(1)
Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném
rozsahu jako zmocněnec.
(2)
Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li
se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc
v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma,
udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání
forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu
jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.
Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však
strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného
důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť
závažný důvod.
Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění
do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je
oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí.
(1)
Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho
jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění,
byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že
zmocnění bylo uděleno.
(2)
Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým
právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později
zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud
tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.
Jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti
sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této
skutečnosti nevěděl ani nemohl vědět.
Překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím
zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez
zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl.
Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba,
s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností
poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.
Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy
osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za
porušení zástupčího oprávnění.
(1)
Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo
zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel
odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li
některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění,
ledaže bylo ujednáno něco jiného.
(2)
Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž
účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat
strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a
mohla vědět.
(1)
Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec
ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce
neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by
zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel
nebo jeho právní nástupce.
(2)
Zmocněnec vydá bez zbytečného odkladu po zániku zmocnění vše, co mu
zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal. Zemřel-li
zmocněnec, má vůči zmocniteli tuto povinnost každý, kdo má tyto věci
u sebe.
Kde začíná problém, tam končí komentář; kde končí komentář, tam začíná Obczan.cz
352.42 kB
123.59 kB
Komentáře
Návrh tzv. malé novely…
1 0 0Křížové odkazy
0 0 0Ustanovení na podporu turismu?
7 2 0Stanovisko KANCLu
7 0 1Pracovní verze návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
3 0 0§ 441
(1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.
(2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.
(3) Vyžaduje-li zákon pro právní jednání formu veřejné listiny, postačuje plná moc s úředně ověřeným podpisem
a) ve věcech obchodních korporací,
b) je-li zmocnitelem podnikatel při podnikatelské činnosti nebo
c) je-li zmocněncem advokát.
(4) Zmocněnec jedná osobně. Další osobu může zmocnit, je-li to se zmocnitelem ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba.
K § 441:
Navržené doplnění odstavce 3 do § 441 NOZ reaguje na problémy, jež se v praxi vyskytují při aplikaci poslední věty § 441 odst. 2 NOZ, především ve věcech upravených zákonem o obchodních korporacích. Nejasnosti panují zejména u plných mocí k rozhodnutí jediného společníka, vyžaduje-li zákon pro rozhodnutí formu veřejné listiny. Částečně řeší tuto problematiku výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti, podle nějž je třeba na rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady vztáhnout analogicky úpravu plné moci k zastoupení na valné hromadě. Závěry stanoviska však nejsou právně závazné, i po jeho vydání panuje značná nejistota a praxe notářů není jednotná. Stanovisko navíc neodpovídá na otázku, jak přistupovat k plné moci k rozhodnutí jediného společníka, jde-li o věc, která není v působnosti valné hromady, tedy například rozhodnutí o změně společenské smlouvy v případě, že společenská smlouva tuto působnost valné hromadě výslovně nesvěřuje. Notáři vyžadují plnou moc ve formě notářského zápisu, čímž vzniká absurdní situace, kdy forma plné moci se odvíjí čistě od toho, zda společenská smlouva opsala ustanovení zákona upravujícího působnost valné hromady. Tento postup se u veřejnosti nesetkává s pochopením, stejně jako situace, kdy k dohodě společníků o změně společenské smlouvy se vyžaduje plná moc ve formě veřejné listiny, zatímco táž změna učiněná na valné hromadě (která ani nemusela být řádně svolána, neboť tohoto práva se mohou společníci vzdát) se bez plné moci udělené notářským zápisem obejde. Specifické pochyby a nejistotu potom požadavek vyvolává ve vztahu k zahraničním zmocnitelům. Aby je vyloučili, v praxi nezřídka cestují do České republiky jen za tím účelem, aby zde u tuzemského notáře sepsali plné moci za účelem správy svého majetku a investic na území České republiky. Požadavek tak ve svém důsledku odrazuje od investování a podnikání v tuzemsku.
K odstranění uvedených nejasností i zmírnění neúměrných formálních zátěží se navrhuje stanovit, že ve všech věcech obchodních korporací, to jest všude tam, kde zákon o obchodních korporacích nebo zákon o přeměnách vyžaduje pro právní jednání formu veřejné listiny, bude napříště postačovat plná moc s úředně ověřeným podpisem. Tím se obnoví zavedená praxe, která zde panovala do konce roku 2013. Tím nejsou dotčena pravidla pro plnou moc k účasti na valné hromadě, kde ze zákona postačuje prostá písemná forma, neobsahuje-li zakladatelské právní jednání zvláštní úpravu.
Pro srovnání lze uvést, že dle údajů European Notarial Network v Německu i Rakousku ve věcech obchodních společností postačuje plná moc s úředně ověřeným podpisem i pro právní jednání, k nimž je třeba veřejné listiny (v Rakousku s výjimkou zvýšení základního kapitálu). Viz v Německu např. § 23 AktG či § 2 GmbHG, v Rakousku např. § 16 AktG či § 4 GmbHG.
Naopak po důkladném zvážení možných důsledků návrh nevychází vstříc požadavkům, aby plná moc s úředně ověřeným podpisem (popřípadě v prosté písemné formě) postačovala ve všech případech, kdy zákon pro právní jednání vyžaduje formu veřejné listiny. Forma veřejné listiny je vyhrazena pro závažná právní jednání, která mohou mít pro účastníky dalekosáhlé důsledky, například úpravu majetkového režimu manželů, zřeknutí se dědického práva nebo dohodu se svolením k vykonatelnosti, jíž se účastníci zříkají práva na projednání věci v nalézacím řízení. Zde je třeba, a je to ostatně jeden z důvodů oné přísnější formy, aby k takovému jednání přistoupili účastníci až po pečlivém uvážení a po poradě s notářem, který je nestranný a nezávislý. Byť obecná poučovací povinnost notáře není v zákoně výslovně deklarována, je nepochybné, že notář takovou povinnost má (viz komentář JUDr. Miloslava Jindřicha k § 63 notářského řádu in Petr Bílek, Ljubomír Drápal, Miloslav Jindřich, Karel Wawerka: Notářský řád a řízení o dědictví, 4. vydání. Praha: 2010, s. 247; a dále např. JUDr. Martin Krčma: Český notář a poučovací povinnost in Ad Notam 2/2012). Zde lze poukázat na skutečnost, že i v Německu je třeba pro úpravy majetkového režimu manželů plná moc ve formě veřejné listiny, stejně jako pro právní jednání samé.
Na druhou stranu u podnikatelů při podnikatelské činnosti požadavek na plnou moc ve formě veřejné listiny zatěžuje obchodní styk, aniž je pro to závažný důvod. Od těchto osob lze očekávat určitou míru profesionality, přičemž přísnější forma plné moci je odůvodněna především potřebou zakotvení okamžiku udělení plné moci a ověření totožnosti jednající osoby, spíše nežli ochranou jednajících před neuváženými kroky. Pro tyto účely je dostačující forma plné moci s úředně ověřeným podpisem a není nutné trvat na nákladnější a leckdy nesnadno dostupné formě veřejné listiny.
Dále se jeví jako praktické umožnit (ve všech případech) udělení plné moci s úředně ověřeným podpisem advokátovi. Tato možnost usnadní zejména zahraničním osobám právní styk a zároveň zajistí ochranu nezkušené či slabší smluvní strany, když její zájem bude hájit osoba práva znalá, jíž zákon hájit zájmy klienta výslovně ukládá a která případně nese odpovědnost za porušení této povinnosti (§ 16 a § 24 zákona o advokacii). Požadavek na formu plné moci se samozřejmě neuplatní na doklad o existenci zákonného zastoupení.
Do odstavce 4 se navrhuje přesunout úprava § 438 z důvodů uvedených u tohoto ustanovení. Ze stávajícího znění § 438 se naopak navrhuje vypustit dovětek o odpovědnosti zmocnitele za výběr osoby substituta. Tento dovětek je matoucí hned ze dvou důvodů: zmocněnec jednak neodpovídá zmocniteli pouze za výběr osoby substituta, nýbrž podle okolností odpovídá i za jeho kontrolu, obeznámení s pokyny zmocnitele aj. Naopak odpovědnost za jeho výběr pochopitelně odpadá tam, kde určení osoby substituta vyplývá již ze samého ujednání se zmocnitelem.
K § 438 (a novému ustanovení § 441 odst. 4):
Ustanovení se v upravené podobě navrhuje přesunout do úpravy smluvního zastoupení, kam systematicky patří, neboť pouze při smluvním zastoupení si zmocnitel a zmocněnec mohou něco ujednat. Cílem přesunu je odstranění pochybností ve vztahu k zákonným zástupcům. Napříště by mělo být postaveno na jisto, že ustanovení se na zákonné zastoupení nevztahuje. Substituce, na niž ustanovení směřuje, je možná pouze u zmocněnce, zákonné zastoupení přenést na další osobu nelze. To neznamená, že by zákonný zástupce nemohl v rozsahu svého zástupčího oprávnění zvolit zastoupenému v dílčích otázkách jiného zástupce. Rodiče dítěte pravidelně udělují plnou moc např. advokátům a není důvodu tomu bránit či to omezovat. U zastoupení právnické osoby zaměstnanci dle § 166 NOZ je třeba zvažovat, zda je udělení plné moci či pověření dalšího zákonného zástupce obvyklé vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Podobně i osoba pověřená určitou činností při provozu závodu dle § 430 odst. 1 NOZ může zmocnit nebo pověřit jinou osobu, lze-li to považovat vzhledem k činnosti, jíž byla pověřena, za obvyklé. Typické je pověřování dalších zástupců zejména u vrcholových manažerů, u nichž nelze očekávat, že budou veškeré úkony činit osobně (v tomto duchu viz např. rozhodnutí NS ČR ze dne 30. 5. 2000, sp. zn. 33 Cdo 2839/99). Nemohou však své zástupčí oprávnění, jehož rozsah je zákonem vymezen, přenést na další osobu.
Přechodné ustanovení:
Ve vztahu k právním jednáním učiněným po nabytí účinnosti tohoto zákona postačí, vyhovuje-li forma plné moci zákonu ve znění po nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla udělena dříve.
Diskuze
K odst. 3: NOZ byl kritizován, že je místy až moc podrobný, dlouhý a kazuistický. Pokud to novela chtěla zvrátit, pak nový odst. 3 jde přesně opačným směrem.
Pod názvem „kazuistika“ jsem vždy chápal situaci, kdy zákon vypočítává různé aplikace téhož obecnějšího pravidla, místo aby uvedl ono obecnější pravidlo. To ovšem není tento případ, tady moc nevím, jak to napsat obecněji, chtěli-li jsme zachovat požadavek na přísnou formu tam, kde jej považujeme za funkční, a neobtěžovat zbytečně ty, kdo takovou ochranu nepotřebují.
S návrhem novely souhlasím. Myslím však, že text odstavce 3 by měl být součástí odstavce 2 s tím, že se jedná o výjimku. Navíc odstavec 2 hovoří o případech, kdy je pro právní jednání vyžadována forma veřejné listiny a odstavec 2 o případech, kdy je pro právní jednání vyžadovány forma veřejné listiny „zákonem“, což může být matoucí. Myslím si proto, že odstavec 2 by mohl znít například takto:
„(2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc; je-li však pro právní jednání vyžadována forma veřejné listiny, postačí plná moc opatřená úředně ověřeným podpisem zmocnitele (a) ve věcech obchodních korporací, (b) je-li zmocnitelem podnikatel při podnikatelské činnosti nebo (c) je-li zmocněncem advokát.“
Stanovisko ČAK k tzv. malé…
0 0 0NS: stačí ověřené podpisy
14 1 0Specialita § 441 NOZ a § 6 ZOK
0 1 0Smysl § 6 ZOK
0 1 0Rozhodnutí NS sp.zn. 29 Cdo…
1 1 0Usnesení NS 29 Cdo 3919/2014 - K otázce dodržení formy plné moci
0 2 0Právní věta
Není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je z tohoto důvodu neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona.
Smyslem a účelem § 441 odst. 2 NOZ je zabezpečit ověření totožnosti zmocnitele a zajistit, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání.
Není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu.
Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ. Postačí, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání.
Text rozhodnutí
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelky P. K. (dříve R.) zastoupené Mgr. Petrem Čížkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Pražská 132/4, PSČ 460 01, o návrhu na zápis společnosti Centrum ohradníků s. r. o. do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. C 58310/KSOS, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. května 2014, č. j. 5 Cmo 115/2014-RD18, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. května 2014, č. j. 5 Cmo 115/2014-RD18, jakož i usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. února 2014, č. j. C 58310-RD3/KSOS, Fj 7313/2014, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Krajský soud v Ostravě zamítl usnesením ze dne 17. února 2014, č. j. C 58310-RD3/KSOS, Fj 7313/2014, návrh na zápis společnosti Centrum ohradníků s. r. o., se sídlem ve Frýdku-Místku, Křižíkova 3278, PSČ 738 01, do obchodního rejstříku.
Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky usnesením ze dne 13. května 2014, č. j. 5 Cmo 115/2014-RD18, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Vyšel přitom z toho, že:
Odvolací soud – odkazuje na § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „OZ“), a § 6, § 8 odst. 2 a § 776 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „ZOK“] – dovodil, že zakládá-li společnost s ručením omezeným jediný zakladatel, musí být zakladatelská listina sepsána ve formě notářského zápisu. Plná moc k založení společnosti musí být udělena v téže formě, tj. taktéž ve formě notářského zápisu. Není-li tato forma dodržena, je právní jednání neplatné, a to „absolutně“. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Nebyla-li plná moc udělena ve formě notářského zápisu, je právní jednání uskutečněné na jejím základě neplatné.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), dovozujíc, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným jediným zakladatelem a následků jejího případného nedodržení, podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2014, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
Dovolatelka má za to, že formu plné moci k založení společnosti s ručením omezeným upravuje § 6 ZOK, který má vůči § 441 odst. 2 in fine OZ povahu předpisu zvláštního. Postačí tudíž, je-li plná moc udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem, což bylo v projednávané věci dodrženo.
Ani v případě, že by plná moc musela být udělena ve formě notářského zápisu, není podle dovolatelky možné dovozovat absolutní neplatnost právního jednání učiněného zmocněncem na základě plné moci udělené pouze v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Takové právní jednání by bylo stiženo pouze relativní neplatností, přičemž dovolatelka se neplatnosti nedovolala.
Konečně dovolatelka, odkazujíc na § 582 OZ a § 88 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), soudům nižších stupňů vytýká, že ji nevyzvaly k předložení chybějící listiny – plné moci ve formě notářského zápisu. Právní předpisy předvídají zhojení nedostatku formy právního jednání. Uvedené platí tím spíše, že identita zmocnitelky byla vzhledem k úřednímu ověření jejího podpisu na plné moci nepochybná. Dovolatelka proto mohla zhojit tvrzenou vadu tím, že by předložila plnou moc vyhotovenou ve formě notářského zápisu, v níž by současně schválila i veškerá právní jednání zástupce učiněná jejím jménem přede dnem vystavení této plné moci.
Rozhodnutí soudů obou stupňů dovolatelka považuje za nepřezkoumatelná, odporující právu na spravedlivý proces, a navrhuje, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., a to k zodpovězení otázky dovoláním otevřené, dosud v rozhodování Nejvyššího soudu neřešené.
Pro posouzení projednávané věci jsou významná zejména tato ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích:
Podle § 1 odst. 2 ZOK společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.
Podle § 6 odst. 1 ZOK právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
Podle § 8 ZOK se obchodní korporace zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny (odstavec první). Připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listiny (odstavec druhý).
Podle § 11 odst. 1 ZOK kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel.
Podle § 776 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se pro potřeby tohoto zákona veřejnou listinou rozumí notářský zápis.
Podle § 440 odst. 1 OZ překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastou-peného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.
Podle § 441 odst. 2 OZ zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.
Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 582 odst. 1 OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních.
Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že § 441 odst. 2 in fine OZ klade na plnou moc požadavek zachování téže formy, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Je-li tudíž plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu. To však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci, či dokonce – jak dovodil odvolací soud – k neplatnosti prního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele.
Právní jednání odporující zákonu je neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona (§ 580 odst. 1 OZ). Uvedené omezení platí i pro posouzení důsledků nedodržení formy právního jednání vyžadované zákonem (§ 582 odst. 1 OZ). Jinými slovy, není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je (z tohoto důvodu) neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona.
Je-li pro právní jednání vyžadována forma notářského zápisu, je smyslem a účelem požadavku § 441 odst. 2 in fine OZ na formu plné moci zabezpečit ověření totožnosti zmocnitele [§ 63 odst. 1 písm. e) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)] a současně zajistit, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání (tj. aby z ní plynulo oprávnění zmocněnce učinit jménem zmocnitele požadované právní jednání) [§ 63 odst. 1 písm. f) notářského řádu].
Obecně tudíž platí, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu (důsledky případné neurčitosti či nesrozumitelnosti obsahu plné moci řeší ustanovení § 553 OZ).
Zákon o obchodních korporacích označuje společnost s ručením omezeným (společně s akciovou společností) jako kapitálovou společnost (§ 1 odst. 2 ZOK). Jakkoliv jde toliko o legislativní zkratku, nepopírající smíšenou povahu této formy obchodní společnosti (mající prvky jak kapitálové, tak i osobní společnosti), platí, že označení „kapitálová společnost“ užité následně v textu zákona o obchodních korporacích zahrnuje i společnost s ručením omezeným.
Společnost s ručením omezeným může založit i pouze jediný zakladatel (§ 125 odst. 2 OZ a § 11 odst. 1 ZOK). Činí tak přijetím zakladatelské listiny, jež musí být pořízena ve formě notářského zápisu o právním jednání (§ 8 odst. 2 a § 776 odst. 2 ZOK, § 62 a násl. notářského řádu).
Jediný zakladatel může k přijetí zakladatelské listiny zmocnit třetí osobu; v takovém případě z jednání zmocněnce jménem zmocnitele vznikají práva a povinnosti přímo zmocniteli (zakladateli) [§ 436 odst. 1 OZ].
Jelikož zákon (§ 8 odst. 2 ZOK) vyžaduje pro zakladatelskou listinu o založení společnosti s ručením omezeným formu notářského zápisu, je třeba posoudit, zda by i plná moc k přijetí zakladatelské listiny měla být udělena ve formě notářského zápisu (jak by bylo možno dovozovat z § 441 odst. 2 in fine OZ), či zda postačí, bude-li – jakožto právní jednání týkající se založení obchodní korporace – udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Jinými slovy, jak správně vystihuje dovolatelka, je nutné posoudit vztah § 441 odst. 2 in fine OZ a § 6 odst. 1 ZOK.
Ustanovení § 441 odst. 2 věta druhá a třetí OZ upravuje formu plné moci obecně, bez ohledu na to, pro jaká právní jednání je udělena. Současně platí, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace. Pro tato právní jednání je přitom upravena forma v § 6 odst. 1 ZOK, a to včetně sankce stíhající její nedodržení (neplatnost, k níž soud phlédne i bez návrhu). Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je tedy – jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným – ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ.
Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání. To samozřejmě zmocniteli nebrání, aby plnou moc udělil ve formě notářského zápisu o právním jednání [jež zachová požadavek jak na písemnou formu, tak i na úřední ověření podpisu – srov. § 63 odst. 1 písm. e) a h) notářského řádu].
Z výše uvedeného současně plyne, že není-li plná moc k založení společnosti s ručením omeze-ným udělena v písemné formě nebo není-li podpis zmocnitele úředně ověřen, je neplatným právním jednáním; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 6 odst. 1 část věty za středníkem ZOK).
Jelikož v projednávané věci, jak plyne z obsahu spisu, byla plná moc (jakož i substituční plná moc) udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem, není třeba se blíže zabývat správ-ností obecného závěru odvolacího soudu, podle něhož nedodržení zákonem stanovené formy plné moci vede k absolutní neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele.
Protože právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se pro nadbytečnost zabýval vytýkanými vadami řízení, usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají také na rozhodnutí soudu prvního stupně; proto dovolací soud zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i soud prvního stupně závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. ledna 2014) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, neboť řízení bylo v projednávané věci zahájeno návrhem na zápis do obchodního rejstříku, doručeným soudu prvního stupně 12. února 2014.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. listopadu 2014
JUDr. Petr Š u k
Zatím žádné diskuzní příspěvky
Důvodová zpráva k § 441 až 449
0 0 2Původní znění před novelou č.…
0 0 0