Tento zákon upravuje v poměrech s mezinárodním prvkem

  1. právním řádem kterého státu se řídí soukromoprávní poměry včetně používání jiných předpisů než určeného rozhodného práva,
  2. právní postavení cizinců a zahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech,
  3. pravomoc a postup soudů a jiných orgánů při úpravě poměrů uvedených v písmenech a) a b) a rozhodování o nich včetně postupu v řízení, jestliže je mezinárodní prvek jen v řízení samotném,
  4. uznávání a výkon cizích rozhodnutí,
  5. právní pomoc ve styku s cizinou,
  6. některé záležitosti týkající se úpadku,
  7. některé záležitosti týkající se rozhodčího řízení včetně uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0

Zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie1).

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2

0

§ 3

3 0
Editor: Petr Bříza

Nutně použitelná ustanovení právních předpisů
Ustanovení tohoto zákona nebrání použití těch ustanovení českého právního řádu, kterých je nutné v mezích jejich předmětu úpravy použít vždy bez ohledu na to, kterým právním řádem se řídí právní poměry, v nichž se projeví účinky použití takových ustanovení.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3

0
02/12/2014 / Petr Bříza

Vymezení a příklady nutně…

0
02/12/2014 / Petr Bříza

K nutně použitelným normám…

0
02/12/2014 / Petr Bříza

Terminologie a vztah ke…

0
Editor: Petr Bříza

Ustanovení zahraničního právního řádu, jehož se má použít podle ustanovení tohoto zákona, nelze použít, jestliže by se účinky tohoto použití zjevně příčily veřejnému pořádku. Ze stejných důvodů nelze uznat cizí rozhodnutí, cizí soudní smír, cizí notářskou a jinou veřejnou listinu, cizí rozhodčí nález, nebo provést procesní úkon k dožádání z ciziny, anebo uznat právní poměr nebo skutečnost, které vznikly v cizině nebo podle zahraničního právního řádu.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 4

0
19/11/2014 / Petr Bříza

K výhradě veřejného pořádku…

0
19/11/2014 / Petr Bříza

Vztah k právu EU

0

1. Tradiční institut mezinárodního práva soukromého

Veřejný pořádek je tradičním institutem mezinárodního práva soukromého. Obsahují jej právní řády prakticky všech států ať již výslovně upravený nebo používaný soudní praxí (Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 7., opravené a doplněné vydání. Brno, Plzeň : Doplněk, Aleš Čeněk, 2009, s. 193). Operují s ním též mezinárodní smlouvy a předpisy Evropské unie. Někteří dokonce možnost výhrady veřejného pořádku považují za obecný právní princip, kterého se lze dovolat, i kdyby kolizní normy legis fori tuto možnost explicitně neupravovaly (srov. Mills, A. The Dimensions of Public Policy in Private International Law. Journal of Private International Law, 2008, Vol. 4, No. 2, s. 201).

Klasicky je veřejný pořádek vnímán jako teritoriálně omezený koncept, jehož konkrétní náplň a výklad jsou vázány na konkrétní stát a mohou se měnit v čase (Kessedjian, C. Public Order in European Law. Erasmus Law Review, Vol. 1, No. 1, 2007, s. 28). Veřejný pořádek je kategorie, která je odvislá od hodnot uznáváných v daném civilizačním okruhu a konkrétním státě. V různých právních řádech tudíž nacházíme různá vymezení a odlišné odstíny, druhy a formy tohoto institutu.

Nakolik je možno zobecnit přístupy v různých právních řádech, veřejný pořádek zahrnuje základní zásady a hodnoty právního řádu, základní zájmy státu a společnosti.

Např. rakouský spolkový zákon o mezinárodním právu soukromém definuje veřejný pořádek jako „základní hodnoty rakouského právního řádu“ (Bundesgesetz vom 15. Juni 1978 über das internationale Privatrecht, § 6). V německém právu je veřejný pořádek vymezen jako „základní zásady německého práva“, přičemž je kladen zvláštní důraz na základní práva (Einführungsgesetz zum Bürgerlichen Gesetzbuche, čl. 6). Soudní dvůr konstatuje, že výhradu veřejného pořádku lze aplikovat jen „v případě skutečné a dostatečně závažné hrozby, kterou je dotčen základní společenský zájem“ (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 14. 10. 2004, C-36/02, Omega, Sb. rozh. s. I-9609, bod 30). Z toho lze vyvodit, že samotný pojem veřejného pořádku chápe jako „základní zájmy společnosti“.

Lze podle nás souhlasit s obecným názorem, že i v případě výhrady veřejného pořádku je třeba podobně jako u imperativních (nutně použitelných) norem před její aplikací přihlédnout k vazbě sporu na dané forum a jeho zájmy, a že tedy čím vzdálenější vztah chráněného zájmu od předmětu sporu a čím méně univerzálně je sdílená hodnota, kterou daný stát (v tomto případě Česká republika) chrání, tím zdrženlivější by soudce při aplikaci výhrady veřejného pořádku měl být (Mills, A. The Dimensions of Public Policy in Private International Law. Journal of Private International Law, 2008, Vol. 4, No. 2, zejm. s. 210 a násl.; podobné naznačuje i Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 7., opravené a doplněné vydání. Brno, Plzeň : Doplněk, Aleš Čeněk, 2009, s. 196).

2. Vymezení veřejného pořádku v českém právu

Zákon v komentovaném ani žádném jiném ustanovení pojem veřejného pořádku nedefinuje. Důvodová zpráva nicméně předpokládá kontinuitu s vymezením v ZMPS 1963 (§ 36), podle něhož tento pojem obnáší zásady společenského a státního zřízení České republiky a jejího právního řádu, na nichž je nutno bez výhrady trvat.

Za základní zásady společenského a státního zřízení v ČR je třeba považovat zejména ty, jejichž zachování směřuje k uspokojování základních zájmů státu a společnosti a zásady právního státu. Právními předpisy, jejichž obsah může vést k použití výhrady veřejného pořádku, jsou zejména předpisy, které tvoří součást ústavního pořádku. Výhrada veřejného pořádku je výjimečný prostředek, k jehož použití lze přistupovat jen jako ke krajnímu opatření. Chráněny jsou jen zásady společenského a státního zřízení a právního řádu, které svým významem dosahují takového stupně, že je nutno na nich trvat bezvýhradně (Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 7., opravené a doplněné vydání. Brno, Plzeň : Doplněk, Aleš Čeněk, 2009, s. 195).

Jak zdůrazňuje důvodová zpráva, výhrada veřejného pořádku je obranou proti důsledkům použití zahraničního práva, resp. zahraničních aktů aplikace práva, které jsou v tuzemském prostředí nesnesitelné a neudržitelné. Ustanovení neukládá, aby byly hodnoceny zahraniční právní předpisy či akty aplikace práva, je však nutné hodnotit účinky, které v tuzemsku vyvolá jejich použití.

Pojem veřejného pořádku nezahrnuje v žádném případě všechny kogentní normy. Je také odlišovat jej od nutně použitelných (tzv. imperativních) ustanovení českého práva ve smyslu § 3 ZMPS (viz komentář níže část II oddíl 1 a komentář k § 3 ZMPS).

Spoluautorem tohoto textu je Tomáš Břicháček.

Toto je redakčně upravený výňatek z komentáře C. H. Beck k ZMPS (Bříza, P., Břicháček, T., Fišerová, Z., Horák, P., Ptáček, L., Svoboda, J. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, 767 s.).

Plná verze komentáře je dostupná v eShopu C. H. Beck. a rovněž v systému Beck-online.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
19/11/2014 / Petr Bříza

Konkrétní situace, kdy je třeba…

0
Editor: Petr Bříza

Nepřihlíží se ke skutečnostem vytvořeným nebo předstíraným záměrným jednáním v úmyslu, aby se těch ustanovení tohoto zákona, od nichž se nelze odchýlit ujednáním stran, nepoužilo nebo aby se jich použilo jinak, než kdyby takto vytvořené nebo předstírané skutečnosti nebyly.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 5

0
02/12/2014 / Petr Bříza

K obcházení zákona obecně

0
02/12/2014 / Petr Bříza

Podstata pojmu obcházení zákona

0
02/12/2014 / Petr Bříza

Vztah ustanovení k právu EU

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback