Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 559 až 564

0
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 559 až 564

0
16/04/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
17/12/2014 / Česká advokátní…

Stanovisko ČAK k tzv. malé…

0
09/08/2014 / Admin Tým

§ 36 SOZ – zdroj inspirace

0
(1)

K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

(2)

Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 559 až 564

0

Jak chápete (bylo to stejně formulováno i ve starém ObčZ) odkaz § 561 odst. 1 na jiný právní předpis, který má stanovit, jak se elektronicky podepisuje písemnost? Je jasné, že to směřuje k zák. č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, tím ale jistota končí: splní obyčejný e-mail podmínky těchto ustanovení?

Diskuze
[1] Ctibor Brančík / 18. 10. 2013 / Re: písemná forma jednání a e-mail

Můj názor je ten, že v souladu s § 562/1 email písemné formě vyhoví. Elektronicky podepsat, tak aby to vyhovovalo požadavkům zákona o elektronickém podpisu, jej lze také. Nelze však dle mne s ohledem na § 561/2 dosáhnout toho, že by se v emailu objevily elektronické podpisy více stran na téže listině. Každý email je totiž samostatnou datovou zprávou. Pokud jde o to, zda je obecně přípustné uskutečňovat právní jednání písemně emailem, který není elektronicky podepsán, na to myslím také odpovídá § 562/1 (a to tak, že ano).

[2] Matúš Tutko / 18. 10. 2013 / reakce na: [1] / RE: písemná forma jednání a e-mail

Bude obyčejný email splňovat požadavek na určitost jednající osoby – § 562/1? Z mého pohledu to ze zákona nevyplývá a zákon vodítko k posouzení tohoto pojmu ani nedává. NOZ vychází z principu neformálnosti, kdy písemnou formu zákon stanovuje pro konkrétní – vybrané právní jednání (např. nakládání s nemovitostmi, ručitelské prohlášení, uznání dluhu). Z toho pro mě vyplývá snaha zákonodárce chránit jak samotné subjekty těchto specifických vztahů, tak i dotčené třetí osoby. Při výkladu v souladu s §2/2 NOZ (smysl a účel zákona) se domnívám, že i požadavek na písemnou formu bude interpretován spíš restriktivně a obyčejný email nebude tento požadavek písemnosti splňovat právě z důvodu nesplnění podmínky určitosti jednajícího, kdy obyčejný email standardně neposkytuje jistotu dostatečné identifikace odesílatele.

[3] Ctibor Brančík / 21. 10. 2013 / reakce na: [2] / RE: písemná forma jednání a e-mail

Musím vám dát za pravdu a odvolat svůj předcházející zavádějící komentář. Elektronicky nepodepsaný email neposkytuje spolehlivou identifikaci osoby, to je fakt, kterým jsem nesmyslně zcela ignoroval.

[4] Petr Hostaš / 21. 10. 2013 / reakce na: [3] / RE: písemná forma jednání a e-mail

§ 562/1 ovšem nevyžaduje „spolehlivou identifikaci“ ani „určitost“ jednající osoby. Vyžaduje pouze, aby elektronický prostředek umožnil její „určení“. Stejně jako uvedení jména a příjmení v listině může jednající osobu určovat (František Vomáčka), ale ještě ji nemusí spolehlivě identifikovat (nevíme, zda v listině jedná skutečně František Vomáčka), platí to i pro elektronické prostředky, tedy i pro e-maily. Pokud z e-mailu bude vyplývat jméno a příjmení odesílatele (byť třeba jen tím, že tyto údaje budou obsaženy v e-mailové adrese), bude e-mail „určovat“ jednající osobu. Samozřejmě to nebude platit, pokud bude adresa jednající osoby třeba asdf456@sezn*m.cz. Požadavek na formu nelze směšovat s požadavkem na jednoznačnou identifikaci jednající osoby (analogie s podvrženou listinou s falešným podpisem). A jinou věcí pak samozřejmě je také důkazní síla takového e-mailu.

[5] Robert Pelikán / 23. 10. 2013 / reakce na: [4] / RE: písemná forma jednání a e-mail

No, mně se zdá, že NOZ v komentovaném ustanovení požaduje „podpis“, to určitě není jen prosté uvedení jména a příjmení, jak už tu bylo řečeno. Co ale ten podpis je? Zákon o elektronickém podpisu nám toho totiž moc neříká. Podle něj jsou elektronickým podpisem „údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě“. Jak moc „jednoznačné“ to ověření musí být, ovšem nevíme. Víme jen, že ne tak jednoznačné, jak je tomu v případě „zaručeného elektronického podpisu“, který je vymezen v písmenu b) § 2. Pomoci nám může směrnice (99/93/ES). Ta vymezuje elektronický podpis jako „údaj v elektronické podobě, který je připojen či logicky spojen s jinými elektronickými daty a který slouží jako metoda ověření pravosti“. To není příliš přísný požadavek. Prostý e-mail obsahuje tzv. meta-data, která uživatel normálně nevidí, ze kterých ale lze např. zjistit, odkud byl e-mail skutečně odeslán a kdy. Mohou tato data být prohlášena za „elektronický podpis“? Domnívám se, že ano. Spolehlivost elektronického podpisu bychom měli porovnávat se spolehlivostí podpisu obyčejného, popřípadě technických náhrad jinak dovolených. Zde si všimněme, že starý občanský zákoník prohlašoval za „podepsanou“ i zprávu odeslanou dálnopisem (pro obsoletnost bylo v NOZ vypuštěno), ačkoliv zde jsme měli jen jistotu (a ani to ne úplnou), že zpráva odešla z přístroje daného čísla. To se mi jeví zcela ekvivalentní s uvedenými metadaty e-mailu. Takže můj závěr je, že obyčejný e-mail je automaticky opatřen (prostým) elektronickým podpisem ve smyslu zákona o elektronickém podpisu a splňuje tedy podmínky NOZ pro písemnou formu. To je ale závěr odporující převládajícímu názoru, proto bych jej tu rád podrobil větší diskusi.

[6] Petr Hostaš / 23. 10. 2013 / reakce na: [5] Robert Pelikán / RE: písemná forma jednání a e-mail

Neřekl bych, že tento závěr odporuje převládajícímu názoru – viz třeba Polčák, Bulettin advokacie 7–8/2011, str. 56: „… i jednoduchý elektronický podpis plnící jen slabě identifikační funkci je zákonem považován za elektronický podpis a má specifické právní účinky. Jakákoli data označující původce příslušného dokumentu, byť by se jednalo i jen o automatickou patičku doplňovanou e-mailovým klientem, tedy mají základní účinky podpisu a elektronický dokument pak je i v těchto případech na základě zákonného odkazu podepsán.“

[7] Robert Pelikán / 24. 10. 2013 / reakce na: [6] / RE: písemná forma jednání a e-mail

No, Polčák mluví o patičce ve smyslu přednastaveného sign-off, to podle mne pravdu nemá, protože takový prostý kus textu nic ani nejslaběji neautentifikuje. Ta metadata (header emailu) jsou ale odlišná v tom, že skutečně identifikují, z jakého stroje mail přišel, tedy autentifikují…

[8] Roman Růžička / 23. 7. 2016 / reakce na: [7] Robert Pelikán / RE: písemná forma jednání a e-mail

Předchozí právní úprava umožňovala učinit písemný právní úkon dálnopisem nebo telegrafem, aniž by kladla další podmínku v podobě nutnosti umožnit „zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila“. Tato podmínka musela být ovšem splněna při učinění úkonu elektronickými prostředky. Elektronický písemný právní úkon bylo možné učinit tedy pouze prostřednictvím el. podpisu dle zvl. p. úpravy nebo dle OZ, a to pouze za splnění podmínky určitelnosti osoby a obsahu úkonu. Srovnání s dálnopisem proto není na místě, neboť v případě tohoto prostředku zákonodárce výslovně toleroval praktickou nemožnost určení osoby činící úkon za pomoci tohoto prostředku, přičemž úkony takto učiněné dával naroveň úkonům písemným.

E-mail jistě není mechanický prostředek. Nelze ani s jistotou říct, kdo e-mail odeslal. Informace o IP adrese, jménu obsaženém v názvu e-mailové schránky atp. potřebnou jistotu nedávají. E-mail je tedy el. prostředek, ale neumožňuje určení osoby, která jej odeslala (projevila jeho prostřednictvím svou vůli), a proto jím lze činit pouze jiné než písemné p. úkony. Při písemném právním jednání jde tedy prakticky pouze o způsobilý nosič elektronického obsahu opatřeného el. podpisem. Samotné opatření určitých el. dat el. podpisem totiž ještě nemá (nejde-li o jednostranný p. úkon) účinky. K tomu, aby měl projev vůle učiněný prostřednictvím el. podpisu právní účinky, je třeba, aby došel druhé straně. A právě pro tento účel slouží e-mail. Není vůbec rozhodné, kdo, odkud (IP adresa) a z jaké e-mailové adresy mail posílá. Odeslání e-mailu totiž není písemným právním úkonem, tím je pouze akt opatření určitých k tomu způsobilých el. dat el. podpisem. Role e-mailu je tedy věrná svému jménu a odpovídá roli pošťáka při doručování listin.

Současná právní úprava je přísnější. „Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Podmínka určitelnosti jednající osoby se totiž vztahuje i k projevům vůle za pomoci technických, nejen elektronických prostředků. V současnosti by tedy úkon učiněný dálnopisem či telegraficky nikdy nemohl být považován za písemný. Tak by tomu mohlo být pouze v případě, že by byly tyto prostředky považovány za prostředky mechanické, tj. patrně prostředky určité podmnožiny prostředků technických, a to za splnění podmínky obvyklosti.

Otázkou tedy spíše je, jaký prostředek je elektronický, jaký mechanický a jaký technický a přitom ne mechanický ani elektronický. Podmínky pro jejich užití při zachování písemné formy se totiž různí.

[9] Rostislav Šívara / 29. 7. 2016 / reakce na: [8] / RE: písemná forma jednání a e-mail

Některé výše uvedené argumenty svědčí o tom, jak my právníci nereflektujeme realitu komunikace ve 21. století. Pokusím se místo akademických argumentů o praktického srovnání obou forem s hlediska rozpoznání pisatele. Ani u běžného dopisu (a to ani doporučeného) nelze ani s jistotou říct, kdo jej napsal (odeslal). Můžu jít na poštu a odeslat dopis panu Robertu Pelikánovi jako Roman Růžička. Pan Pelikán zřejmě podpis pana Růžičky nikdy neviděl, a i kdyby jej viděl, tak pokud s ním nekoresponduje pravidelně dopisy, tak si jeho podpis nebude pamatovat. Informace o odesílateli v levém horním horu dopisu natož údaje v doručence potřebnou jistotu o odesílateli nedávají. Při zasílání obyčejného ani doporučeného dopisu totiž pošta po odesílateli občanský průkaz nepožaduje. Lze tedy shrnout, že dopis neumožňuje jednoznačné určení osoby, která jej odeslala, přitom ale právo s ním takové účinky spojuje. Naopak, pokud panu Pelikánovi dojde e-mail od pana Růžičky či jiného pro něj neznámého člověka, může pan Pelikán vygooglovat e-mailovou adresu odesílatele. Ve většině případů bude mít tato e-mailová adresa nějakou historii, často dojde k nalezení velmi podrobných údajů o odesílateli. Pokud použitá e-mailová adresa historii mít nebude, zřejmě adresát e-mailu zbystří a zkusí kontaktovat údajného odesílatele na jiné e-mailové adrese či telefonu (nalezené vyhledávačem). Ano, lze technicky provést, že někdo cizí pošle e-mail a ten se bude tvářit jako, že je z mé e-mailové adresy, ale toto je schopno provést tak 0,001% české populace. Kdežto výše uvedený postup zaslání dopisu jménem jiného zvládne nadpoloviční většina. Domnívám se proto, že právo by nemělo bojovat s realitou, ale reflektovat skutečnost, že elektronické zprávy (email, sms, chat, whats up atd.), jsou dominantním způsobem komunikace. Pokud jde o akademické argumenty, doporučuji nahlédnout do rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4093/2015, ze dne 3. 5. 2016, který řešil formu právního úkonu učiněného prostřednictvím telefaxu. Soud vyslovil závěr, že právní úkon učiněný prostřednictvím telefaxu splňuje požadavek písemné formy, jestliže je podepsán osobou, která tento úkon činí. Sice zde soud rozhodoval dle SOZ, nicméně domnívám se, že s ohledem na téměř shodnou úpravu v § 40/4 SOZ a § 562/1 NOZ jsou závěry použitelné i v současné právní úpravě. Dle mého názoru tedy i e-mail s přiloženým naskenovaným dopisem splňuje požadavky § 561 a 562/1 NOZ a je písemným jednáním.

09/08/2014 / Admin Tým

§ 40 a 46 SOZ – zdroj inspirace

0
(1)

Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

(2)

Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 559 až 564

0
20/07/2016 / Rostislav Šívara

Právní úkon učiněný telefaxem

0
(1)

Pokud v písemné formě právně jedná ten, kdo nemůže číst a psát, ale je schopen seznámit se s obsahem právního jednání pomocí přístrojů či speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, opatří listinu podpisem; není-li s to se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího.

(2)

O svědcích platí § 39 obdobně.

(3)

Nelze-li postupovat podle odstavce 1, vyžaduje se k jednání osoby, která nemůže číst a psát, forma veřejné listiny. Taková forma se vyžaduje i tehdy, stanoví-li zákon, že projev vůle jednajícího musí být na listině napsán vlastní rukou. Je-li toho jednající schopen, připojí na zápis o svém právním jednání vlastní znamení.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 559 až 564

0
11/08/2013 / Eva Haisová

Způsobilost být svědkem…

3

Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 559 až 564

0
12/04/2014 / Roman Kramařík

Písemnou smlouvu lze změnit i…

0
22/04/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Kalendář akcí

Na některé z těchto akcí je pro omezený počet autorů píšících na www.obczan.cz volný nebo zvýhodněný vstup. Máte-li o něj zájem, napište nám na redakce@obczan.cz

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 3074: Re- NOZ § 3074: NOZ na staré nájemní smlouvy - změna poměrů

Zřejmě máte na mysli nájem bytu. Spíše než podle § 1765 bych postupoval podle § 3074 odst. 2 či…
12/09/2016 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 2254: RE: retroaktivita úročení?

A to že si sjednám nižší úrok než je ona „zákonná sazba“, to není zkracující jednání podle §2235?
30/08/2016 / Pavel

NOZ § 561: RE: písemná forma jednání a e-mail

Některé výše uvedené argumenty svědčí o tom, jak my právníci nereflektujeme realitu komunikace ve…
29/07/2016 / Rostislav Šívara

Poslední komentáře

ZOK § 448: Původní znění § 448 do účinnosti novely (tj. do 14. ledna 2017)

(1) Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy. (2) Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. (3) Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu. (4) Neobsahují-li stanovy nebo smlouva…
14/01/2017 / Admin Tým 0

NOZ § 3033: Původní znění § 3033 odst. 1 do účinnosti novely (tj. do 30.…

Osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona omezena,…
02/01/2017 / Admin Tým 0

NOZ § 419: Definice spotřebitele ve vazbě na zajištění závazků podnikatele

David Šimonek, partner Baker&McKenzie s.r.o., advokátní kancelář Definice spotřebitele a podnikatele v NOZ na první pohled ponechává prostor pro jakousi třetí sběrnou kategorii osob, které…
11/12/2016 / David Šimonek 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

NOZ § 2894: 7 As 95/2015 - 49, NSS – Škoda způsobená státu odvodem za porušení…

Právní věta: Ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, podmiňuje odpovědnost vojáka za škodu tím, že škoda vznikla státu, nikoliv dílčí organizační složce státu. Měl…
09/09/2016 / Tomáš Král 0

NOZ § 732: NS 20 Cdo 4368/2015

Analytická právní věta Exekuci na majetek patřící do SJM lze vést pro dluh, který vznikl jednomu z manželů před uzavřením manželství, pouze tehdy, pokud vymáhaný dluh vznikl po 1.1.2014, třebaže to…
23/06/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback