NOZ a § 6 ZOK
0 1 0Smysl § 6 ZOK
0 1 0Rozhodnutí NS sp.zn. 29 Cdo 3919/2014 bude publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS
1 1 0Z blogu soudce NS JUDr. Vrchy :
"Na dnešním (11.3.) neveřejném zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia bylo mj. rozhodnuto o publikaci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s následující právní větou:
Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. Plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.
Znamená to tedy, že převážná část členů občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu se ztotožňuje s právním názorem vyjádřeným v uvedeném rozhodnut, resp. (naopak) jen nepatrná část členů tohoto kolegia má na řešení uvedené právní otázky odlišný právní názor. Toto rozhodnutí, které bude v dohledné době publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, musejí soudy při své rozhodovací činnosti reflektovat. Jak dnes zaznělo na kolegiu, tím se také otevírá prostor pro odbornou veřejnost analyzovat uvedené rozhodnutí a odborně se vyjadřovat k předmětné problematice (i ve světle tohoto rozhodnutí)."
Více zde: http://vrcha.webnode.cz/…c-90-12-sb-/
Diskuze
K rozhodnutí jsme s kolegou Petrem Kavanem napsali článek, ve kterém shrnujeme důvody, proč s názorem NS nesouhlasíme. K přečtení a okomentování je zde: https://obczan.cz/…seny-problem.
Usnesení NS 29 Cdo 3919/2014 -…
0 2 0Důvodová zpráva k § 441 až 449
0 0 2Původní znění před novelou č.…
0 0 0