Tento zákon upravuje v poměrech s mezinárodním prvkem

  1. právním řádem kterého státu se řídí soukromoprávní poměry včetně používání jiných předpisů než určeného rozhodného práva,
  2. právní postavení cizinců a zahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech,
  3. pravomoc a postup soudů a jiných orgánů při úpravě poměrů uvedených v písmenech a) a b) a rozhodování o nich včetně postupu v řízení, jestliže je mezinárodní prvek jen v řízení samotném,
  4. uznávání a výkon cizích rozhodnutí,
  5. právní pomoc ve styku s cizinou,
  6. některé záležitosti týkající se úpadku,
  7. některé záležitosti týkající se rozhodčího řízení včetně uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0

Zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie1).

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2

0

§ 3

3 0
Editor: Petr Bříza

Nutně použitelná ustanovení právních předpisů
Ustanovení tohoto zákona nebrání použití těch ustanovení českého právního řádu, kterých je nutné v mezích jejich předmětu úpravy použít vždy bez ohledu na to, kterým právním řádem se řídí právní poměry, v nichž se projeví účinky použití takových ustanovení.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3

0

Zákon ve své podstatě nedefinuje, co se rozumí nutně použitelným ustanovením, respektive se jedná o definici kruhovou. Zákon totiž zjednodušeně říká, že nebrání použití ustanovení českého práva, kterých je třeba použít vždy, a to bez ohledu na právo pro daný poměr rozhodné. Nutně použitelnými ustanoveními ve smyslu § 3 ZMPS jsou tedy ta ustanovení českého právního řádu, kterých je v mezích jejich předmětu úpravy nutno použít vždy; jejich použití nemůže bránit skutečnost, že právní poměr, do něhož tato ustanovení zasahují (jejž ovlivňují), se řídí jiným rozhodným právem než českým. Slovy teorie se jedná o „normy, které nemohou být v mezích svého předmětu úpravy zásadně zaměněny či nahrazeny cizím právem“ (Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 7., opravené a doplněné vydání. Brno, Plzeň : Doplněk, Aleš Čeněk, 2009, s. 236).

Český soud tak bude muset tyto normy použít bez ohledu na to, že se jedná o soukromoprávní poměr s mezinárodním prvkem a že pro něj zákon stanoví jako právo rozhodné cizí právní řád. Použití těchto norem se nelze vyhnout ani volbou práva (podrobně Bříza, P. Volba práva a volba soudu v mezinárodním obchodě. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, s. 6 a násl.; též srov. komentář k § 87 ZMPS).

Ustanovení § 3 ZMPS se týká použití českých nutně použitelných norem, tedy norem práva soudu (legis fori). I když to zákon výslovně neuvádí, je nepochybné, že stejný režim budou mít i přímo použitelná ustanovení práva EU, budou-li splňovat znaky norem nutně použitelných, neboť přímo použitelná ustanovení práva EU jsou pro české soudy závazná obdobným způsobem jako právo české a jsou z tohoto pohledu součástí legis fori (v podrobnostech srov. Bobek, M., Bříza, P., Komárek, J. Vnitrostátní aplikace práva Evropské unie. Praha : C. H. Beck, 2011, kap. 1–7).

Klíčovou otázkou, kterou zákon bohužel neřeší, nicméně zůstává, jaké normy mají být považovány za ty, které je nutno v mezích jejich předmětu úpravy použít vždy, a to bez ohledu na rozhodné právo.

Důvodová zpráva mezi tato ustanovení řadí „zejména některé normy správního a finančního práva, které např. uzavření určité smlouvy podrobují udělení úředního povolení, popřípadě je zakazují apod.“. Jako konkrétnější příklady pak uvádí ustanovení DevZ, předpisů správního práva upravujících dovoz a vývoz zboží, jakož i zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který stanoví lhůty platebního styku. Podle důvodové zprávy je třeba za tato ustanovení považovat i ustanovení na ochranu spotřebitele (např. zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru), jestliže mají být použita v souladu s nařízením Řím I. Přinejmenším v tomto posledním ohledu je důvodová zpráva nepřesná, neboť v režimu spotřebitelských smluv podle nařízení Řím I se v zájmu spotřebitele použijí jakékoliv obyčejné kogentní normy právního řádu jeho bydliště, tj. jakékoliv normy na ochranu spotřebitele, od nichž se nelze smluvně odchýlit. Ustanovení § 3 ZMPS naproti tomu nepochybně mluví o nutně použitelných, tedy v terminologii nařízení Řím I (jakož i Řím II) imperativních, normách, jež je nutno vykládat mnohem restriktivněji a není možné je bez dalšího zaměňovat s obyčejnými kogentními normami. Ostatně skutečnost, že § 3 upravuje imperativní normy ve smyslu nařízení Řím I a Řím II, vyplývá i ze samotné důvodové zprávy.

Právě uvedené neznamená, že by normy na ochranu spotřebitele nemohly nikdy splňovat požadavky kladené na nutně použitelná ustanovení. Musí se však jednat o normy, které v daném případě činí více, než jen vyvažují nerovnováhu stran v soukromoprávních vztazích. Musí s nimi vždy být spojena ochrana nějakého výrazného veřejného zájmu. Nejvyšší soud v tomto směru hovoří o normách, pro něž je rozhodný „zásadní a nenahraditelný společenský význam předmětu jejich právní úpravy“ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4196/2007). V citovaném případě Nejvyšší soud odmítl považovat za imperativní ustanovení ZPr týkající se způsobu ukončení pracovního poměru. Ostatně i předpisy práva EU, jimž by měl § 3 ZMPS podle důvodové zprávy „odpovídat“, tyto normy vymezují jako ustanovení na ochranu zásadních veřejných zájmů, jejichž použití nastává výjimečně (srov. blíže níže v části IV).

To jen potvrzuje výše naznačené, že rozhodně zdaleka ne každá kogentní norma českého právního řádu bude zároveň i normou nutně použitelnou. Nutně použitelné ustanovení totiž musí chránit nejen individuální, soukromý, zájem, ale vždy též i určitý zájem veřejný, nebo musí odrážet zřejmý úmysl být aplikováno i v situaci s mezinárodním prvkem, v situaci přesahující území českého státu, a to i tehdy, když samy české kolizní normy určují jako rozhodný cizí právní řád. Nutně použitelnými ustanoveními tak zpravidla nebudou kogentní normy obsažené v soukromoprávních předpisech. Naproti tomu v předpisech veřejnoprávních nalezneme nutně použitelná ustanovení častěji. Samozřejmě, aby byla vůbec relevantní ve smyslu § 3 ZMPS, musejí zasahovat do oblasti, kterou zákon upravuje, tedy mít důsledky pro právní postavení účastníků soukromoprávních poměrů. Mezi nutně použitelná ustanovení se tak zpravidla řadí regulace kartelů a protisoutěžního chování obecně, dovozní, resp. vývozní omezení, ochrana devizových a monetárních zdrojů, předpisy chránící životní prostředí, pravidla týkající se cenných papírů a trhu s nimi nebo omezení vývozu kulturních památek, stavební či požární předpisy, ale dříve i třeba zásadní ustanovení ZOR. Lze říci, že jako podpůrné vodítko pro určení, zda se jedná o imperativní ustanovení, může sloužit skutečnost, zda daný stát přiznává porušení zájmu chráněného danou normou trestněprávní ochranu.

Toto je redakčně upravený výňatek z komentáře C. H. Beck k ZMPS (Bříza, P., Břicháček, T., Fišerová, Z., Horák, P., Ptáček, L., Svoboda, J. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, 767 s.).

Plná verze komentáře je dostupná v eShopu C. H. Beck. a rovněž v systému Beck-online.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
02/12/2014 / Petr Bříza

K nutně použitelným normám…

0
02/12/2014 / Petr Bříza

Terminologie a vztah ke…

0
Editor: Petr Bříza

Ustanovení zahraničního právního řádu, jehož se má použít podle ustanovení tohoto zákona, nelze použít, jestliže by se účinky tohoto použití zjevně příčily veřejnému pořádku. Ze stejných důvodů nelze uznat cizí rozhodnutí, cizí soudní smír, cizí notářskou a jinou veřejnou listinu, cizí rozhodčí nález, nebo provést procesní úkon k dožádání z ciziny, anebo uznat právní poměr nebo skutečnost, které vznikly v cizině nebo podle zahraničního právního řádu.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 4

0
19/11/2014 / Petr Bříza

K výhradě veřejného pořádku…

0
19/11/2014 / Petr Bříza

Vztah k právu EU

0
19/11/2014 / Petr Bříza

K pojmu veřejného pořádku obecně

0
19/11/2014 / Petr Bříza

Konkrétní situace, kdy je třeba…

0
Editor: Petr Bříza

Nepřihlíží se ke skutečnostem vytvořeným nebo předstíraným záměrným jednáním v úmyslu, aby se těch ustanovení tohoto zákona, od nichž se nelze odchýlit ujednáním stran, nepoužilo nebo aby se jich použilo jinak, než kdyby takto vytvořené nebo předstírané skutečnosti nebyly.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 5

0
02/12/2014 / Petr Bříza

K obcházení zákona obecně

0
02/12/2014 / Petr Bříza

Podstata pojmu obcházení zákona

0
02/12/2014 / Petr Bříza

Vztah ustanovení k právu EU

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback