(1)

Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie.

(2)

Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (dále jen „vkladatel“) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen „vkladová povinnost“).

(3)

Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen „peněžitý vklad“) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen „nepeněžitý vklad“).

(4)

Emisním kursem se pro potřeby tohoto zákona rozumí vklad a případné emisní nebo vkladové ážio.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
27/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu.

(2)

Nelze sjednat ani vyplácet úroky z emisního kursu.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
27/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Vkladatel splní vkladovou povinnost ve lhůtě a způsobem určeným tímto zákonem a společenskou smlouvou.

(2)

Ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní korporace.

(3)

Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Správce vkladů

(1)

Před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce vkladů; správcem vkladů může být i zakladatel nebo některý ze zakladatelů.

(2)

Není-li dohodnuto jinak, provádí správce vkladů činnost na základě ustanovení o příkazu podle občanského zákoníku.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
27/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
07/08/2013 / Robert Pelikán

Vložení nemovité věci jako…

0
(1)

Je-li nepeněžitým vkladem movitá věc, je předmět vkladu vnesen předáním věci správci vkladů, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(2)

Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
(1)

Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi.

(2)

Je-li nepeněžitým vkladem pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Na smlouvu o vkladu pohledávky se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o postoupení pohledávky. Vkladatel ručí za její dobytnost do výše jejího ocenění.

(3)

Pohledávka společníka za kapitálovou společností nemůže být předmětem jeho vkladu do této společnosti; započtena proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursu může být pouze smluvně. Smlouva o započtení vyžaduje písemnou formu a její návrh schvaluje valná hromada.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0

V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladů.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
07/08/2013 / Robert Pelikán

Ostatní případy vnesení…

0
(1)

Peněžitý vklad do kapitálových společností se splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“), který zřídí správce vkladů. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, ledaže se jedná o úhradu zřizovacích výdajů nebo vrácení emisních kursů zakladatelům.

(2)

Nepeněžitý vklad se do kapitálové společnosti vnese před jejím vznikem.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
(1)

Správce vkladů vydá tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Prohlášení se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ledaže zákon zápis rozsahu splnění vkladové povinnosti do obchodního rejstříku nevyžaduje.

(2)

Uvede-li správce vkladů v prohlášení podle odstavce 1 vyšší částku, než ve které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům obchodní korporace za její dluhy až do výše tohoto rozdílu; ručení správce vkladů zaniká, nebyla-li pohledávka vůči obchodní korporaci uplatněna u soudu do 5 let od vzniku obchodní korporace.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0

Pojetí vkladu je v zásadě nezměněno, nicméně je přeformulováno s ohledem na novou klasifikaci předmětů právních vztahů (věci v právním smyslu hmotné a nehmotné) a sjednoceno pro družstva a společnosti, ledaže to z povahy věci není možné nebo stanoví- li ustanovení o družstvu něco jiného. Napříště je tedy vkladem do obchodní korporace (nikoliv společníka, a to s ohledem na vklad při vzniku obchodní korporace, kdy se zavazuje zakladatel a nikoliv společník) peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu, přičemž předmětem vkladu je určitá věc, kterou se vkladatel zavazuje vložit do společnosti za účelem získání účasti v ní. Obsahově se tak na koncepci vkladu nic nemění.

Do zákona bylo doplněno, že společník, tedy včetně akcionáře a člena družstva, nemůže po dobu existence společnosti požadovat vrácení splaceného vkladu, a že nelze ani sjednat úroky z vkladů (obdobně § 82 odst. 3 zákona o s.r.o. z roku 1906). Výjimky vztahující se ke snižování základního kapitálu nebo k výplatě podílu na likvidačním zůstatku jsou postaveny obecně s tím, že akciová společnost má další výjimky upravené v hlavě o a.s. Je zakázáno sjednat a vyplácet úroky z vkladu.

Peněžité vklady se i nadále budou povinně splácet na bankovní účet, kde budou bankou blokovány do okamžiku vzniku korporace – toto pravidlo se však nevyužije plně na zvyšování základního kapitálu, kde povinnost splácet na zvláštní účet zůstává, avšak banka nesmí omezovat možnosti nakládání s předmětem vkladu, ani ho vázat na další podmínky. Omezení předmětu nepeněžitých vkladů na jejich hospodářskou zjistitelnost je vtaženo jen pro akciové společnosti. Povinnost splatit nepeněžité vklady před zápisem konkrétního údaje do obchodního rejstříku je omezena pouze na kapitálové společnosti – je pojmových znakem těchto společností, že vytvářejí základní kapitál a v tomto smyslu je potřeba vyššího stupně ochrany.

Zákon přebírá stávající řešení situace, kdy je sice nepeněžitý vklad považován za splacený, ale na společnost nebylo převedeno vlastnické právo. V dané věci zákon neřeší teorií diskutovaný problém, kdy se splnění vkladové povinnosti stane nemožným v důsledku zničení předmětu vkladu apod. Vychází se totiž z toho, že tuto situaci řeší právě ona povinnost relutární náhrady, kdy zanikne-li předmět vkladu, nebo se stane z jiného důvodu nemožným převést na obchodní korporaci vlastnické právo, stíhá společníka povinnost nahradit (zaplatit) jeho cenu v penězích. V tom případě není obchodní korporace povinna předmět splaceného vkladu vracet, ledaže má ve své držbě plody nebo užitky. Uvedený postup se samozřejmě netýká situace, kdy došlo ke zničení věci vlastní činností obchodní korporace, resp. správce vkladů.

Započtení pohledávky proti pohledávce na vklad možné je, nicméně jen u kapitálových společností a vždy písemnou smlouvou a podmínky uzavření musí být schváleny nejvyšším orgánem společnosti.

Určení hodnoty nepeněžitého vkladu zůstává zachováno s tím, že i nadále je uvedení hodnoty tohoto vkladu obligatorní součástí zakladatelského aktu (smlouvy, listiny, rozhodnutí ustavující členské schůze družstva – vzhledem k povaze tohoto jednání vychází zákon z toho, že tato schůze je prvním právně relevantním jednáním při zakládání družstva, a proto je považuje za zakladatelský akt). Ocenění předmětu znalcem, jak je to dnes upraveno v § 59, se nepřebírá. V souladu s požadavky acquis se nadále jmenování znalce administrativním orgánem ponechává pouze pro akciové společnosti, byť se změnou danou novelou Druhé směrnice, a u s.r.o. a družstva je nastaven vzorec jiný – není tedy jednotné úpravy, ale je tak vždy vymezeno u jednotlivých právních forem.

Přiměřené použití ustanovení o prodeji závodu a o postoupení pohledávky, pokud je předmětem vkladu závod, jeho část, nebo pohledávka, zůstává zachována, a to včetně ručení převodce za dobytnost cedované pohledávky. Zákon se však vyhýbá konstatování, zda pohledávka je předmětem vkladu peněžitého či nepeněžitého – ačkoliv doposud byla pohledávka považována za předmět vkladu nepeněžitého, vývojem diskusí u Evropského soudu lze dovodit, že by se měla spíš považovat za předmět peněžitého vkladu – věcně jde ostatně v důsledku o peníze (srov. názor generálního advokáta Tezaury ve sporu Wienand Meilicke vs. ADV/ORGA F.A. Meyer AG ze dne 8.dubna 1992 k výkladu Druhé směrnice). Zákon pouze stanoví, že na převod pohledávky se přiměřeně použijí ustanovení o.z. o cesi.

Správcem vkladů může být napříště nejen zakladatel, resp. uchazeč o členství v družstvu, nebo banka, ale také kterákoliv jiná třetí osoba s předpokladem odborné způsobilosti ke správě vkladů (advokát, notář, realitní kancelář apod.). Správce vkladů vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy uzavřené mezi ním a všemi zakladateli, resp. uchazeči o členství, a to zpravidla za úplatu. Je povinen správcovskou činnost vykonávat s péčí řádného hospodáře a zachovávat v tajnosti veškeré relevantní informace, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem správcovské činnosti a které mohou způsobit škodu druhé smluvní straně, popř. společnosti či družstvu. Odpovědnost za škodu nelze nijak omezit.

Nemovitá věc, jako předmět nepeněžitého vkladu, se splácí okamžikem předání správci vkladů spolu s písemným prohlášením vkladatele o skutečnosti předání; tím však není dotčena situace, kdy je nemovitá věc součástí závodu, který je předmětem vkladu. V takovém případě se přiměřeně užijí příslušná ustanovení o prodeji závodu.

Movité věci, tedy všechny hmotné a nehmotné věci, které nejsou občanským zákoníkem považovány za věc nemovitou, se splácí jejich předáním správci vkladů. Z povahy některých věcí, které mohou být předmětem vkladu (např. know-how) je zřejmé, že tyto nemohou být předmětem konkrétního předání, a proto je třeba pojem „předání“ vnímat extenzivně s tím, že „předání“ nehmotných věcí se děje s ohledem na povahu věci předáním příslušné dokumentace, popř. nosičů apod.

Povinnost předání splacených vkladů (neuvádí se části, jelikož peněžní prostředky jsou na bankovním účtu zřízeném na firmu vzniklého subjektu a nepeněžité vklady musí být splaceny zcela) jejich správcem společnosti nebo družstvu po jejich vzniku zůstává zachována. Obdobně také povinnost vrátit splacené vklady nebo jejich částí (jelikož může být splacena jen část peněžitých vkladů), včetně užitků a plodů oprávněným osobám.

Solidární ručení zakladatelů platí i nadále. Obdobně zůstává zachována povinnost vyhotovení písemného prohlášení správce vkladů, včetně vzniku časově omezeného ručení (lhůta je určena dle obecné promlčecí doby – zákon zde mlčí a aplikuje se tedy obecná úprava) pro případ, že by správce uvedl vyšší částku, než která byla vkladateli nebo upisovateli skutečně splacena.

Obdobně se stávající úpravou je řešena situace, kdy hodnota nepeněžitého vkladu nedosáhla v době vzniku částky stanovené v zakladatelském dokumentu (smlouva, listina, usnesení zakládající členské schůze), nebo stejné částky po vzniku obchodní korporace.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

V praxi jsme v kanceláři narazili na požadavek soudů i notářů, aby podpis na prohlášení správce vkladu byl úředně ověřen. Nutno podotknout, že ze zákona nelze takový požadavek vyvodit – § 24 ZOK hovoří toliko o požadavku písemné formy a rejstříkový zákon ani jiné právní předpisy žádné dodatečné náležitosti prohlášení správce vkladu nestanovují. Stejně to vidí i I. Štenglová v komentáři C. H. Beck k ZOK.[1]

Před rekodifikací bylo možné obdobné ustanovení nalézt v § 60 odst. 4 ObchZ[2], kde taktéž nebyl stanoven jiný požadavek než písemná forma. I odborná literatura z té doby hojně zastávala názor, že podpis na prohlášení správce vkladu nemusí být úředně ověřen. [3] [4] [5] Přesto jsme se však i před rekodifikací mohli setkat s praxí některých rejstříkových soudů, které úředně ověřený podpis vyžadovaly.

Požadavek úředně ověřeného podpisu na prohlášení správce vkladu, který nemá oporu v zákoně, je podle mého soudu projevem nadbytečného formalismu. Ten se v této konkrétní věci projevuje nejen u soudů, ale podle mých dosavadních zkušeností i u notářů, kteří mohou nově přímo zapisovat do obchodního rejstříku. Důsledkem tohoto přístupu je zvýšení transakčních nákladů na založení společnosti a zejména pak neodůvodněná nerovnost (jednomu soud/notář zapíše společnosti bez úředně ověřeného podpisu na prohlášení správce vkladu, druhému nikoliv) vedoucí k právní nejistotě. Absurdním důsledkem pak je také to, že podpis na prohlášení správce vkladu člověku nemůže ověřit advokát, neboť, jak jsem uvedl výše, taková povinnost ze zákona neplyne a advokát smí ověřit podpis, jen pokud je „vyžadován zvláštními právními předpisy“[6].

Na obranu tohoto přístupu lze však uvést, že úředně ověřený podpis chrání samotného správce vkladu, kterého může podle tohoto paragrafu jeho vlastní prohlášení zavázat, pokud v něm uvede vyšší částku, než ve které byla vkladová povinnost splněna. Z toho by pak pramenila i potřeba klást na prohlášení vyšší nároky než jen písemnou formu.

Jaké jsou vaše zkušenosti? Liší se nějak přístup soudů a notářů? Může si vůbec soud/notář stanovit podmínku úředně ověřeného podpisu bez opory v zákoně? Jaké zájmy mohou v konkrétním případě, jako je tento, ospravedlnit takovéto omezení autonomie vůle?

  1. Štenglová, I. in Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 61.
  2. „(4) Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.“
  3. Štenglová, I. in Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 248.
  4. Pokorná, J. in Čáp, Z., Kovařík, Z., Pokorná, J. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2009, komentář k § 60.
  5. Dědič, J., Kunešová-Skálová, J.: Společnost s ručením omezeným z právního a účetního pohledu. Praha: Polygon, 1999, s. 171.
  6. § 25a zákona o advokacii.
Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem obchodní korporace nabývá obchodní korporace okamžikem svého vzniku.

(2)

Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, která je předmětem vkladu, nabývá obchodní korporace zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě prohlášení podle § 19; to platí obdobně pro další věci, k nimž se vlastnické právo nabývá zápisem do příslušného seznamu.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
28/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Nepřejde-li na obchodní korporaci vlastnické právo k nepeněžitému vkladu, který je vnesen, uhradí vkladatel jeho cenu v penězích podle ocenění uvedeného ve společenské smlouvě a obchodní korporace převzatý předmět vkladu vrátí, ledaže ho vydala nebo je povinna vydat jiné oprávněné osobě.

(2)

Převede-li vkladatel (společník) podíl na jiného, ručí za splnění povinnosti podle odstavce 1, ledaže jde o nabytí podílu na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „evropský regulovaný trh“).

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
(1)

Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků společenská smlouva určí jinak.

(2)

Nevznikne-li obchodní korporace, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům; za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0

Pokud cena nepeněžitého vkladu nedosáhne v den, kdy k němu obchodní korporace nabyla vlastnické právo, výše emisního kursu uvedeného ve společenské smlouvě, vkladatel doplatí rozdíl v penězích; ustanovení § 26 odst. 1 se použije obdobně.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0

Ustanovení tohoto dílu se s výjimkou § 17 odst. 2, § 18, § 23 odst. 1, § 24, § 25 odst. 1 a § 27 odst. 1 použijí přiměřeně také na zvyšování základního kapitálu.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 15 až 29

0
07/08/2013 / Robert Pelikán

Obecně ke zvyšování základního…

0
07/05/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback