Editor: Petr Bříza
(1)

Jestliže je dána pravomoc českých soudů pro zahájení insolvenčního řízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), vztahuje se toto řízení i na dlužníkův majetek v jiném cizím státě než členském státě Evropské unie, pokud cizí stát přiznává tomuto řízení účinky na svém území, a to v rozsahu přiznání těchto účinků. Insolvenční správce vykonává své pravomoci i na území cizího státu, pokud mu to právní řád tohoto cizího státu umožňuje a v mezích tohoto právního řádu.

(2)

České soudy mohou zahájit a vést insolvenční řízení, jestliže dlužník má v České republice provozovnu, žádá-li o to věřitel s obvyklým pobytem nebo sídlem v České republice nebo vznikla-li pohledávka věřitele při činnosti této provozovny. Účinky řízení jsou v tomto případě omezeny na majetek v České republice.

(3)

Mimo případy, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie6), lze použít jeho kolizních ustanovení o používání právních předpisů přiměřeně.

(4)

Jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, nebo jestliže bylo vůči tomuto účastníkovi vydáno jiné rozhodnutí, nebo proveden jiný zásah orgánu veřejné moci s obdobnými účinky, řídí se práva a povinnosti tohoto účastníka vyplývající z jeho účasti v systému týmž právem, kterým se řídí právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování nebo vypořádání. Volba jiného práva je vyloučena.

(5)

Cizí rozhodnutí ve věcech úpadkového řízení se uznávají za podmínky vzájemnosti, jestliže v cizím státě, ve které byla vydána, jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka a pokud dlužníkův majetek v České republice není předmětem již zahájeného řízení podle odstavce 2. V těchto případech a i jinak, nebylo-li ohledně majetku, který se stal předmětem úpadkového řízení v cizině, zahájeno insolvenční řízení českým soudem, budou dlužníkovy movité věci, které jsou v České republice, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Dlužníkův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z majetkové podstaty a práva zajištěných věřitelů nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 111

0

Komentované ustanovení je úvodním zčásti šesté upravující kolizní a jurisdikční normy pro řízení o úpadku (insolvenční řízení). Obsahuje úpravu, která doplňuje nařízení o úpadku (dále v rámci tohoto výkladu také jen „nařízení“), respektive řeší situace, které nejsou nařízením upraveny (kam jeho působnost nezasahuje). Jde především o vztah k nečlenským státům EU („cizí státy“). ZMPS 1963 podobná ustanovení neobsahoval a neobsahoval je ani InsZ; tato problematika byla částečně řešena ve starém KV (srov. § 69 KV). Komentované ustanovení v odstavci 1 zahrnuje do insolvenčního řízení vedeného podle nařízení i majetek dlužníka v cizím státě. Dále upravuje postavení insolvenčního správce a výkon jeho pravomocí na území cizího státu ve vazbě na právní řád tohoto cizího státu (odstavec 1 věta druhá). Zakládá také pravomoc českých soudů i v tzv. vedlejším insolvenčním řízení omezeném na majetek dlužníka v České republice, je-li hlavní insolvenční řízení vedeno v cizím státě (odstavec 2). Zákonodárce dále umožňuje používání některých kolizních ustanovení nařízení přiměřeně i na případy, na které nařízení přímo nedopadá (odstavec 3). Ustanovení současně řeší následky vydání rozhodnutí o úpadku účastníků platebních a vypořádacích systémů a práva a povinnosti takových účastníků vyplývající z jejich účasti v systému podle práva, kterým se řídí právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování nebo vypořádání (odstavec 4). Konečně v posledním odstavci dochází k vymezení předpokladů uznání cizích rozhodnutí ve věcech úpadkového řízení založených na principu vzájemnosti a řeší se možnosti vydání movitých věcí dlužníka v České republice cizímu soudu.

Spoluautorem tohoto textu je Pavel Horák.

Toto je redakčně upravený výňatek z komentáře C. H. Beck k ZMPS (Bříza, P., Břicháček, T., Fišerová, Z., Horák, P., Ptáček, L., Svoboda, J. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, 767 s.).

Plná verze komentáře je dostupná v eShopu C. H. Beck. a rovněž v systému Beck-online.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
28/11/2014 / Petr Bříza

Nařízení o úpadku a jeho vztah…

0
28/11/2014 / Petr Bříza

Rozšíření pravomoci českých…

0
28/11/2014 / Petr Bříza

Přiměřená aplikace kolizních…

0
28/11/2014 / Petr Bříza

Uznávání rozhodnutí a účinky…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback