§ 441

12 33
(1)

Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

(2)

Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Komentáře

10/11/2014 / Admin Tým

Návrh tzv. malé novely…

1
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Poslední větu § 441 odst. 2 NOZ bych viděl jako výrazně problematickou z hlediska advokátní praxe. Pokud jí dobře rozumím, v případě, že bude chtít klient zmocnit advokáta k právnímu jednání, jež má mít formu notářského zápisu (§ 3026/2 NOZ), musí tak učinit ve formě notářského zápisu. V takovém případě ztrácí role advokáta do značné míry smysl.

Navíc notářský zápis lze vyhotovit pouze notářem na území České republiky. Tedy kupříkladu, pokud bude chtít zahraniční osoba založit v České republice obchodní společnost, bude muset nově přijet osobně do České republiky. Představa jak CEO nadnárodní společnosti cestuje do ČR, aby zde založil jednu z 200 lokálních dceřiných společností, není zcela veselá. Pochopitelně by mělo být možné to „vyřešit“ získáním české ready-made společnosti, ale o konkurences­chopnosti českého korporátního práva, o kterém tak intenzivně hovoří důvodová zpráva k ZOK, nemůže být ani řeč.

Je mi známo, že většina změn v rámci obchodních korporací je v režimu osvědčování právně významných skutečností, neboť nejde o právní jednání (úkon). Doufám tedy, že nějaký učený kolega nedojde k závěru, že rozhodování valné hromady či jediného společníka je právním jednáním.

Ustanovení se mi jeví natolik krokem mimo, že bych poprosil ostatní kolegy o názor, zdali není chyba na mé straně. Děkuji. Pokud to již někde bylo diskutováno, tak se omlouvám.

Diskuze
[1] Robert Pelikán / 2. 10. 2013 / PoA na NZ

No, to bohužel chápete správně, to je docela velký problém. Pokud vím, zatím se alespoň prosazuje výklad (i u notářů), že hlasování na VH a rozhodnutí VH jsou dvě různé věci, takže když zákon předepisuje pro rozhodnutí VH formu NZ, není požadována stejná forma pro hlasování společníka a tedy ani pro PM k tomu hlasování. Ale např. pro rozhodnutí jediného společníka už to nefunguje :(

[2] Gordot / 9. 10. 2013 / reakce na: [1] Robert Pelikán / RE: PoA na NZ

Do diskuse je dobré vnést ještě jeden aspekt. Ustanovení se týká formy plné moci. Ne dohody o plné moci. Tudíž pro samotné zmocnění není přísná forma vyžadována. Zmocnění je proto platné a účinné i když bude sjednáno ústně. Jako zmocněnec se budu prokazovat plnou mocí, pro kterou je předepsána přísná forma. Ale akceptuje-li mé zmocnění druhá strana i jen po předložení prosté plné moci v písemné formě bez ověření, nelze z toho dovozovat žádný negativní následek.

[3] Josef Aujezdský / 11. 10. 2013 / reakce na: [2] Gordot / RE: PoA na NZ

Nejsem si zcela jist, jak tento aspekt reflektuje praktickou situaci, aby zahraniční klienti nemuseli jezdit do ČR, když je potřeba učinit právní jednání ve formě notářského zápisu. Děkuji.

[4] David Fyrbach / 15. 11. 2013 / reakce na: [1] Robert Pelikán / RE: PoA na NZ

Co se týče zastupování jediného společníka, napadá mne snad řešení, dle kterého „zmocněnec“ bude pouhým poslem, který fakticky odnese vůli společníka notáři. Pravděpodobně by to vyžadovalo, aby jediný společník sám rozhodl a minimálně nechal na svém rozhodnutí ověřit podpisy, nicméně bych řekl, že výsledek bude o osobní statečnosti každého jednoho notáře.

[5] David Fyrbach / 15. 11. 2013 / reakce na: [4] / RE: PoA na NZ

snad ještě jedna poznámka: asi lze doporučit v případě sro rozhodování per rollam, kdy se NZ nevyžaduje dle § 175(3)

[6] David Fyrbach / 15. 11. 2013 / reakce na: [2] Gordot / RE: PoA na NZ

k tomu snad jen lze doplnit odkaz na § 444 odst. 1 NOZ, ze kterého by šlo dovodit, že pokud zmocnitel bude adresovat přímo danému notáři sdělení, že opravdu zmocněnce k danému jednání zmocnil, tak by snad bylo možné dovodit, že i v tomto případě by se mohl notář cítit safe. To platí samozřejmě pouze s výhradou, že nedostatek formy plné moci nezpůsobuje neplatnost dohody o plné moci.

[7] Josef Aujezdský / 15. 11. 2013 / reakce na: [6] / RE: PoA na NZ

Doplním ještě podněty od kolegy notářského kandidáta. Z toho, co mi napsal cituji:

a) U osvědčování valných hromad, zde zákon nevyžaduje „pro právní jednání zvláštní formu“, vyžaduje pouze osvědčení ve formě NZ, takže tady plné moci ve formě NZ být nemusí.

b) U zakladatelských dokumentů je to jinak, tady to bude ten problém

c) Rozhodnutí jediného společníka chápu jako právní úkon, tj. ten samý problém jako shora, bude dle mého muset být PM NZ.

Viz komentář: „Zastánci názoru, že rozhodnutí jediného společníka není právním úkonem, odmítali notářský zápis podle § 62 a násl. NotŘ, nicméně většina teoretiků, jakož i praxe se přiklonili k názoru, že o rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným je třeba sepsat notářský zápis o právním úkonu podle § 62 a násl. NotŘ. “

Judikát Usnesení VS v Praze ze dne 7. 1. 2003, sp. zn. 7 Cmo 448/ 2001: „Jde-li o rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným při výkonu působnosti valné hromady ve formě notářského zápisu, vyhotoví notář o takovém rozhodnutí notářský zápis o úkonu podle § 62 a násl. NotŘ a nikoli notářský zápis podle § 80a a násl. NotŘ.“

15/01/2014 / Petr Měšťánek

Stanovisko KANCLu

7

Stanovisko KANCLu k této problematice bylo dnes publikováno na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/…-stanoviska/

Diskuze
[1] Václav Vlk / 2. 2. 2014 / Notáři vs. výkladové stanovisko

Bohužel se v praxi opakovaně setkávám s tím, že notáři se nechtějí zmíněným výkladovým stanoviskem řídit. Tvrdí, že je nepřesvědčilo, kdovíjak to prý dopadne atd. To vše v situaci, kdy v expertní skupině, která výkladové stanovisko přijala, nechybějí samozřejmě ani zástupci notářské profese v čele s prezidentem notářské komory. Jaké jsou, prosím, Vaše zkušenosti? Trvají notáři, s nimiž spolupracujete, při rozhodování jediného společníka na plné moci ve formě notářského zápisu nebo postupují podle výkladového stanoviska? Čekají snad notáři na nějaké výkladové stanovisko tentokrát notářské komory či už tato komora dokonce instruovala notáře, aby na plných mocích ve formě notářského zápisu trvali? Je-li mezi čtenáři tohoto fóra zástupce notářské profese, bude jeho diskusní příspěvek jistě také vítán.

[2] Kratky / 7. 2. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Ano, vyžadují – zkušenost u dvou notářů v Brně.

[3] Jana Grohmannová / 11. 3. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Moje zkušenost je následující: Pokud by se nechal jediný společník s.r.o. zastupovat na valné hromadě na základě plné moci, která nemá formu notářského zápisu,bude v notářském zápisu výhrada notáře o tom, že plná moc nemá předepsanou formu. Otázkou je jak se k tomu postaví obchodní rejstřík. Máte už někdo zkušenost jak se k tomu postavil obchodní rejstřík?

[4] Lukáš Maryško / 11. 3. 2014 / reakce na: [1] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Zkušenost z Prahy – notář pro zastoupení na VH nevyžaduje PM ve formě NZ, nicméně požaduje, aby podpisy na PM byly úředně ověřeny (což je podle mě také požadavek nad rámec zákona).

[5] Michael Novák / 11. 3. 2014 / reakce na: [4] / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Dle mého názoru a po diskusi s „naším“ notářem je nutné rozlišovat NZ, kde se osvědčuje průběh – typicky VH – tam by plná moc ve formě NZ neměla být a NZ o právním úkonu (rozhodnutí jediného společníka akcionáře, resp. dohoda společníků/ak­cionářů o změně spol. smlouvy/stanov) kde by plná moc ve formě NZ měla být.

[6] Zuzana Důjková / 13. 3. 2014 / reakce na: [5] Michael Novák / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Moje zkušenost je taková, že obchodní rejstřík (pražský) zapsal vstup do likvidace společnosti, jejíž společníci byli při rozhodování zastoupeni na základě plné moci pouze s ověřeným podpisem. V notářském zápise byla obsažena poznámka, že notář se řídil výkladovým stanoviskem KANCLu.

[7] Martin Lamacz / 2. 4. 2014 / reakce na: [5] Michael Novák / RE: Notáři vs. výkladové stanovisko

Dle mého názoru je logický nesmysl, aby plná moc pro zástupce pro přijetí rozhodnutí jediného společníka měla formu notářkého zápisu. Pokud by takový jediný společník musel pro daný úkon udělit svému zástupci plnou moc ve formě notářského zápisu, tak si ten společník, když už bude u toho notáře, muže takové rozhodnutí udělat přímo sám, bez nutnosti zástoupení. Plná moc ve formě notářského zápisu by v daném případě dle mého názoru postrádala smysl.

20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

3
12/12/2014 / Česká advokátní…

Stanovisko ČAK k tzv. malé…

0
17/12/2014 / Jiří Remeš

NS: stačí ověřené podpisy

14
07/01/2015 / Petr Kavan

Specialita § 441 NOZ a § 6 ZOK

0

Nesouhlasím s odůvodněním usnesení NS 29 Cdo 3919/2014 ohledně formy plné moci k založení s.r.o. a neplatnosti v případě jejího nedodržení. Své pochybnosti zdůvodňuji mj. takto:

§ 6 odst. 1 ZOK říká, a to pro právní jednání týkající se vyjmenovaným způsobem korporací, že minimálním požadavkem je písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Čili jde o jakýsi minimální standard formy právního jednání pro danou oblast (všude tam, kde se právně jedná právě ve vztahu k vyjmenovaným oblastem, musí mít takové právní jednání předepsanou minimální úroveň formy dle § 6 odst. 1 ZOK). Nic více a nic méně toto právní pravidlo neříká. (Samozřejmě odhlížím od stanovení silné formy neplatnosti pro případ nedodržení). Tento závěr lze označit za obecně přijímaný (viz např. komentáře § 6 odst. 1 ZOK od Wolters Kluwer i C.H.Beck).

§ 6 odst. 1 ZOK nemůže negovat obecné pravidlo OZ, které věcně říká něco zcela odlišného. § 441 odst. 2 OZ předepisuje, jakou formu musí mít zmocnění k realizaci téže formy jednání v zastoupení; § 6 odst. 1 ZOK jen stanoví minimální standard formy pro určitá právní jednání týkající se obchodních korporací. To je zásadní si uvědomit: zvláštní pravidlo § 6 odst. 1 ZOK nenormuje jiný standard právního jednání pro zastoupení, jak jej vyžaduje § 441 odst. 2 OZ. OZ v uvedeném pravidle přikazuje, aby se pro určitou formu právního jednání udělilo zmocnění (plná moc) v identické formě. Jinými slovy řečeno, jestliže ZOK stanoví minimální standard formy právního jednání, ze vzájemného vztahu s OZ plyne, že zmocnění realizovaná v souvislosti s právními jednáními v rámci speciálního požadavku musí mít stejnou formu jako tento minimální standard (tzn. vždy písemnou formu s úředně ověřenými podpisy). Přednostně se tedy neuplatní absolutní specialita § 6 odst. 1 ZOK, kterou implicitně dovozuje NS, ale jen specialita k určitému minimálnímu požadavku na formu právního jednání v zastoupení. (Tím samozřejmě není nijak dotčen ani požadavek na nejpřísnější formu právního jednání ve formě veřejné listiny, kupř. na založení jednočlenné s.r.o. a podobně.)

Pokus o teleologickou redukci hříčkou na téma „koneckonců jde jen o totožnost“ je ze strany NS nedomyšlený nejen směrem k požadavku na zachování elementární úrovně právní jistoty, ale i vůči rozumnému výkladu zákona v intencích selského rozumu. Snaha o „pomoci“ právní praxi se posunula úplně jinam.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
12/03/2015 / Petr Měštánek

Rozhodnutí NS sp.zn. 29 Cdo…

1
22/12/2014 / Jiří Remeš

Usnesení NS 29 Cdo 3919/2014 -…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
13/03/2017 / Admin Tým

Původní znění před novelou č.…

0

Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.

Komentáře

20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí.

Komentáře

20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
31/10/2017 / Admin Tým

§ 31 odst. 2 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
(1)

Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

(2)

Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této skutečnosti nevěděl ani nemohl vědět.

Komentáře

31/10/2017 / Admin Tým

§ 22 odst. 2 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Partie osnovy, věnovaná úpravě zastoupení, upravuje ve své druhé části (Díl 2 Hlavy III) smluvní zastoupení, označované v platném zákoníku nesprávně jako „zastoupení na základě plné moci“. Nesprávnost spočívá v tom, že právní důvod vzniku tohoto zastoupení představuje smlouva o zastoupení, nikoli plná moc. Plná moc má funkci jen jako potvrzení zastoupeného o tom, že zastoupení bylo ujednáno a vzniklo. Jinak návrh vychází z právní úpravy dosavadní (§ 31 až 33b stávajícího občanského zákoníku), pouze s drobnými věcnými jazykovými a systematickými změnami.

Důvodová zpráva k novele, podle které vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem (zákon č. 460/2016 Sb.):
Navržená změna reaguje na problémy, jež se v praxi vyskytují při aplikaci poslední věty § 441 odst. 2 OZ. O uvedeném svědčí četné návrhy a podněty k novelizaci tohoto ustanovení, které obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (např. ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, České národní banky a mnohých dalších, včetně mnoha podnětů z právní praxe). Návrh reaguje také na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, uveřejněné pod číslem 43/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval otázkou formy plné moci ve vztahu k založení společnosti s ručením omezeným. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí dobral závěru, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 ZOK, tudíž postačí, dostojí-li se formě normované v § 6 odst. 1 ZOK. Dané rozhodnutí založilo legitimní očekávání adresátů norem ve vztahu k právním jednáním vypočteným v § 6 odst. 1 ZOK. Současně však vyvolalo otázky, na které další případy lze jeho závěry případně vztáhnout. Zároveň se dané rozhodnutí setkalo se značnou kritikou odborné veřejnosti, které zpochybnila jeho argumentační východiska. Zejména byl kritizován závěr, že „Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil.“. V opozici k tomuto závěru bylo poukazováno na ustanovení § 582 OZ, které stanovuje sankci neplatnosti při nesplnění požadavku formy právního jednání předepsaného zákonem, aniž by byl dán prostor pro úvahu, zda neplatnost vyžaduje smysl a účel zákona (K tomu srov. Čech, P. Ještě k požadavku notářského zápisu o plné moci. Právní rádce, 2015, č. 3, s. 34 a násl.). Cílem návrhu je tedy nastolit právní jistotu do otázky formy plné moci pro právní jednání činěná ve formě veřejné listiny, zjednodušit právní styk a snižovat náklady při něm osobám vznikající. Navzdory původnímu záměru Ministerstva spravedlnosti, které navrhovalo zrušit požadavek plné moci ve formě veřejné listiny pouze ve vnitřních věcech obchodních korporací, bylo vládou na základě požadavků členů Legislativní rady vlády rozhodnuto, že ve všech případech, kdy zákon pro právní jednání vyžaduje formu veřejné listiny, postačí plná moc v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Návrh se tedy vědomě odklání od dosavadní koncepce obsažené v ustanovení § 441 odst. 2 OZ. Tím nemá být dotčena speciální úprava (Srov. ustanovení § 168 odst. 1, § 399 a § 635 odst. 2 ZOK, podle nichž plná moc pro zastupování na valné hromadě, resp. členské schůzi, musí být udělena písemně, přičemž zákon má zjevně na mysli prostou písemnou formu).

V pozadí navrhovaného plošného řešení stojí přesvědčení, že plynulost právního styku a nezbytnost snižovat transakční náklady jsou hodnotami, které je v daném případě zapotřebí upřednostnit před ochranou osoby zmocnitele. Ta by měla být dostatečně poskytnuta požadavkem na písemnou formu plné moci s úředně ověřeným podpisem, která zabezpečuje ověření totožnosti zmocnitele. Dále by měla být tato ochrana poskytnuta v dostatečné míře tím, že samo právní jednání, k němuž plná moc směřuje, má být činěno ve formě veřejné listiny. Notář by se tedy měl, nakolik to lze rozumně požadovat, přesvědčit o rozsahu zástupčího oprávnění zmocněnce, respektive vůli zmocnitele, popřípadě o dalších okolnostech (např. zda lze usuzovat na možný zájmový střet zastoupeného a zástupce atd.). Dalším argumentem pro navržené plošné řešení je závěr, že nelze v otázce formy plné moci vést přesvědčivou dělící čáru mezi obchodními korporacemi a osobami na nich participujícími, které by měly s ohledem na požadovanou profesionalitu podléhat benevolentnějšímu režimu, a dalšími formami právnických osob a právními případy, u nichž by byla zapotřebí plná moc v přísnější formě.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

Komentáře

12/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Partie osnovy, věnovaná úpravě zastoupení, upravuje ve své druhé části (Díl 2 Hlavy III) smluvní zastoupení, označované v platném zákoníku nesprávně jako „zastoupení na základě plné moci“. Nesprávnost spočívá v tom, že právní důvod vzniku tohoto zastoupení představuje smlouva o zastoupení, nikoli plná moc. Plná moc má funkci jen jako potvrzení zastoupeného o tom, že zastoupení bylo ujednáno a vzniklo. Jinak návrh vychází z právní úpravy dosavadní (§ 31 až 33b stávajícího občanského zákoníku), pouze s drobnými věcnými jazykovými a systematickými změnami.

Důvodová zpráva k novele, podle které vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem (zákon č. 460/2016 Sb.):
Navržená změna reaguje na problémy, jež se v praxi vyskytují při aplikaci poslední věty § 441 odst. 2 OZ. O uvedeném svědčí četné návrhy a podněty k novelizaci tohoto ustanovení, které obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (např. ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, České národní banky a mnohých dalších, včetně mnoha podnětů z právní praxe). Návrh reaguje také na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, uveřejněné pod číslem 43/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval otázkou formy plné moci ve vztahu k založení společnosti s ručením omezeným. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí dobral závěru, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 ZOK, tudíž postačí, dostojí-li se formě normované v § 6 odst. 1 ZOK. Dané rozhodnutí založilo legitimní očekávání adresátů norem ve vztahu k právním jednáním vypočteným v § 6 odst. 1 ZOK. Současně však vyvolalo otázky, na které další případy lze jeho závěry případně vztáhnout. Zároveň se dané rozhodnutí setkalo se značnou kritikou odborné veřejnosti, které zpochybnila jeho argumentační východiska. Zejména byl kritizován závěr, že „Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil.“. V opozici k tomuto závěru bylo poukazováno na ustanovení § 582 OZ, které stanovuje sankci neplatnosti při nesplnění požadavku formy právního jednání předepsaného zákonem, aniž by byl dán prostor pro úvahu, zda neplatnost vyžaduje smysl a účel zákona (K tomu srov. Čech, P. Ještě k požadavku notářského zápisu o plné moci. Právní rádce, 2015, č. 3, s. 34 a násl.). Cílem návrhu je tedy nastolit právní jistotu do otázky formy plné moci pro právní jednání činěná ve formě veřejné listiny, zjednodušit právní styk a snižovat náklady při něm osobám vznikající. Navzdory původnímu záměru Ministerstva spravedlnosti, které navrhovalo zrušit požadavek plné moci ve formě veřejné listiny pouze ve vnitřních věcech obchodních korporací, bylo vládou na základě požadavků členů Legislativní rady vlády rozhodnuto, že ve všech případech, kdy zákon pro právní jednání vyžaduje formu veřejné listiny, postačí plná moc v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Návrh se tedy vědomě odklání od dosavadní koncepce obsažené v ustanovení § 441 odst. 2 OZ. Tím nemá být dotčena speciální úprava (Srov. ustanovení § 168 odst. 1, § 399 a § 635 odst. 2 ZOK, podle nichž plná moc pro zastupování na valné hromadě, resp. členské schůzi, musí být udělena písemně, přičemž zákon má zjevně na mysli prostou písemnou formu).

V pozadí navrhovaného plošného řešení stojí přesvědčení, že plynulost právního styku a nezbytnost snižovat transakční náklady jsou hodnotami, které je v daném případě zapotřebí upřednostnit před ochranou osoby zmocnitele. Ta by měla být dostatečně poskytnuta požadavkem na písemnou formu plné moci s úředně ověřeným podpisem, která zabezpečuje ověření totožnosti zmocnitele. Dále by měla být tato ochrana poskytnuta v dostatečné míře tím, že samo právní jednání, k němuž plná moc směřuje, má být činěno ve formě veřejné listiny. Notář by se tedy měl, nakolik to lze rozumně požadovat, přesvědčit o rozsahu zástupčího oprávnění zmocněnce, respektive vůli zmocnitele, popřípadě o dalších okolnostech (např. zda lze usuzovat na možný zájmový střet zastoupeného a zástupce atd.). Dalším argumentem pro navržené plošné řešení je závěr, že nelze v otázce formy plné moci vést přesvědčivou dělící čáru mezi obchodními korporacemi a osobami na nich participujícími, které by měly s ohledem na požadovanou profesionalitu podléhat benevolentnějšímu režimu, a dalšími formami právnických osob a právními případy, u nichž by byla zapotřebí plná moc v přísnější formě.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za porušení zástupčího oprávnění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Partie osnovy, věnovaná úpravě zastoupení, upravuje ve své druhé části (Díl 2 Hlavy III) smluvní zastoupení, označované v platném zákoníku nesprávně jako „zastoupení na základě plné moci“. Nesprávnost spočívá v tom, že právní důvod vzniku tohoto zastoupení představuje smlouva o zastoupení, nikoli plná moc. Plná moc má funkci jen jako potvrzení zastoupeného o tom, že zastoupení bylo ujednáno a vzniklo. Jinak návrh vychází z právní úpravy dosavadní (§ 31 až 33b stávajícího občanského zákoníku), pouze s drobnými věcnými jazykovými a systematickými změnami.

Důvodová zpráva k novele, podle které vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem (zákon č. 460/2016 Sb.):
Navržená změna reaguje na problémy, jež se v praxi vyskytují při aplikaci poslední věty § 441 odst. 2 OZ. O uvedeném svědčí četné návrhy a podněty k novelizaci tohoto ustanovení, které obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (např. ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, České národní banky a mnohých dalších, včetně mnoha podnětů z právní praxe). Návrh reaguje také na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, uveřejněné pod číslem 43/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval otázkou formy plné moci ve vztahu k založení společnosti s ručením omezeným. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí dobral závěru, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 ZOK, tudíž postačí, dostojí-li se formě normované v § 6 odst. 1 ZOK. Dané rozhodnutí založilo legitimní očekávání adresátů norem ve vztahu k právním jednáním vypočteným v § 6 odst. 1 ZOK. Současně však vyvolalo otázky, na které další případy lze jeho závěry případně vztáhnout. Zároveň se dané rozhodnutí setkalo se značnou kritikou odborné veřejnosti, které zpochybnila jeho argumentační východiska. Zejména byl kritizován závěr, že „Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil.“. V opozici k tomuto závěru bylo poukazováno na ustanovení § 582 OZ, které stanovuje sankci neplatnosti při nesplnění požadavku formy právního jednání předepsaného zákonem, aniž by byl dán prostor pro úvahu, zda neplatnost vyžaduje smysl a účel zákona (K tomu srov. Čech, P. Ještě k požadavku notářského zápisu o plné moci. Právní rádce, 2015, č. 3, s. 34 a násl.). Cílem návrhu je tedy nastolit právní jistotu do otázky formy plné moci pro právní jednání činěná ve formě veřejné listiny, zjednodušit právní styk a snižovat náklady při něm osobám vznikající. Navzdory původnímu záměru Ministerstva spravedlnosti, které navrhovalo zrušit požadavek plné moci ve formě veřejné listiny pouze ve vnitřních věcech obchodních korporací, bylo vládou na základě požadavků členů Legislativní rady vlády rozhodnuto, že ve všech případech, kdy zákon pro právní jednání vyžaduje formu veřejné listiny, postačí plná moc v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Návrh se tedy vědomě odklání od dosavadní koncepce obsažené v ustanovení § 441 odst. 2 OZ. Tím nemá být dotčena speciální úprava (Srov. ustanovení § 168 odst. 1, § 399 a § 635 odst. 2 ZOK, podle nichž plná moc pro zastupování na valné hromadě, resp. členské schůzi, musí být udělena písemně, přičemž zákon má zjevně na mysli prostou písemnou formu).

V pozadí navrhovaného plošného řešení stojí přesvědčení, že plynulost právního styku a nezbytnost snižovat transakční náklady jsou hodnotami, které je v daném případě zapotřebí upřednostnit před ochranou osoby zmocnitele. Ta by měla být dostatečně poskytnuta požadavkem na písemnou formu plné moci s úředně ověřeným podpisem, která zabezpečuje ověření totožnosti zmocnitele. Dále by měla být tato ochrana poskytnuta v dostatečné míře tím, že samo právní jednání, k němuž plná moc směřuje, má být činěno ve formě veřejné listiny. Notář by se tedy měl, nakolik to lze rozumně požadovat, přesvědčit o rozsahu zástupčího oprávnění zmocněnce, respektive vůli zmocnitele, popřípadě o dalších okolnostech (např. zda lze usuzovat na možný zájmový střet zastoupeného a zástupce atd.). Dalším argumentem pro navržené plošné řešení je závěr, že nelze v otázce formy plné moci vést přesvědčivou dělící čáru mezi obchodními korporacemi a osobami na nich participujícími, které by měly s ohledem na požadovanou profesionalitu podléhat benevolentnějšímu režimu, a dalšími formami právnických osob a právními případy, u nichž by byla zapotřebí plná moc v přísnější formě.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

(2)

Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a mohla vědět.

Komentáře

28/01/2014 / František Čech

zánik zmocnění při zániku…

0
31/10/2017 / Admin Tým

§ 33b SOZ - zdroj inspirace

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0
(1)

Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel nebo jeho právní nástupce.

(2)

Zmocněnec vydá bez zbytečného odkladu po zániku zmocnění vše, co mu zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal. Zemřel-li zmocněnec, má vůči zmocniteli tuto povinnost každý, kdo má tyto věci u sebe.

Komentáře

31/10/2017 / Admin Tým

§ 33b odst. 6 SOZ - zdroj…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 441 až 449

0

Partie osnovy, věnovaná úpravě zastoupení, upravuje ve své druhé části (Díl 2 Hlavy III) smluvní zastoupení, označované v platném zákoníku nesprávně jako „zastoupení na základě plné moci“. Nesprávnost spočívá v tom, že právní důvod vzniku tohoto zastoupení představuje smlouva o zastoupení, nikoli plná moc. Plná moc má funkci jen jako potvrzení zastoupeného o tom, že zastoupení bylo ujednáno a vzniklo. Jinak návrh vychází z právní úpravy dosavadní (§ 31 až 33b stávajícího občanského zákoníku), pouze s drobnými věcnými jazykovými a systematickými změnami.

Důvodová zpráva k novele, podle které vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem (zákon č. 460/2016 Sb.):
Navržená změna reaguje na problémy, jež se v praxi vyskytují při aplikaci poslední věty § 441 odst. 2 OZ. O uvedeném svědčí četné návrhy a podněty k novelizaci tohoto ustanovení, které obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (např. ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, České národní banky a mnohých dalších, včetně mnoha podnětů z právní praxe). Návrh reaguje také na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, uveřejněné pod číslem 43/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval otázkou formy plné moci ve vztahu k založení společnosti s ručením omezeným. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí dobral závěru, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 ZOK, tudíž postačí, dostojí-li se formě normované v § 6 odst. 1 ZOK. Dané rozhodnutí založilo legitimní očekávání adresátů norem ve vztahu k právním jednáním vypočteným v § 6 odst. 1 ZOK. Současně však vyvolalo otázky, na které další případy lze jeho závěry případně vztáhnout. Zároveň se dané rozhodnutí setkalo se značnou kritikou odborné veřejnosti, které zpochybnila jeho argumentační východiska. Zejména byl kritizován závěr, že „Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil.“. V opozici k tomuto závěru bylo poukazováno na ustanovení § 582 OZ, které stanovuje sankci neplatnosti při nesplnění požadavku formy právního jednání předepsaného zákonem, aniž by byl dán prostor pro úvahu, zda neplatnost vyžaduje smysl a účel zákona (K tomu srov. Čech, P. Ještě k požadavku notářského zápisu o plné moci. Právní rádce, 2015, č. 3, s. 34 a násl.). Cílem návrhu je tedy nastolit právní jistotu do otázky formy plné moci pro právní jednání činěná ve formě veřejné listiny, zjednodušit právní styk a snižovat náklady při něm osobám vznikající. Navzdory původnímu záměru Ministerstva spravedlnosti, které navrhovalo zrušit požadavek plné moci ve formě veřejné listiny pouze ve vnitřních věcech obchodních korporací, bylo vládou na základě požadavků členů Legislativní rady vlády rozhodnuto, že ve všech případech, kdy zákon pro právní jednání vyžaduje formu veřejné listiny, postačí plná moc v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Návrh se tedy vědomě odklání od dosavadní koncepce obsažené v ustanovení § 441 odst. 2 OZ. Tím nemá být dotčena speciální úprava (Srov. ustanovení § 168 odst. 1, § 399 a § 635 odst. 2 ZOK, podle nichž plná moc pro zastupování na valné hromadě, resp. členské schůzi, musí být udělena písemně, přičemž zákon má zjevně na mysli prostou písemnou formu).

V pozadí navrhovaného plošného řešení stojí přesvědčení, že plynulost právního styku a nezbytnost snižovat transakční náklady jsou hodnotami, které je v daném případě zapotřebí upřednostnit před ochranou osoby zmocnitele. Ta by měla být dostatečně poskytnuta požadavkem na písemnou formu plné moci s úředně ověřeným podpisem, která zabezpečuje ověření totožnosti zmocnitele. Dále by měla být tato ochrana poskytnuta v dostatečné míře tím, že samo právní jednání, k němuž plná moc směřuje, má být činěno ve formě veřejné listiny. Notář by se tedy měl, nakolik to lze rozumně požadovat, přesvědčit o rozsahu zástupčího oprávnění zmocněnce, respektive vůli zmocnitele, popřípadě o dalších okolnostech (např. zda lze usuzovat na možný zájmový střet zastoupeného a zástupce atd.). Dalším argumentem pro navržené plošné řešení je závěr, že nelze v otázce formy plné moci vést přesvědčivou dělící čáru mezi obchodními korporacemi a osobami na nich participujícími, které by měly s ohledem na požadovanou profesionalitu podléhat benevolentnějšímu režimu, a dalšími formami právnických osob a právními případy, u nichž by byla zapotřebí plná moc v přísnější formě.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback