§ 441

12 33
(1)

Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

(2)

Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Komentáře

10/11/2014 / Admin Tým

Návrh tzv. malé novely…

1
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
01/10/2013 / Josef Aujezdský

Ustanovení na podporu turismu?

7
15/01/2014 / Petr Měšťánek

Stanovisko KANCLu

7

Stanovisko KANCLu k této problematice bylo dnes publikováno na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/…-stanoviska/

Diskuze
[1] Václav Vlk / 2. 2. 2014 / Notáři vs. výkladové stanovisko

Bohužel se v praxi opakovaně setkávám s tím, že notáři se nechtějí zmíněným výkladovým stanoviskem řídit. Tvrdí, že je nepřesvědčilo, kdovíjak to prý dopadne atd. To vše v situaci, kdy v expertní skupině, která výkladové stanovisko přijala, nechybějí samozřejmě ani zástupci notářské profese v čele s prezidentem notářské komory. Jaké jsou, prosím, Vaše zkušenosti? Trvají notáři, s nimiž spolupracujete, při rozhodování jediného společníka na plné moci ve formě notářského zápisu nebo postupují podle výkladového stanoviska? Čekají snad notáři na nějaké výkladové stanovisko tentokrát notářské komory či už tato komora dokonce instruovala notáře, aby na plných mocích ve formě notářského zápisu trvali? Je-li mezi čtenáři tohoto fóra zástupce notářské profese, bude jeho diskusní příspěvek jistě také vítán.

[2] Kratky / 7. 2. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Ano, vyžadují – zkušenost u dvou notářů v Brně.

[3] Jana Grohmannová / 11. 3. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Moje zkušenost je následující: Pokud by se nechal jediný společník s.r.o. zastupovat na valné hromadě na základě plné moci, která nemá formu notářského zápisu,bude v notářském zápisu výhrada notáře o tom, že plná moc nemá předepsanou formu. Otázkou je jak se k tomu postaví obchodní rejstřík. Máte už někdo zkušenost jak se k tomu postavil obchodní rejstřík?

[4] Lukáš Maryško / 11. 3. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Zkušenost z Prahy – notář pro zastoupení na VH nevyžaduje PM ve formě NZ, nicméně požaduje, aby podpisy na PM byly úředně ověřeny (což je podle mě také požadavek nad rámec zákona).

[5] Michael Novák / 11. 3. 2014 / reakce na: [4] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Dle mého názoru a po diskusi s „naším“ notářem je nutné rozlišovat NZ, kde se osvědčuje průběh – typicky VH – tam by plná moc ve formě NZ neměla být a NZ o právním úkonu (rozhodnutí jediného společníka akcionáře, resp. dohoda společníků/ak­cionářů o změně spol. smlouvy/stanov) kde by plná moc ve formě NZ měla být.

[6] Zuzana Důjková / 13. 3. 2014 / reakce na: [5] Michael Novák / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Moje zkušenost je taková, že obchodní rejstřík (pražský) zapsal vstup do likvidace společnosti, jejíž společníci byli při rozhodování zastoupeni na základě plné moci pouze s ověřeným podpisem. V notářském zápise byla obsažena poznámka, že notář se řídil výkladovým stanoviskem KANCLu.

[7] Martin Lamacz / 2. 4. 2014 / reakce na: [5] Michael Novák / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Dle mého názoru je logický nesmysl, aby plná moc pro zástupce pro přijetí rozhodnutí jediného společníka měla formu notářkého zápisu. Pokud by takový jediný společník musel pro daný úkon udělit svému zástupci plnou moc ve formě notářského zápisu, tak si ten společník, když už bude u toho notáře, muže takové rozhodnutí udělat přímo sám, bez nutnosti zástoupení. Plná moc ve formě notářského zápisu by v daném případě dle mého názoru postrádala smysl.

20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

3
12/12/2014 / Česká advokátní…

Stanovisko ČAK k tzv. malé…

0
17/12/2014 / Jiří Remeš

NS: stačí ověřené podpisy

14
07/01/2015 / Petr Kavan

Specialita § 441 NOZ a § 6 ZOK

0

Nesouhlasím s odůvodněním usnesení NS 29 Cdo 3919/2014 ohledně formy plné moci k založení s.r.o. a neplatnosti v případě jejího nedodržení. Své pochybnosti zdůvodňuji mj. takto:

§ 6 odst. 1 ZOK říká, a to pro právní jednání týkající se vyjmenovaným způsobem korporací, že minimálním požadavkem je písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Čili jde o jakýsi minimální standard formy právního jednání pro danou oblast (všude tam, kde se právně jedná právě ve vztahu k vyjmenovaným oblastem, musí mít takové právní jednání předepsanou minimální úroveň formy dle § 6 odst. 1 ZOK). Nic více a nic méně toto právní pravidlo neříká. (Samozřejmě odhlížím od stanovení silné formy neplatnosti pro případ nedodržení). Tento závěr lze označit za obecně přijímaný (viz např. komentáře § 6 odst. 1 ZOK od Wolters Kluwer i C.H.Beck).

§ 6 odst. 1 ZOK nemůže negovat obecné pravidlo OZ, které věcně říká něco zcela odlišného. § 441 odst. 2 OZ předepisuje, jakou formu musí mít zmocnění k realizaci téže formy jednání v zastoupení; § 6 odst. 1 ZOK jen stanoví minimální standard formy pro určitá právní jednání týkající se obchodních korporací. To je zásadní si uvědomit: zvláštní pravidlo § 6 odst. 1 ZOK nenormuje jiný standard právního jednání pro zastoupení, jak jej vyžaduje § 441 odst. 2 OZ. OZ v uvedeném pravidle přikazuje, aby se pro určitou formu právního jednání udělilo zmocnění (plná moc) v identické formě. Jinými slovy řečeno, jestliže ZOK stanoví minimální standard formy právního jednání, ze vzájemného vztahu s OZ plyne, že zmocnění realizovaná v souvislosti s právními jednáními v rámci speciálního požadavku musí mít stejnou formu jako tento minimální standard (tzn. vždy písemnou formu s úředně ověřenými podpisy). Přednostně se tedy neuplatní absolutní specialita § 6 odst. 1 ZOK, kterou implicitně dovozuje NS, ale jen specialita k určitému minimálnímu požadavku na formu právního jednání v zastoupení. (Tím samozřejmě není nijak dotčen ani požadavek na nejpřísnější formu právního jednání ve formě veřejné listiny, kupř. na založení jednočlenné s.r.o. a podobně.)

Pokus o teleologickou redukci hříčkou na téma „koneckonců jde jen o totožnost“ je ze strany NS nedomyšlený nejen směrem k požadavku na zachování elementární úrovně právní jistoty, ale i vůči rozumnému výkladu zákona v intencích selského rozumu. Snaha o „pomoci“ právní praxi se posunula úplně jinam.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
12/03/2015 / Petr Měštánek

Rozhodnutí NS sp.zn. 29 Cdo…

1
22/12/2014 / Jiří Remeš

Usnesení NS 29 Cdo 3919/2014 -…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
13/03/2017 / Admin Tým

Původní znění před novelou č.…

0

Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.

Komentáře

20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí.

Komentáře

20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
31/10/2017 / Admin Tým

§ 31 odst. 2 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
(1)

Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

(2)

Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této skutečnosti nevěděl ani nemohl vědět.

Komentáře

31/10/2017 / Admin Tým

§ 22 odst. 2 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

Komentáře

12/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za porušení zástupčího oprávnění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
(1)

Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

(2)

Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a mohla vědět.

Komentáře

28/01/2014 / František Čech

zánik zmocnění při zániku…

0
31/10/2017 / Admin Tým

§ 33b SOZ - zdroj inspirace

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
(1)

Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel nebo jeho právní nástupce.

(2)

Zmocněnec vydá bez zbytečného odkladu po zániku zmocnění vše, co mu zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal. Zemřel-li zmocněnec, má vůči zmocniteli tuto povinnost každý, kdo má tyto věci u sebe.

Komentáře

31/10/2017 / Admin Tým

§ 33b odst. 6 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback