Editor: Petr Bříza
(1)

Jestliže je dána pravomoc českých soudů pro zahájení insolvenčního řízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), vztahuje se toto řízení i na dlužníkův majetek v jiném cizím státě než členském státě Evropské unie, pokud cizí stát přiznává tomuto řízení účinky na svém území, a to v rozsahu přiznání těchto účinků. Insolvenční správce vykonává své pravomoci i na území cizího státu, pokud mu to právní řád tohoto cizího státu umožňuje a v mezích tohoto právního řádu.

(2)

České soudy mohou zahájit a vést insolvenční řízení, jestliže dlužník má v České republice provozovnu, žádá-li o to věřitel s obvyklým pobytem nebo sídlem v České republice nebo vznikla-li pohledávka věřitele při činnosti této provozovny. Účinky řízení jsou v tomto případě omezeny na majetek v České republice.

(3)

Mimo případy, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie6), lze použít jeho kolizních ustanovení o používání právních předpisů přiměřeně.

(4)

Jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, nebo jestliže bylo vůči tomuto účastníkovi vydáno jiné rozhodnutí, nebo proveden jiný zásah orgánu veřejné moci s obdobnými účinky, řídí se práva a povinnosti tohoto účastníka vyplývající z jeho účasti v systému týmž právem, kterým se řídí právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování nebo vypořádání. Volba jiného práva je vyloučena.

(5)

Cizí rozhodnutí ve věcech úpadkového řízení se uznávají za podmínky vzájemnosti, jestliže v cizím státě, ve které byla vydána, jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka a pokud dlužníkův majetek v České republice není předmětem již zahájeného řízení podle odstavce 2. V těchto případech a i jinak, nebylo-li ohledně majetku, který se stal předmětem úpadkového řízení v cizině, zahájeno insolvenční řízení českým soudem, budou dlužníkovy movité věci, které jsou v České republice, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Dlužníkův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z majetkové podstaty a práva zajištěných věřitelů nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

Komentáře

10/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 111

0
28/11/2014 / Petr Bříza

K řízení o úpadku obecně

0
28/11/2014 / Petr Bříza

Nařízení o úpadku a jeho vztah…

0
28/11/2014 / Petr Bříza

Rozšíření pravomoci českých…

0

Zákonodárce se prostřednictvím odstavce 3 komentovaného ustanovení prakticky rozhodl převzít kolizní režim nařízení i pro případy nařízením neupravené, tj. případy, v nichž se použije zákon (§ 111 ZMPS). Rozhodné právo se tak bude určovat podle stejných principů jako v případě nařízení, ať již půjde o vedení insolvenčního řízení ve vztahu k majetku dlužníka, který se nachází na území cizího státu (odstavec 1 komentovaného ustanovení), nebo v případech upravených v odstavci 2, tedy když hlavní zájmy dlužníka jsou mimo EU a v ČR se vede insolvenční řízení proti dlužníkovi majícímu zde provozovnu, a to na žádost věřitele s obvyklým pobytem nebo sídlem v České republice nebo vznikla-li pohledávka věřitele při činnosti této provozovny.
Základním principem kolizního režimu nařízení je, že právem rozhodným pro úpadkové řízení a jeho účinky je právo toho (členského) státu, na jehož území bylo úpadkové řízení zahájeno (srov. čl. 4 odst. 1 nařízení). V případech upravených v odstavcích 1 a 2 komentovaného ustanovení by to znamenalo použití českého práva. Ve světle čl. 4 odst. 2 nařízení toto právo určuje podmínky pro zahájení úpadkového řízení, jeho vedení a skončení.

Určuje zejména:

  1. proti kterým typům dlužníků může být úpadkové řízení zahájeno;
  2. majetek, který tvoří část majetkové podstaty, a způsob nakládání s majetkem, který dlužník nabyl po zahájení úpadkového řízení;
  3. oprávnění dlužníka a správce podstaty;
  4. podmínky, za kterých může dojít k započtení pohledávek;
  5. účinky úpadkového řízení na probíhající smlouvy, jejichž smluvní stranou je dlužník;
  6. účinky úpadkového řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli, s výjimkou probíhajících soudních řízení;
  7. pohledávky, které mají být přihlášeny proti dlužníkově majetku, a způsob nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení úpadkového řízení;
  8. pravidla pro přihlašování, prověřování a přiznávání pohledávek;
  9. pravidla pro provedení rozvrhu výtěžku ze zpeněžení dlužníkova majetku, pořadí pohledávek a práv věřitelů, kteří byli částečně uspokojeni po zahájení úpadkového řízení na základě věcného práva nebo započtením pohledávek;
  10. podmínky a účinky skončení úpadkového řízení, zejména vyrovnáním;
  11. práva věřitelů po skončení úpadkového řízení;
  12. kdo má nést náklady a výdaje vzniklé v úpadkovém řízení;
  13. pravidla týkající se neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti právních úkonů poškozujících všechny věřitele.

Obecné pravidlo čl. 4 nařízení se použije všude tam, kde další články nařízení (čl. 5 až 15) nestanoví odlišný režim pro některé specifické oblasti. Podle čl. 5 nejsou zahájením úpadkového řízení dotčena věcná práva věřitelů nebo třetích osob, pokud jde o hmotný́ nebo nehmotný, movitý nebo nemovitý majetek – jak jednotlivě určené věci, tak soubory věcí, jejichž složení podléhá změnám – které patří dlužníkovi a nacházejí se v okamžiku zahájení řízení na území jiného (členského) státu. Zahájením úpadkového řízení nejsou dotčena práva věřitelů žádat započtení pohledávek proti pohledávkám vůči dlužníkovi, pokud toto započtení pohledávek umožňuje právo rozhodné pro pohledávky dlužníka, který není schopen plnit své peněžité závazky (čl. 6 nařízení). Zahájením úpadkového řízení proti kupujícímu určité věci není dotčeno právo prodávajícího založené na výhradě vlastnictví, pokud se v okamžiku zahájení řízení věc nacházela na území jiného členského státu než státu, který řízení zahájil (čl. 7). Účinky úpadkového řízení na smlouvy přiznávající právo na nabytí nebo užívání nemovitostí se řídí výhradně právem (členského) státu, na jehož území se nemovitost nachází (čl. 8). Účinky úpadkového řízení na práva a povinnosti stran, které se účastní platebních systémů a systémů vypořádání nebo finančního trhu, výhradně právem (členského) státu vztahujícím se na takové systémy a trhy (čl. 9). Účinky úpadkového řízení na pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se řídí výhradně právem (členského) státu, kterým se řídí daná pracovní smlouva (čl. 10). Účinky úpadkového řízení na práva dlužníka k nemovitosti, plavidlu nebo letadlu, která podléhají zápisu do veřejného rejstříku, se řídí výhradně právem (členského) státu, pod jehož pravomoc rejstřík spadá (čl. 11).

Pro pravidla týkající se neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti právních úkonů poškozujících všechny věřitele se použije obecný režim čl. 4; tento se však nepoužije, pokud osoba, která má prospěch z úkonu, který́ poškozuje všechny věřitele, prokáže, že

● je pro tento úkon rozhodné právo jiného členského státu než státu, který́ zahájil řízení, a
● toto právo neumožňuje žádným způsobem napadnout v daném případě dotyčný́ úkon (čl. 13).

Pokud na základě úkonu učiněného po zahájení úpadkového řízení dlužník za úplatu zcizí nemovitost, plavidlo nebo letadlo podléhající zápisu do veřejného rejstříku nebo cenné papíry, jejichž zápis do zákonem stanoveného rejstříku je předpokladem jejich existence, řídí se platnost tohoto úkonu právem členského státu, na jehož území se nemovitost nachází nebo do jehož pravomoci rejstřík spadá (čl. 14).

Účinky úpadkového řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetku nebo práva náležejícího do majetkové podstaty se řídí právem členského státu, ve kterém se probíhající soudní řízení koná (čl. 15).

Jelikož se kolizních ustanovení nařízení má použít přiměřeně na situace nařízením nepokryté, tedy na situace s mimounijním prvkem, znamená to, že lze použít i rozhodné právo nečlenského státu EU, třeba že nařízení ve všech svých kolizních ustanoveních 4 až 15 odkazuje pouze na právo členského státu.

Spoluautorem tohoto textu je Pavel Horák.

Toto je redakčně upravený výňatek z komentáře C. H. Beck k ZMPS (Bříza, P., Břicháček, T., Fišerová, Z., Horák, P., Ptáček, L., Svoboda, J. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, 767 s.).

Plná verze komentáře je dostupná v eShopu C. H. Beck. a rovněž v systému Beck-online.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
28/11/2014 / Petr Bříza

Uznávání rozhodnutí a účinky…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback