§ 441

12 33
(1)

Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

(2)

Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Komentáře

10/11/2014 / Admin Tým

Návrh tzv. malé novely…

1
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
01/10/2013 / Josef Aujezdský

Ustanovení na podporu turismu?

7
15/01/2014 / Petr Měšťánek

Stanovisko KANCLu

7

Stanovisko KANCLu k této problematice bylo dnes publikováno na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/…-stanoviska/

Diskuze
[1] Václav Vlk / 2. 2. 2014 / Notáři vs. výkladové stanovisko

Bohužel se v praxi opakovaně setkávám s tím, že notáři se nechtějí zmíněným výkladovým stanoviskem řídit. Tvrdí, že je nepřesvědčilo, kdovíjak to prý dopadne atd. To vše v situaci, kdy v expertní skupině, která výkladové stanovisko přijala, nechybějí samozřejmě ani zástupci notářské profese v čele s prezidentem notářské komory. Jaké jsou, prosím, Vaše zkušenosti? Trvají notáři, s nimiž spolupracujete, při rozhodování jediného společníka na plné moci ve formě notářského zápisu nebo postupují podle výkladového stanoviska? Čekají snad notáři na nějaké výkladové stanovisko tentokrát notářské komory či už tato komora dokonce instruovala notáře, aby na plných mocích ve formě notářského zápisu trvali? Je-li mezi čtenáři tohoto fóra zástupce notářské profese, bude jeho diskusní příspěvek jistě také vítán.

[2] Kratky / 7. 2. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Ano, vyžadují – zkušenost u dvou notářů v Brně.

[3] Jana Grohmannová / 11. 3. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Moje zkušenost je následující: Pokud by se nechal jediný společník s.r.o. zastupovat na valné hromadě na základě plné moci, která nemá formu notářského zápisu,bude v notářském zápisu výhrada notáře o tom, že plná moc nemá předepsanou formu. Otázkou je jak se k tomu postaví obchodní rejstřík. Máte už někdo zkušenost jak se k tomu postavil obchodní rejstřík?

[4] Lukáš Maryško / 11. 3. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Zkušenost z Prahy – notář pro zastoupení na VH nevyžaduje PM ve formě NZ, nicméně požaduje, aby podpisy na PM byly úředně ověřeny (což je podle mě také požadavek nad rámec zákona).

[5] Michael Novák / 11. 3. 2014 / reakce na: [4] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Dle mého názoru a po diskusi s „naším“ notářem je nutné rozlišovat NZ, kde se osvědčuje průběh – typicky VH – tam by plná moc ve formě NZ neměla být a NZ o právním úkonu (rozhodnutí jediného společníka akcionáře, resp. dohoda společníků/ak­cionářů o změně spol. smlouvy/stanov) kde by plná moc ve formě NZ měla být.

[6] Zuzana Důjková / 13. 3. 2014 / reakce na: [5] Michael Novák / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Moje zkušenost je taková, že obchodní rejstřík (pražský) zapsal vstup do likvidace společnosti, jejíž společníci byli při rozhodování zastoupeni na základě plné moci pouze s ověřeným podpisem. V notářském zápise byla obsažena poznámka, že notář se řídil výkladovým stanoviskem KANCLu.

[7] Martin Lamacz / 2. 4. 2014 / reakce na: [5] Michael Novák / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Dle mého názoru je logický nesmysl, aby plná moc pro zástupce pro přijetí rozhodnutí jediného společníka měla formu notářkého zápisu. Pokud by takový jediný společník musel pro daný úkon udělit svému zástupci plnou moc ve formě notářského zápisu, tak si ten společník, když už bude u toho notáře, muže takové rozhodnutí udělat přímo sám, bez nutnosti zástoupení. Plná moc ve formě notářského zápisu by v daném případě dle mého názoru postrádala smysl.

20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

3

Stanovisko České advokátní komory k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2009 Sb. o základních registrech, ve zněních pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

Představenstvo České advokátní komory obdrželo navrhovaný zákon dne 10. 11. 2014. V průvodním dopise byl obsažen požadavek na vyjádření se k tomuto předloženému materiálu do 24. 11. 2014. I přes použitou formu při vědomí důležitosti posuzované materie se představenstvo České advokátní komory po seznámení se s předkládaným textem takto k němu vyjadřuje:

Obecně:

Některé novelizační návrhy lze přivítat, k nim je poznámka níže v souvislosti se stanoviskem k jednotlivým novelizačním bodům. Týká se to např. odstranění problémů s opatřením plné moci dle § 441 odst. 2, neboť pro nedokonalost a nekoncepčnost přijaté úpravy v praxi bylo zaznamenáno zejména i v souvislosti s poskytováním právní služby mnoho překážek právě v souvislosti s aplikací aktuální úpravy.

K návrhu novely § 441 NOZ:

Vyslovuje se souhlas.

Nad rámec návrhu zákona se navrhuje doplnění nového novelizačního bodu:

V § 560 se za slova „písemnou formu“ vkládá text: „ ,a to notářským nebo advokátním sepisem podle jiného právního předpisu,“.

K přechodnému ustanovení:

Souhlas, i když se jedná o nepravou retroaktivitu.

Závěr:

S ohledem na výše uvedené se Česká advokátní komora domnívá, že v dalším legislativním procesu lze projednávat a následně doporučit i vládě ke schválení s předložením Poslanecké sněmovně tento bod novely.

Tento text je redakčně upraveným výňatkem ze stanoviska ČAK. Stanovisko bylo se souhlasem ČAK převzato z jejich webových stránek.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
17/12/2014 / Jiří Remeš

NS: stačí ověřené podpisy

14
07/01/2015 / Petr Kavan

Specialita § 441 NOZ a § 6 ZOK

0
07/01/2015 / Petr Kavan

Smysl § 6 ZOK

0
12/03/2015 / Petr Měštánek

Rozhodnutí NS sp.zn. 29 Cdo…

1
22/12/2014 / Jiří Remeš

Usnesení NS 29 Cdo 3919/2014 -…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
13/03/2017 / Admin Tým

Původní znění před novelou č.…

0

Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.

Komentáře

§ 442

Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění,. Je-li to však v oprávněném zájmu zmocněnce nebo třetí osoby, mohou si strany ujednat ujednají-li si však strany pro jeho odvolání zmocnění určité důvody,. V takovém případě nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.

K § 442:

Navrhuje se vymezit podmínky, za nichž bude přípustné omezit zmocnitelovo právo odvolat zmocnění. Důvodová zpráva ke stávajícímu znění omezení zásady odvolatelnosti zastoupení podrobně nezdůvodňuje; k § 441 až 449 NOZ avizuje toliko „drobné věcné, jazykové a systematické změny.“ V důvodové zprávě k všeobecným ustanovením o zastoupení se mimo jiné uvádí, že se přihlíží k návrhu obecného referenčního rámce (DCFR). V DCFR se však konstatuje, že právní řády všech členských států vychází ze zásady odvolatelnosti zmocnění a zmocnění může být uděleno jako neodvolatelné jen výjimečně. Ve většině států je udělení zásadně neodvolatelného zmocnění možné jen za určitých podmínek, přičemž typickou podmínkou je zmocnění udělené v zájmu zmocněnce (viz Bar, C., Clive, E. in Principles, Definitions and Model Rules of European Private Law, Draft Common Frame of Reference (DCFR), Full Edition, Volume 1, Oxford University Press, 2010, s. 448). Také modelová pravidla v DCFR vymezují podmínky, za nichž se připouští neodvolatelné zmocnění (IV.D.-1:105), jimiž jsou oprávněný zájem zmocněnce nebo společný zájem stran jiného právního vztahu, a také podmínky, za kterých lze i zásadně neodvolatelné zmocnění odvolat. Právo odvolat zmocnění vychází z principu, že pokud si zmocnitel nepřeje uzavřít smlouvu nebo učinit jiné právní jednání, k jehož vykonání zmocněnce zmocnil, neměl by k tomu být nucen. V některých případech se může toto právo zmocnitele dostat do rozporu s legitimními zájmy třetích osob. Pouze ochrana oprávněného zájmu může odůvodnit omezení práva kdykoli zmocnění odvolat. Oprávněný zájem bude typicky pramenit z jiného právního vztahu. Například banka poskytne úvěr za podmínky, že bude zřízeno zástavní právo k jeho zajištění, a v úvěrové smlouvě bude banka zmocněna k jeho zřízení. Omezení důvodů pro odvolání zmocnění tu bude v zájmu zmocněnce. Určení zmocněnce, a omezení jeho odvolatelnosti, může být i ve společném zájmu více osob, například poskytuje-li více bank syndikovaný úvěr. Požadavek oprávněného zájmu by měl zabránit zneužití omezení odvolatelnosti zmocnění. Lze usuzovat, že ochrana oprávněného zájmu nebude nikdy vyžadovat udělení zásadně neodvolatelné generální plné moci nebo zásadně neodvolatelného zmocnění na neomezenou dobu. Bude-li zmocnění odvoláno, aniž budou splněny podmínky pro jeho odvolání, k zániku zmocnění nedojde. Vůči třetí osobě se uplatní ustanovení § 444 NOZ. Bude případně na zmocniteli, aby třetí osobě, s níž má zmocněnec jednat, poskytl dostatek podkladů, aby mohla posoudit, že podmínky pro odvolání zmocnění byly splněny.

Přechodné ustanovení:

Ujednal-li před nabytím účinnosti tohoto zákona zmocnitel se zmocněncem důvody, pro které lze zmocnění odvolat, použije se na odvolání zmocnění dosavadní úprava.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí.

Komentáře

§ 443

Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí. Při zmocnění právnické osoby vzniká právo jednat jménem zmocnitele osobě, která je oprávněná jednat jménem právnické osoby ve věcech, jichž se zmocnění týká, nebo osobě, kterou k tomu jménem zastupující právnické osoby zmocní její statutární orgán.

K § 443:

Navrhuje se upravit § 443 NOZ, neboť vyvolává výkladové otázky, jakým způsobem má být statutárním orgánem osoba určena a zároveň neodůvodněně omezuje výkon oprávnění jenom na statutární orgán, ačkoli není pochyb o tom, že např. prokurista nebo vedoucí odštěpného závodu by měl mít také oprávnění zastupovat, jestliže věc spadá do jejich působnosti. Vzhledem k tomu, že není stanovena forma určení, dovozuje se, že to může být v jakékoli formě (R. Dávid in Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1671). Takový výklad však vede k nežádoucímu závěru, že i tam, kde by se jinak vyžadovala substituční plná moc v kvalifikované formě, postačí u právnické osoby jako zmocněnce forma libovolná. Neformálnost je v pořádku tam, kde jedná osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby ve věcech, jichž se zmocnění týká. V takovém případě se (konkrétní) určení jeví jako nadbytečné, neboť není důvodu, aby tato osoba nemohla jednat bez dalšího, lze-li takovou činnost zahrnout do jejího zástupčího oprávnění. Není praktické, aby za právnickou osobu jako zmocněnce musel jednat výlučně člen jejího statutárního orgánu nebo osoba jím pro ten případ určená, a nikoli např. zaměstnanec, osoba pověřená určitou činností nebo prokurista. Tam, kde právnická osoba zmocňuje další osobu, je ovšem třeba na dodržení formy substituční plné moci trvat. V těchto případech také nelze připustit, aby další zmocnění prováděl kdokoliv jiný než právě statutární orgán zmocněnce. Navrhovaná úprava tudíž toto oprávnění omezuje jen na něj.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
31/10/2017 / Admin Tým

§ 31 odst. 2 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
(1)

Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

(2)

Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této skutečnosti nevěděl ani nemohl vědět.

Komentáře

31/10/2017 / Admin Tým

§ 22 odst. 2 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

Komentáře

12/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za porušení zástupčího oprávnění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
(1)

Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

(2)

Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a mohla vědět.

Komentáře

Domnívám se, že § 448(2) se poměrně významně odchýlil od předchozí úpravy v §33b(2) SOZ, podle které: „zánikem právnické osoby, jež je zmocněncem nebo zmocnitelem, zaniká plná moc jen tehdy, nepřecházejí-li její práva a závazky na jinou osobu." Nově platí, že: „zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.“ Z toho plyne, že plné moci udělené po prvním lednu by měly na přechod na právního nástupce právnické osoby výslovně pamatovat, jinak zmocnění při zániku právnické osoby rovněž zanikne, a to i přestože má právnická osoba právního nástupce.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
31/10/2017 / Admin Tým

§ 33b SOZ - zdroj inspirace

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
(1)

Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel nebo jeho právní nástupce.

(2)

Zmocněnec vydá bez zbytečného odkladu po zániku zmocnění vše, co mu zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal. Zemřel-li zmocněnec, má vůči zmocniteli tuto povinnost každý, kdo má tyto věci u sebe.

Komentáře

31/10/2017 / Admin Tým

§ 33b odst. 6 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback